SP-psychoposudek.htm

Psychologické zhodnocení.

Obviněný opakovaně odmítl psychiatrické a psychologické vyšetření

včetně testovaných metod. Odmítnutí spolupráce zdůvodňuje tím, že v souvislosti se

současným trestním oznámením považuje vyšetření duševního stavu za

neadekvátní a nemůže vyloučit zmanipulování znalců. Proto se lze při

psychologickém hodnocení opírat pouze o údaje ve spisovém materiálu,

psychologické vyšetření z roku 1993 a 2001, zdravotnickou dokumentaci

a rozhovor s obviněným dne 6.10.2001, uskutečněný na psychiatrickém oddělení

vězeňské nemocnice v Brně, který je víceméně monologem obviněného. Popisuje

v něm vývoj událostí svého prvního obvinění za komunistického režimu až po

obvinění současná a svůj postoj k nim. K objektivnímu psychologickému

zhodnocení by bylo nutno využít anamnestická data, bližší motivační rozbor a

výsledky psychodiagnostických metod.

Při rozhovoru vystupuje obviněný společensky, v projevu se nevyskytují nápadnosti. Sám určuje chod hovoru. I při líčení složitějších situací udrží determinující myšlenku, postupuje logicky. Nezjišťují se kvalitativní poruchy vnímání ani myšlení.

Jeho intelektovou kapacitu lze hodnotit orientačně jako pásmo dobrého průměru až nadprůměru s dobrými paměťovými schopnostmi. Toto orientační zhodnocení odpovídá i závěrům dřívějšího psychologického vyšetření.

Jeho osobnostní strukturu lze hodnotit jako rozmezí širší normy. Podezření na přítomnost duševní poruchy se v dostupných materiálech včetně rozhovoru s obviněným nevyskytuje.

Svědky je hodnocen na jedné straně pozitivně jako spolehlivý, přesný, odpovědný, cílevědomý, čestný, pracovitý, vytrvalý, houževnatý, samostatný, ambiciózní, ve svých názorech radikální a neústupný, k sobě přísný. Při tomto pozitivním hodnocení je mu některými svědky vytýkáno, že do profesní stránky promítal své osobní náhledy.

Psychologickým vyšetřením z roku 1993 je hodnocen jako dynamický jedinec, maximálně pracovně stimulovaný, s přiměřenými ambicemi, sebedůvěrou a sebejistotou, schopný plánovat, předvídat. Dobře protifrustračně a protistresově vybavený. V roce 2001 - osobnost zjevně kvalitně integrovaná, smyslová imprese, kognitivila, sociální statut, běžná kontaktivita a komunikace v normě.

Projevuje se vyšší potřeba poznávat nové, záliba v aktivitách, obsahující vzrušení

na straně jedné , na straně druhé aktuální lpění na tradicích a osobních názorech.

Nejde o sociálního exhibicionistu nebo teatrálního histrióna.Zvýšeným ambicím

a aspiracím odpovídají i přiměřené sebehodnocení a sebejistota, je schopen

plánovat a předvídat. Dokáže ovládat emoce. Vysoká sebedůvěra akcentuje

zodpovědnost, pečlivost, systematičnost , preferuje svědomí. Výraznější potřeba

nejen osobní nezávislosti, ale i širší osobní svobody.Psychopatologické fenomény

se neobjevily.

Sám obviněný uvádí, že se s tímto hodnocením souhlasil. Z rozhovoru vyplývá, že se hodnotí jako jedinec, který trvána svých postojích a názorech, snese nadměrnou zátěž, je houževnatý, realistický.

Na druhé straně se vyskytuje hodnocení opačné - kupř. " hlavním motivem jeho veškerého jednání včetně mediálního vystupování nebyl jím tolik zdůrazňovaný boj proti komunismu, ale výhradně jeho egocentrismus, ješitnost a nezřízená touha být hrdinou za každou cenu, jehož důsledkem bylo, že lhal všem. Toužil po slávě , stylizuje se do role jediného bojovníka za správnou věc, hrdiny. Jde o fanatika s narcistickými sklony, militantně zaměřeného, dobrého manipulátora". Podle rozhovoru s obviněným ho takto hodnotili svědci, vůči kterým měl zjevné výhrady.

Výše zmíněné osobnostní rysy by spadaly pod histriónskou poruchu osobnosti, která u obviněného nebyla zjištěna.

Obviněného lze hodnotit jako jedince aktivního, houževnatého, sebevědomého, trvajícího na svých postojích a názorech, ambiciózního. Bližší specifikace by vyvstala z.aplikovaných testových metod.

U obviněného nebyly zjištěny znaky bájivé lhavosti, které opět spadají pod osobnostní poruchu. Nebyly zjištěny patologické sklony k záměrnému, účelovému zkreslování a blokování informací ve svůj prospěch. Lze předpokládat, že obviněný popisuje situace tak, jak je subjektivně prožívá.

Pokud jde o motivaci k trestným činům, vypovídá obviněný při výsleších i při současném vyšetření shodně.

Trestný čin neuposlechnutí rozkazu zdůvodňuje tím, že informátoři zemřeli za záhadných okolností a měli strach. Má na to vlastní názor, myslí si, že mohli být zastrašováni nebo zemřeli pomocí jiných osob. Proto nechtěl uvádět další

informátory, aby je nevystavil dalšímu nebezpečí. Toto vysvětlení lze za

předpokladu přesvědčení o komplotu ho zdiskreditovat, akceptovat,

Pokud jde o trestný čin nedovoleného ozbrojování uvádí, že vlastní zbrojní
průkaz na sběratelství, šlo o zbraně po předcích, většinou nefunkční. Legálně měl
v držení dvě zbraně a zbrojní průkaz.Žádnou výbušku ani výbušninu neměl, jde
opět o komplot proti němu.

Obvinění z trestného činu neoprávněného nakládaní s osobními údaji a ohrožování utajované skutečnosti vysvětluje tím, že ve spěchu při propuštění z BIS naházel určité dokumenty bez výběru do beden.

Obvinění z tr. činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a šíření poplašné zprávy souviselo pravděpodobně s jeho přesvědčením upozornit na nebezpečí levicového extremismu.

Trestného činu pokusu a dokonalého podvodu si není vědom.

Obviněný se necítí vinen, důkazy a podrobnější objasnění hodlá předestřít až při soudním jednání. Bez podrobného vyšetření se blíže nelze vyjádřit.

Závěrem odpovědi na položené otázky.

a) Obviněný je osobnostní v rozmezí širší normy s intelektem orientačně v
pásmu vyššího průměru až nadprůměru a dobrými paměťovými schopnostmi.

b) U obviněného nebyly zjištěny znaky bájivé lhavosti, nebyly zjištěny
patologické sklony k záměrnému, účelovému zkreslování nebo blokování
informací ve svůj prospěch. Situace popisuje tak, jak je subjektivně prožívá.

c) Motivační rozbor je při nekompletním vyšetření obtížný, obvinění z
trestných činů považuje za komplot vůči své osobě a důkazy hodlá předložit až při
soudním procesu.

V Praze dne 13. listopadu 2001.

PhDr.Naděje Kubíčková

Znalecký posudek jsem vypracovala jako znalkyně jmenovaná rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 26.6.1978, č.j. Spr. 1102/78' pro základní obor zdravotnictví, odvětví klinické psychologie. Znalecký úkon je zapsán ve znaleckém deníku pod poř.č. 672.