16.5.1989 |
JV: Cesty rozvoje socialistické demokracie
|
Socialistická společnost vytváří všestranně podmínky, aby zabezpečila šťastný, bohatý, tvůrčí život všech členů. ... Aktivy mladých poslanců, pracující v souladu s dokumenty přijatými orgány státní moci a správy Socialistickým svazem mláde-že. se staly nepostradatelným pomocníkem národních výborů i mládežnických organizací. Maji-li však ještě lépe plnit své poslání, nemohou se obejít bez trvalé pomoci stranických orgánu a komunistů pracujících v národních výborech. |
Chtěl JV reformovat socializmus zevnitř? Věřil, že systém stojící jednou nohou na závisti a druhou na nenávisti s bezpečnostním aparátem, jehož denní chléb bylo porušování základních lidských práv, se mu podaří změnit do společnosti svobobody a opravdové demokracie? Dobře, za omyl z hlouposti nelze soudit. Proč se však stýká s představiteli SČK nyní? To už není hloupost, to už je víra v komunizmus, víra v princip, který odebírá svobodu, který zabíjí výjmečné, vyzdvihuje průměrné, demotivuje a ničí lidskou důstojnost - exaktně dokázáno při experimentu trvajícím 40-70 let probíhajícím na lidech více než desítky států vedoucím k jejich ekonomickému kolapsu. Je snad JV slepý, že to stále nevidí?
|
15.9.1989 |
Nové přerovsko: Informace ze zasedání OV KSČ
|
Soudruh J. Valouch prošel od mládl řadou stranických a veřejných funkcí v ZO a OV KSČ, v SSM, ROH, ČSTV a SAK. Zís kal hodně zkušeností, které ve spojení s teoretickými znalost mi, organizačními schopnostmi, iniciativním a svědomitým pří stupem k plnění úkolů dávají předpoklady k úspěšnému výkonu funkce tajemníka ÚV KSČ. |
"Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb" - princip komunizmu, který v první půlce u lidí očekává absolutní altruizmus v jehož rámci budou lidé společnosti odvádět maximum bez nároku na nadstandard oproti těm, kteří odvádějí (řádově) méně - krásná myšlenka, i když zřejmě naivní. Avšak pozorně si všimněme druhé půlky: "každému podle jeho potřeb" - inheretně postuluje existenci vyššího systému, který rozhoduje, jaké kdo má potřeby a jak budou jeho potřeby uspokojovány - to už není naivita, to už je zvůle.
První přirozeně nefungovalo, protože lidé jsou soutěživí a chtějí vyniknout a být vidět, a když nemohou vyniknout, ztrácí energii. Druhé ze zvrhlo do teroru státní moci. |