ČVS :
ÚDV - 11/VtB - 99
OZNÁMENÍ O TRESTNÉM ČINU
Dne 10.1.2001 v 09,00 hod. se dostavil bez
předvolání za účelem oznámení skutečností nasvědčujících tomu, že
byl spáchán trestný čin zneužívání pravomoci věř. činitele
titul, jméno a příjmení Vladimír Hučín
dřívější jméno a příjmení nezměněno

datum a místo narození/rodné čislo 25.10.1952/246, Zlín
národnost česká
státní příslušnost ČR
průkaz totožnosti sl. průkaz BIS 241 369 stav ženatý
trvalé bydliště Lančíkova 10, Přerov PSČ 750 O2
přechodné bydliště
PSČ tel.
zaměstnání (povolání) příslušník BIS
místo zaměstnání. Olomouc
PSČ tel.
Oznamovatel byl poučen podle § 158 odst. l tr. řádu o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, zejména o odpovědnosti za trestný čin nadržování podle § 166 tr. zák., křivého obvinění podle § 174 tr. zák., pomluvy podle § 206 tr. zák. a poškozování cizích práv podle § 209 tr. zák. Dále byl poučen o možnosti doplnění a oprav protokolu a o možnosti námitek proti jeho obsahu. Byl poučen, že nejpozději do jednoho měsíce bude vyrozuměn o opatřeních učiněných na základě jeho oznámení, pokud o to požádá.
Po poučení oznamovatel uvádí :
Poučení jsem rozuměl, dalších vysvětlení nežádám.
K věci: V roce 1976 jsem byl po druhé zajištěn a obviněn z
přípravy na teroristický útok na Deana Reeda. A také
z přípravy na ozbrojený útok ne tehdejší volby, Ihned
po zatčení v Ostravě ve večerních hodinách jsem byl fyzicky opako
vaně napaden příslušníky SNB. Byly mi způsobeny oděrky a modřiny,
hlavně po úderech obuškem. Delší dny následovala řada mnohahodi-
nových výslechů, při kterých asistovali příslušníci StB a to
Jan Stryk, Jan Zuska a Jan Úlehla. Dále tam byli ještě další pří-
slušníci Stb ve věku tak nad 50 let, ty jsem ale neznal. Ty co jsem
znal, jsem poznal dle jména na základě podpisů ve výslechových
protokolech.

Druhý list protokolu o tr.oznámení Vladimíra Hučína ze dne
10.1.2001.

Já jsem byl zatčen 12.10.1976. Výslechy probíhaly tak, že mí byla
přísl.StB Zuskou položena otázka a já sem se měl v podstatě přiznat,
jednalo se o zcela jednoznačně kapciozní otázky, které nepřipouště-
ly jinou odpověď, než tu , kterou čekali vyslýchající, šlo o to,
že jsem se měl přiznat k přípravě atentátu na zpěváka Deana Ree-
da a k ozbrojenému útoku na volby. Toto jsem odmítal, protože
ničeho takového jsem se nedopustil. Na základe toho, že jsem se ne-
přiznal k tomu, co po mně chtěli, tak jsem byl několikrát udeřen
Úlehlou do obličeje, byly to políčky s facky a údery pěstí. Při
dalším výslechu se k tomuto bití přidal ještě další příslušník StB,
kdo to byl to nevím. To mne s tím Ulehlou bili dva. Rozzuřilo je
to , že jsem si rukama začal chránit hlavu před údery. Kolik těch
výslechů bylo, to nevím, protože ze začátku nebyly výslechy vždy
protokolovány. Někdy jsem byl vyslýchán dvakrát denně, často se
stalo, že jsem byl na nepřetržitém celoddením výslechuř toto se dě-
lo bez přerušení a bez stravy. Během vůslechů se vyšetřovatelé stří-
dali, ale ten Úlehla a Zuska tam byli velmi často. Po tom bytí jsem
měl opuchlý obličej, tekla mi častokrát krev z nosu, opakovaně jsem
měl rozseklý ret a hučelo mi v uších po úderech a také proto že
často jsem po úderu do hlavy udeřil hlavou o zeď. Tyto způsoby vý-
slechu trvaly asi tak do vánoc, kdy to poněkud polevilo. Po Novém
roce ale opět došlo k přitvrzení a situace s bitím se opakovala.
Bylo to asi proto, že spoluobviněný Vlastimil Švéda nevydržel me-
tody při výslechu a přiznal, co po něm vyšetřovatelé chtěli.
Také bych chtěl uvést, že mi byla opakovaně údajně odebírána
krev. Toto se dělo celkem 9x. Toto si pamatuji velice dobře, pro-
tože toto není zcela běžné. Vzpomínám si, že .jednou při tomto
tzv. odběru krve jsem zahlédl, že jehla mi zůstala v ruce a byla
na ni nasazena nová stříkačka a něco mi bylo vstříknuto do krve.
Při těchto údajných odběrech mi byla vždycky odvrácena hlava abych
neviděl na vpich. Vždycky u toho byl Úlehla a ještě další lidé, které
jsem neznal. Byl tam někdo, kdo vypadal jako lékař , ale jestli jím
skutečně byl, to nevím. Domnívám se, že tohl být asi psycholog, pro-
tože mne přesvědčoval, re se mám přiznat a budu to mít lepší. Po
těch injekcích jsem si připadal takový uvolněný, apatický, ztrácel
jsem pojem o čase, často se mi stalo, že jsem si uvědomil, že jsem
na cele a nevěděl jsem, jak jsem se tam dostal.

Třetí list protokolu o tr. oznámení Vladimíra Hučína ze dne
10.1. 2001.


Dále chci uvést, že díky těm metodám, které byly na mně použity,
jsem jednak nemel žádnou chuť na jídlo a také jsem měl tak opuchlá
ústa a jazyk, že jsem ani jíst nebyl schopen. Toto se projevilo
velkým úbytkem na váze. V květnu 1977 , když jsem přišel domů , tak
jsem měl o 30 kg méně.

Pokud mohu ještě uvést, tak lékařská péče ve vazbě nebyla žádná,
pouze v jednom případě, když mi po výslechu tekla velmi intenzivně
krev z nosu, tak ke mně přišel asi lékař a nacpal mi dosti brutálně
do nosu nějaký tampón, který byl něčím napuštěn. Toto komentoval slo-
vy, že kdybych, nepáchal tr. činnost, tak bych tady nebyl.

Pokud se týká spoluvězňů, tak na cele jsem byl zavřen společně
s nějakým Grabowským, Mičánkem a Walovým a Janem Brozdou. Tito se na
cele během té doby, co jsem byl ve vazbě vystřídali.

To je vše, co mohu k věci uvést, po přečtení byl zápis shledán
správným a jako takový podepsán.

x—x
trestni-oznameni-2001-1.jpg
trestni-oznameni-2001-2.jpg
Oznamovatel: Vladimír Hučín
Aktualizováno: 20.7.2003 Verze: 1 Domů: http://www.hucin.com/ Reakce: stopcommunists@yahoo.com