Zaří 2007

Bohatí jsou jiní než my - mají peníze

Jana Bendová

Češi okrádají cizince. Ale poctivě! Aspoň si to myslí ti, kteří dodnes našincům účtují nižší ceny než cizincům - většinou za vstupenky. Jako třeba na žižkovské televizní věži za pěkný pohled na Prahu. Mívají lišácké zdůvodnění: my neprodáváme cizincům dráž, my dáváme slevu domácím. V učebnicích ekonomie se tomu říká cenová diskriminace.

Proč to děláme? Vždyť je to nezákonné! Inu, cizinci jsou přece bohatí a my chudí, tak ať platí (pomíjím fakt, že kdejaký cizinec je chudší než kdejaký našinec). A na bohaté je třeba přísnost.

Traduje se dialog dvou slavných spisovatelů: Francis Scott Fitzgerald říká Hemingwayovi: Víš, Erneste, bohatí jsou jiní než my. A Ernest na to: Ano, já vím. Mají víc peněz než my. Ano, Francisi, to je jediný rozdíl. Určovat cenu zboží podle naditosti kapes různých zákazníků je nejen hloupé, ale v důsledku by mohlo vést až k absurdním koncům - na cenovce u krabice mléka by mohlo stát: 5 Kč pro chudé, 35 Kč pro bohaté. U kasy by pokladní vybírala potvrzení o příjmech zákazníka...

Úřady logicky nemrav dvojích cen pronásledují. Jenže současně mu stát v jiné oblasti dosud žehná. Co jiného než dvojí ceny (cenová diskriminace) platí při regulaci nájmů? Tady už dokonce nefunguje ani to srozumitelné dělítko boháč versus chudák. V regulovaných bytech bydlí i milionáři, vysoký tržní nájem platí i rodiny s podprůměrným platem. Hledáme-li v tom spravedlnost, marníme čas. Ani u soudu ji nehledejme. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 nedovolila vystěhovat „regulovaného“ nájemníka, ačkoli byt načerno pronajímal a ačkoli vlastní stomilionovou vilu. Vila je podle soudkyně k bydlení moc velká a chudák regulovaný nájemník majitel nemovitosti by ji nemohl dál pronajímat, jak to dělá dosud. A jistě neregulovaně!

Ach jo. Proč se pak pozastavovat nad dvojími cenami za vstupenku na věž? Ti, kdo dvojí ceny účtují, by mohli obchodním inspektorům říci: Pardon, my je také hodláme deregulovat. Postupně, jako stát.

(MFDNES)