Březen 2003

Němec nám zabil kance!

Bohumil Doležal

Příběh je prostý: německý nimrod postřelil ještě na svém území (ponechme teď stranou, že bylo kdysi vyrváno polabským Slovanům) divočáka. Ubohé zvíře se dovleklo na naši českou půdu, kde zcepenělo. Nato zpupný Teuton neváhal, narušil (rozuměj překročil) naši státní hranici a prase odvlekl zpátky do Německa. Česká pohraniční policie, která jindy nechává bez povšimnutí početná procesí neoficiálních turistů z Moldávie, Bangladéše, Nigérie atp., proudící od nás na německé území, zbystřila pozornost. Narušitel totiž porušil nepsaná pravidla provozu na česko-německých hranicích a přišel tak říkajíc z protisměru. Byl odhalen, a přestože uznal své pochybení, bude českými úřady hnán k zodpovědnosti. Na české straně reagoval zvlášť rozhořčeně "správce honitby" (zřejmě jde o nějakou vysokou policejní funkci, tak důležitou, že její držitel pokládá za nutné skrýt se v anonymitě): "Mě prostě štve, že si tady němečtí myslivci lítají, jak chtějí. Není to totiž poprvé. Tenhle průšvih se doufám brzy u nich rozkřikne a propříště už si to rozmyslí tajně courat v cizí honitbě."

Citlivost našich "správců honitby" je poněkud jednostranná. Před časem přinesly naše noviny zprávu o tom, že pohraniční německé vesnice byly nuceny opevnit se příkopy a ostnatým drátem, aby se chránily před pravidelnými nočními nájezdy českých zlatých ručiček, které tam pro sebe neoficiálně privatizovaly vše, co nebylo přibito nebo přišroubováno.

To je přítomnost. Naše pohraniční honitby mají však i svou slavnou a přitom poměrně nedávnou minulost. Jejich správci (tehdy se jim říkalo PS, péesáci, Pohraniční stráž) tu ovšem nehonili kance, ale lidi. Občas se stalo, že se úlovek doplazil na německé území. Pak byl zpravidla zatažen zpátky do vlasti a doražen. Jeden zvlášť zdatný predátor dokonce úspěšně lovil na cizím území. Dnes se ho zastávají tzv. bojovníci za svobodu: prý to byl velký vlastenec.

Doporučil bych dnešním "správcům honitby", aby u vědomí všech těchto okolností projevili jistou zdrženlivost. Neboli, jak se lidově říká, drželi zobák.

2. února 2003, www.bohumildolezal.cz