Rozsudek jménem republiky

Okresní soud v Přerově rozhodl dne 25. ledna 1972 po provedeném hlavním líčení v senátě složeném z předsedy prom. právníka Jaroslava Filipského a soudců Ludmily Chmelíkové a Slavoje Faustíka, takto:

Obžalovaný

Zdenko Koch
nar. 19. dubna 1922 v Lipníku n./Beč., okr. Přerov, učitel ZDŠ, trvale bytem Hradčany č. 67, okr. Přerov, od 16.11.1971 - 11,20 hodin ve vazbě - nyní ve věznici MS v Olomouci

je vinen

že ve dnech 24.10.1971 a dne 1.11.1971 v Lipníku n./Beč., okr. Přerov, v souhraní ulici z odporu k současnému politickému zřízení ČSSR a jejím intertnacionálním závazkům vztahům, vhodil do domovních schránek nejméně 32 kusů na psacím stroji zn. Consul rozmnožených letáků s hrubým a vulgárním obsahem vůči MěstNV v Lipníku n./Beč., stávajícímu politickému zřízení, KSČ a jejímu generálnímu tajemníkovi s. Gustavu Husákovi, vůči předvolební přípravě a vyzývajícím občany k neúčasti v připravovaných volbách do zastupitelských orgánů, když již dne 21.8.1969 v Karlovicích, okr. Brunál, na III. turnusu pionýrského tábora n.p. Meopta Přerov, jehož byl vedoucím, pronesl krátký projev, ve kterém odsuzoval vstup vojáků Varšavské smlouvy do Československa a tuto skutečnost hodnotil negativně,

tedy: z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně 2 osoby pobuřoval proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky a proti spojeneneckým nebo přítelským vztahlm republiky k jiným státům,

tím spáchal

trestný čin pobuřování podle par.100 odst. 1/, písme a/, c/ tr.z.,

a za to se odsuzuje

Odůvodnění.

Skutkový děj zjistil z částečného doznání obžalovaného, z výslechu svědků, z přečtených svědeckých výpovědí, z písemných podkladů, založených ve spise. Ve dnech 24.10.1971 a 1.11.1971 zjistili občané v Souhradní ulici v Lipníku n./Beč., že ve svých domovních poštovních schránkách mají na stroji rozmnožené letáky protistátního obsahu. V obou případech byly označeny jako "AGITKA" a svým obsahem nepokrytě napadaly stávající společenské a státní zřízení ČSSR, dále pak KSČ, jejího generální tajemníka s. Dr. Gustava Husáka a MěstNV v Lipníku n./Beč.. Tyto letáky byly zaměřeny též proti připravovaným volbám, zejména pokud jde o účast občanů na volebním aktu. Letáky byly zajištěny a jsou založeny na č.l. 105 a 106 spisového materiálu, při čemž s ohledem na jejich text nutno hodnotit smysl těchto letáků tak, že měly vyvolávat zejména nepřátelskou náladu mezi všemi občany právě k blížícím se volbám, poněvadž obžalovaný v těchto letácích zcela jednoznačně a nepokrytě vyzýval k bojkotu těchto voleb. Obžalovaný na svém kufříkovém psacím stroji zn. Consul již dne 21.10.1971 rozmnožil přes uhlový papír 16 kusů t+chto letáků a dne 24.10.1971 v časných ranních hodinách tyto hodil občanům v Souhradní ulici v Lipníku n./Beč. do jejich domovních poštovních schránek. Dne 28.10.1971 rozmnožil dalších 20 kusů a postupoval stejně jako před tím s výjimkou toho, že přibližně nezjištěný počet letáků, které nerozdal do poštovních schránek údajně spálil.

Obžalovaný tuto skutečnost jednoznačně doznal. Hájil se však tím, že tento čin spáchal proto, že byl přepracován, přetížen různými funkcemi, že šlo vlastně o takový zkratkový počin, když reagoval na množství akcí v předvolební kampani, které se navzájem kryly, opakovaly, že mu nevyšel jeho plán zajistit logopedickou poradnu, když byl poslán opětovně na jinou akci. Tím prý ztratil nervy.

Tato obhajoba obžalovaného byla vyvrácena právě samotnámi letáky, jejím obsahem a konečně tím, že nešlo v žádném případě o nějaký zkratkový akt, že šlo o opakované jednání s týdenním přerušením. Navíc obsah vyhotovených letáků byl v souladu na návaznost pro připravované volby do zastupitelských orgánů. Konečně pokud jde o samotný osobní vztah obžalovaného, bylo navíc prokázáno, že již v roce 1969 na pionýrském táboře n.p. Meopta Přerov v Karlovicích v měsíci srpnu 1969, kde působil jako vedoucí tábora, projevil svůj nepřátelský postoj vůči nově nastoupenému procesu konsolidace a tím způsobem nutno hodnotit i v odstupu jeho počínání v roce 1971, když obžalovaný Koch i když byl po stránce společenské i politické aktivní, kdy byl účastníkem mnoha funkcí, jak ve sféře politické, tak i společenské, přesto niterně stál na opačné straně barikády, takže konflikt mezi jeho skutečným a pravým přesvědčením a mezi tím, co na veřejnosti a v politickém životě prováděl, vyústil pak v toto trestné jednání. Na tomto závěru nemůže nic změnit obžalovaný svojí obhajobou, že necítil nepřátelksý vztah k dnešnímu společenskému a státnímu zřízení, ale lze vyčísti z obsahu vyhotovených letáků, že právě pravou pohnutkou jeho jednání, když jeho negativní vývoj pokračoval již delší dobu, zejména od roku 1968, byla skutečná nenávist k socialistickému společenskému a státnímu zřízení, uskutečňovaném zcela konkrétním politickám systémem v ČSSR. Jestliže rozšiřování letáků, jejichž obsah byl bez pochyby pobuřující, naplňuje též pojem "veřejně" ve smyslu ustanovení par.89 odst.5/ tr.z., stejně tak jako i jeho vystupování v roce 1969 před větším počtem osob, jest pak jeho jednání bez pochyby v souladu s kvalifikací ustanovení par.100 tr.ý., t.j. trestného činu pobuřování, jak toto je uvedeno v odst. 1/, písm. a/,c/ tr.z.. Nelze přehlédnout značný stupeň společenské nebezpečnosti ve vztahu k celé společnosti a zejména pro další vývoj krátce před konáním voleb do všech zastupitelských sborů. Není ani ppřehlédnout, že šlo o pedagogického pracovníka, který svůj negativní stav kespolečnosti celou dobu zakrýval.

Při úvaze o trestu soud hodnotil tyto skutečnosti ve smyslu ustanovení par.3 odst. 4/, par.23 a 31 tr.z.. Soud ani nepřehlédnul, že všichni svědci, kteří byli vyslechnuti v přípravném řízení a u hlavního líčení v podstatě trestnou činnost obžalovaného jasně dokumentovali, potvrdili, že obžalovaný již v roce 1969 vystupoval zcela zjevně a jednoznačně proti společenskému zřízení, při čemž jeho celý vývoj vyústil v roce 1971 konkrétními akcemi, které sám nemohl v žádném případě popírat, jelikož byl jednoznačně usvědčen. Jeho míra zavinění je úplná, polehčuje mu pouze doznání, pokud jde o trestnou činnost v roce 1971. Nelze ani přehlédnou jeho bezúhonnost. Na druhé straně však společenská nebezpečnost tohoto jednání tkví i v samotné osobě obžalovaného, který delší dobu zakrytě nakonec již přímým postupem vyhotovoání pobuřujících letáků dal najevo svůj nepřátelský postoj k dokonč(ené?ované) konsolidaci na všech psecích v naší republice. Je proto přiměřeným trestem odpovídajícícm všem těmto skutečnostem uložený trest v trvání 20 měsíců, trest nepodmíněný, poněvadž jiný druh trestu v daném případě s ohledem na značnou společenskou nebezpečnost a možnost nápravy, nepřichází v úvahu. Současně soud obžalovaného zařadil k výkonu trestu do 1. nápravně výchovné skupiny jako osobu dosud netrestanou. Dále soud vyslovil propadnutí psacího stroje ve prospěch státu, protože jde o věc, které bylo použito na spáchání trestné činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů ode dnepo doručení písemného vyhotovení, písemně nebo ústně do protokolu podepsaného soudu, nebo náčelníka KVO MS?, ve kterém se vykonává vazba.

Okresní soud v Přerově, odd.1,
dne 25. ledna 1972