Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2011


Editorial

Tisíce lidí čtou CS-magazín po česku, tj. zadarmo, byť je jasné, že vydávání časopisu se bez peněz neobejde. Situace se vyhrotila, protože v posledních pár měsících české deníky a časopisy zamezily přístupu do svých článků v internetu a na předplatné nejsou peníze. Dosud se to dělalo tak, že dobrovolníci nám předávali papírová vydání a redakce články stahovala v elektronické podobě. To již možné není. Prosíme zaslání finančního obolu na adresu:

CS-magazín Middelstestraat 11 6004BG ... víc ...


Jenom staré kamení

Luděk Frýbort

Už jsem zase četl jeden takový nabádavý článek, jaké se s železnou pravidelností objevují v tisku, když zrovna není o čem psát. Pojednával o tom, kterak zlí kolonizátoři uloupili v místech starověkých civilizací kulturní poklady nesmírné hodnoty a odvlekli je do svých muzeí; a jak by teď, aby se to ... víc ...


Mudrování kacířské o energetických rájích a nezbytnosti rizika

Luděk Frýbort

Dva měsíce oplynuly a třetí se dal do běhu od jedenáctého března, kdy Japonsko postihla jedna z nejničivějších katastrof jeho dějin. Půltřetího měsíce je čas, jenž obvykle stačí, aby byl jakýkoliv průšvih překryt maléry čerstvějšími, což ale tentokrát jaksi nechce platit; třebaže se zdá, že už bylo řečeno všechno, znovu ... víc ...


O možnostech islámské demokracie

Luděk Frýbort

Prognostika je ošemetné řemeslo. Je-li navíc zaměřená optimisticky, plete-li si krásná přání s reálným odhadem budoucnosti, je blamáž jak zaručená ústavou. Až se dostaví čas, do nějž předpověď míří, budou si lidé ťukat prsty na čela a říkat hehehe, pakli jim vůbec bude do smíchu. Takový bude, odvažuji se soudit, ... víc ...


Patálie paní Angely

Luděk Frýbort

Uveřejnil jsem před několika týdny v tomto ctihodném mediu úvahu týkající se hysterických tanců kolem havárie fukušimské elektrárny, a čtenářské reakce mě obratem upozornily, co jsem nedomyslel, či lépe, co jsem si nedovedl ze svého exilového zákoutí představit. Úvodem článku jsem ocenil podstatně nižší chytlavost českého publika na módní paniky ... víc ...


Sen o štíhlém státu

Luděk Frýbort

Kdyby bývaly demokracie měly svou dnešní moc v období vynálezů mechanického stavu, parního stroje a železnice, stalo by se jejich uvedení v život nemožným. Naštěstí pro pokrok civilizace zrodila se nadvláda davů teprve po uskutečnění velkých vynálezů vědy a techniky. (Francouzský psycholog Gustave Le Bon r. 1865) No, nemluvil bych ... víc ...


Z blízka i z daleka bez růžových brýlí 15

Luděk Frýbort

Z kolébky islámu Abych se hned trochu odhalil: nepatřím k onomu typu pocestného lidstva, jemuž soukromě říkám „pouštní krysy.“ Neuvádějí mě ve vytržení prašné, řídce trnitými keři porostlé pláně, ani vyprahlé hory bez jediné skvrnky zeleně. Vím ovšem, že i poušť může být krásná; záleží na tom, jaké barvy a tvary ... víc ...


Zákon o zachování iracionality aneb Odkud se bere antiizraelismus

Luděk Frýbort

Už jsem zase četl něco o tom, jak se rozmáhá antisemitismus, ale nechce se mi s tím souhlasit. Ne, že by se vůbec nic nerozmáhalo, antisemitismus to však není; přeloženo do češtiny značí to slovo nepřátelský vztah k jakýmsi semitům, což je arciť nesmysl. Semitství nevypovídá nic o národní či ... víc ...


Kdo neskáče, neskáče. Nic víc

Petr Honzejk

Václav Klaus je prorok průměrnosti, Petr Hájek drží tradici českého protiamerického žvástu a Petr Nečas je zahradní trpaslík bez zahrádky. Disident, nucený emigrant, bývalý velvyslanec v Německu a Rakousku, český ministr školství a šéf světového PEN klubu Jiří Gruša nejde pro ránu daleko. Údery naslepo to ale nejsou. Klausovi otiskl ... víc ...


Normalizace tu ještě neskončila

Josef Chuchma

Historik Michal Pullmann autorem diskutované knihy o přestavbě a pádu komunismu v Československu. Nazval ji Konec experimentu. V knize se vrací do druhé poloviny 80. let minulého století. Tábor socialistických zemí se ocitl v ekonomické a vůbec historické defenzivě, docházely mu síly. Něco se muselo stát. V Moskvě se chopil ... víc ...


Kritika Krystlíka

Pavel Jacko

Mám před sebou dvě knihy a dvě kritiky. Kniha je vlastně jedna, ve dvou dílech a kritiky jsou v podstatě z jednoho vepřo-knedlo-zelo kanónu. Jedná se o Zamlčené dějiny Tomáše Krystlíka, Dvojí vyprávění o českých dějinách od Stanislavy Kučerové1 a Jak je možné psát české dějiny! od Věry Olivové2. (Kritiky ... víc ...


Američané měli "UFO-letouny"

Pavel Kasík

CIA odtajnila některé informace o základně Area 51 v Nevadě, často spojované se zkoumáním létajících talířů. Z nově dostupných dokumentů vyplývají fascinující detaily o vývoji titanového špionážního letadla A-12, zaměřeného proti Sovětům. Maskovaly ho makety neexistujících letounů roztodivných tvarů. Snad žádná vojenská základna není tak slavná jako ta, jejíž existenci ... víc ...


Karol Sidor: Muž, ktorý povedal Hitlerovi NIE

Milan Krajniak

Karol Sidor a Jozef Tiso predstavovali koncom tridsiatych rokov 20. storočia dve krídla v HSĽS. Boli politicky aj ľudsky úplne rozdielnymi osobnosťami. Tiso bol typom taktika, ktorý veril, že politickým manévrovaním dosiahne postupné ústupky. Bol „osamelým vlkom“, nikdy sa mu nepodarilo zomknúť za sebou tím ľudí, ktorí by za ním stáli ako ... víc ...


Muž, ktorý povedal Hitlerovi nie

Milan Krajniak

Karol Sidor a Jozef Tiso predstavovali koncom tridsiatych rokov 20. storočia dve krídla v HSĽS. Boli politicky aj ľudsky úplne rozdielnymi osobnosťami. Tiso bol typom taktika, ktorý veril, že politickým manévrovaním dosiahne postupné ústupky. Bol „osamelým vlkom“, nikdy sa mu nepodarilo zomknúť za sebou tím ľudí, ktorí by za ním stáli ako ... víc ...


Křesťanská duše Přemysla Pittera

Prožitek válečného šílenství první světové války je zásadním momentem v životě Přemysla Pittera, protože právě tam nahlédl nesmyslnost války a získal svou neochvějnou víru v Boha. Dva zásadní atributy příštího života radikálního pacifisty, horoucího křesťana a sociálního pracovníka. Jeho přesvědčení ho během první republiky dovedlo až za mříže za nabádání k odporu vojenské služby. Ale také k vybudování Milíčova domu v Praze, kde se staral o desítky dětí ze slabších sociálních vrstev. Během protektorátu i pod hrozbou nejpřísnějších trestů obrátil pozornost k perzekuovaným židovským rodinám a jejich dětem. Po válce zůstal svému poslání věrný, ocenění společnosti se však nedostal. Sice dál pomáhal bezprizorním dětem, ale po válce mnozí nemohli pochopit a snést, že kromě českých a židovských jsou mezi nimi i děti německé. Změny po únoru 1948 pro Pittera znamenaly konec činnosti a v roce 1951 útěk z vlasti. V zahraničí pak působil 10 let jako pastorační sociální pracovník v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Za jeho pomoc židovským rodinám a dětem získal ocenění Spravedlivý mezi národy.

O Přemyslu Pitterovi hovořili v Historii.cs z 23. května Jan Štěpán z Nadačního fondu Přemysla Pittera a Olgy Fierzové, historik Jan Stříbrný z České křesťanské akademie, spisovatel Pavel Kosatík, autor knihy o Přemyslu Pitterovi Sám proti zlu. Ptal se publicista a moderátor pořadu Vladimír Kučera. Před časem jsme zažili zasloužené ... víc ...


Chyběl mi ten adrenalin

Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný

Vyšetřoval zločiny i vraždu Františka Mrázka, pak byl ale donucen od policie odejít. Začal totiž odkrývat politické pozadí celého případu. A tak se dal na biofarmaření, postavil moštárnu a zachraňoval raněné sovy a dravce. Teď se však Jaroslav Hruška vrací zpátky jako první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Před ... víc ...


Jak si politici zajišťují beztrestnost

Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný

Ten muž je rozrušen. Na nejvyšší míru. „To je neuvěřitelné, co konstruujete v kauze Drobil. Odejděte,“ říká novinářské návštěvě zvýšeným hlasem do venkovního „bzučáku“ Libor Grygárek (49), jeden z nejmocnějších představitelů zdejší justice, stojící právě kdesi uvnitř své moderní vily v rezidenční čtvrtí pod Kavčími horami v Praze. Strach, který ... víc ...


Husité radili pánům, hloupí skončili u Lipan

Josef Matyáš

Profesor Tomáš Durdík je expert v oboru castellologie, česky řečeno nauce o hradní architektuře. Zabývá se mimo jiné feudálními sídly v Čechách a královskými hrady z doby posledních Přemyslovců. Tento týden převezme v Amsterodamu Cenu Evropské unie za ochranu evropského kulturního dědictví za rok 2010. * LN Jak dlouho se ... víc ...


Pozůstalost Josefa Pfitznera

Alena Míšková, Hana Barvíková,

Archiv AV ČR získal po šedesáti letech v Rakousku nalezenou podstatnou část pozůstalosti Josefa Pfitznera, nacisty, historika a za nacistické okupace německého náměstka pražského primátora popraveného v září 1945 v Praze. Po schválení příslušných rakouských úřadů se oficiální předání konalo na sjezdu České archivní společnosti v Děčíně na počátku května ... víc ...


Rozkopeme kvůli Němcům celé Česko?

Ivan Motýl

Další tři lebky německých civilistů se minulý týden našly u Dobronína. V Česku je přitom stovka hromadných hrobů obětí poválečného násilí. Proběhnou nakonec všude exhumace? Média, historikové i výukové materiály pro učitele stále omílají informaci, že v Postoloprtech bylo v červnu 1945 popraveno 763 německých civilistů. Počet obětí potvrdila exhumace ... víc ...


Válka skončila 12. května. A začala nová, s českými Němci

Ivan Motýl

Poslední výstřely druhé světové války v Evropě padly 12. května 1945 v bitvě u Slivice na Příbramsku. To už ale byla v plném proudu nová bitva, občanská válka s českými Němci. Berlínskou kapitulací z 8. května 1945 sice končí druhá světová válka v Evropě, jenže v Československu se válčí ještě ... víc ...


Nové obstrukce ze strany ministerstva vnitra, sudetoněmecké krajanské sdružení reaguje žalobou

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanské sdružení, které vede s českým ministerstvem vnitra již téměř dva roky trvající právní bitvu ohledně registrace, dnes podalo u Městského soudu v Praze novou správní žalobu. Tou se snaží dosáhnout toho, aby ministerstvo konečně splnilo svou povinnost vyplývající ze zákona a vydalo spolku kopii stanov s vyznačenou registrační doložkou. Bez stanov – a bez přidělení  identifikačního čísla, které je s registrací spojeno – je činnost sdružení  zcela paralysována.

„Nemůžeme si otevřít bankovní  účet, nesmíme si koupit pozemky, které nutně potřebujeme k realisaci některých záměrů, nemůžeme přijímat a platit zaměstnance,“ vysvětluje Tomáš Pecina, člen předsednictva, který se o právní aspekty činnosti spolku stará, a pokračuje: „To vše nám začíná způsobovat velké  obtíže a zapříčiňuje to i značné materiální a imateriální  škody, a i když bychom chtěli vystupovat vůči České republice v maximální  možné míře vstřícně, pokud budou průtahy pokračovat a škody se začnou násobit, nezbude nám než  domáhat se jejich náhrady zvláštní  žalobou u soudu.“ Ministerstvo se hájí judikátem z r. 2006, ze kterého je patrné, že svými obstrukcemi dokázalo oddálit ... víc ...


Jiří Fiala, nový Pavel Wonka české justice

Tomáš Pecina

Některým analogiím se člověk neubrání, jakkoli se zprvu mohou zdát přehnané: ano, způsob, jak justiční orgány nakládají s Jiřím Fialou, předsedou sdružení K213, nelze přirovnat k ničemu jinému než k případu nejznámějšího politického vězně 80. let Pavla Wonky. Připomeňme, že zločin, který Wonka spáchal a v jehož důsledku byl nakonec ... víc ...


Komunista komunistovi s láskou aneb Osel měsíce června na místa nejvyšší

Tomáš Pecina

Zatímco v květnu pro nedostatek vhodného materiálu nebyl Osel měsíce, prestižní cena tohoto blogu za mimořádné výkony na poli českého práva, udělen, máme třetího června a hned dva horké kandidáty: senát Nejvyššího správního soudu ve složení Průcha-Kamlach-Vlašín, který v rozporu s právním názorem Ústavního soudu zamítl mou kasační stížnost ve ... víc ...


Lidice

Tomáš Pecina

Ne, není to recense stejnojmenného filmu, a mám-li být upřímný, na málokterý český film se mi chce jít do kina méně než právě na tento. Důvodem je, že lidický kult, který vytvořili komunisté a bez přemýšlení, silou setrvačnosti, jej převzaly demokratické politické representace, pokládám za ohavnost, jíž není v pantheonu ... víc ...


Na posvátné naše palladium

Tomáš Pecina

"S jakou frivolní surovostí urážejí náš národní cit, kterak namáhají svou duševní impotenci, aby zohyzdili, zlehčili a potupili kulturní práci našich předků… přišli jako cizí minéři, aby podryli naši společnost, aby odcizili ji svému původu, zohavili naše dějiny, zlehčili kulturní naši práci a otrávili, co zbylo z dávné lepší naší ... víc ...


Proklamace Sudetoněmeckého sdružení

Tomáš Pecina

Internetová presentace našeho spolku je dokončena, minimálně pokud jde o obsah, a abych dal českým šovinistům příležitost k hlasitým projevům nevole, přebírám z něj naši základní proklamaci: Česká republika prošla ve 20. století traumatisující zkušeností komunismu, která není ani zdaleka překonána. Ačkoli česká města a vesnice nevypadají už tak odlišně ... víc ...


Ruské archivy skrývají osudy Čechů

Nové objevy o osudu Čechů a Slováků, kteří se v někdejším Sovětském svazu stali oběťmi politických represí, očekává český historik Mečislav Borák v příštích letech od přístupu k ruským státním archivů. Ty dosud ruské úřady odmítají otevřít s poukazem na ochranu osobních údajů po dobu 75 let. Tato lhůta zakrátko uplyne v případě "velkého teroru" let 1937-1938, který si podle historiků v někdejším Sovětském svazu vyžádal skoro milion obětí. "Úřady, které dříve odmítaly přístup do archivů jednoznačně z politických důvodů, nyní využívají tuto lhůtu jako výmluvu... Ale bez archivních spisů nelze osud daného člověka rozluštit. Nestačí znát rozsudek a vědět, že byl popraven, pokud není známo udání a další souvislosti," řekl Borák v Moskvě, kde ve čtvrtek (09. 06. 2011 - pozn. red. CS-magazínu) večer přednášel o sovětských vězeňských táborech Gulag. "Nejde jen o materiály z období velkého teroru, ale ve spisech jsou i dokumenty z dalších let, jako nařízení, jak smrt utajit, jak napsat falešné úmrtní oznámení. Jsou tam i materiály všech rehabilitačních řízení, jež některá začala už za druhé světové války a ve většině případů skončila až za Gorbačovovy a Jelcinovy éry v 90. letech," dodal.

Prvotní odhady, že v Gulagu mohlo být vězněno přes 100 000 občanů bývalého Československa, považuje Borák za nadsazené. "Z území dnešní České republiky máme v evidenci okolo 2500 obětí politických represí," řekl s tím, že zhruba polovina byla popravena. Odhaduje však, že po otevření archivů by počet evidovaných českých obětí ... víc ...


Christine se naučila plavat

Kateřina Šafaříková

Těsně předtím, než Christine Lagardeová vyrazila na turné po Latinské Americe a Asii, kde se snaží získat body pro nadcházející boj o křeslo šéfky Mezinárodního měnového fondu, si ve své pařížské kanceláři prohlížela společně s reportérkou deníku Financial Times zarámované karikatury rozvěšené po zdech. Na jedné z nich je ... víc ...


Sudetoněmecké krajanské sdružení spouští projekt stavby pomníků v místech největších poválečných masakrů

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku oficiálně představilo projekt, v jehož rámci hodlá postavit na 30–40 místech po celé České republice pomníky označující místa, kde se odehrály největší poválečné masakry sudetoněmeckého obyvatelstva. Pomníky, jejichž provedení je v současné době předmětem návrhu, by měly připomenout  násilné činy, o kterých se celých 65 let téměř nemluvilo. Každý pomník by měl být opatřen  pamětní deskou, uvádějící základní údaje o dané události. Nápisy se rovněž zmíní o tzv. amnestijním zákoně z r. 1946, jímž byly tyto zločiny spáchané na civilním obyvatelstvu označeny za souladné s právem a jejich pachatelům tak byla zajištěna doživotní beztrestnost. Samotný pomník by měl být dílem moderního umění, jež s pietou a důstojně označí  místa největších obětí na životech.

Spolek hodlá pomníky stavět výhradně na pozemcích ve svém vlastnictví, takže nebude  muset hledat kompromisy ani ohledně jejich provedení, ani pokud jde o znění nápisů. „Tohle je pro nás priorita,“ říká Tomáš Pecina, člen předsednictva sdružení. „Uráží nás, jaká deska byla umístěna třeba na postoloprtském hřbitově: zcela neadresná, věnovaná jakýmsi anonymním obětem poválečného násilí. Kdo nezná podrobnosti toho, co se tam stalo, nedozví se, ani kolik lidí bylo v Postoloprtech násilně usmrceno, ani kdo byli jejich vrahové. Přitom oběťmi byli Němci, stovky naprosto nevinných lidí, jejich vrahy byli Češi a všechny tyto vraždy byly poté zákonem amnestovány. To je potřeba jasně říci, pravdu o poválečné genocidě sudetoněmeckého obyvatelstva nelze zamlčovat.“ Kdy budou jednotlivé pomníky instalovány, není zatím jasné, záleží to na tom, jak rychle se podaří shromáždit potřebné finanční prostředky, a také na dalším vývoji sporu s ministerstvem vnitra, které spolek stále odmítá registrovat a dovolává se nedotknutelnosti tzv. Benešových dekretů. Výtvarný návrh provedení pomníku, na němž participuje jedna z předních českých uměleckých skupin, by však sdružení chtělo představit ještě do konce roku. Poté bude vyhlášena veřejná sbírka a započne se s realisací pomníků v jednotlivých místech. Zvláštností provedení pomníků by měla jejich odolnost a robustnost. Sdružení tak chce předejít tomu, co se stalo u Dobronína na Jihlavsku, kde neznámý vandal dřevěný kříž označující místo masakru podřízl. „To je, bohužel, realita současné doby,“ říká Pecina, a vysvětluje: „Lidé se nemohou smířit s představou, že to, co se desítky let ve školách učili a s čím se identifikují, je lež. Ostatně mnozíz nich dosud žijí v domech, které byly sudetským Němcům zabrány, a potřebují najít morálně přijatelné zdůvodnění, proč mohou žít v ukradeném. Českým vládám to tak vyhovuje, protože se mohou ... víc ...


Oběť nemusí patřit do rodiny

Tereza Šimůnková

Herma Kennelová se narodila v roce 1944 u Pirmasensu. Dětství a mládí strávila v Porýní-Falci. Pracovala v aparátu Evropského společenství v Bruselu. Je autorkou knih pro děti, ilustrátorkou. Pro dospělé napsala romány Alleingang (z NDR), Es gibt Dinge, die muß man einfach tun – Der Widerstand des jungen Radu Filipescu ... víc ...


Z obchodů si dělají půjčovny drahého zboží

Eva Sovová

Někteří lidé, zvlášť ti, kteří mají naditou peněženku, se naučili dokonale ohánět právy zákazníků. Na obchodníky zkoušejí jemné podvůdky i silný kalibr. Je pro ně normální koupit si oblek, předvést se v něm ve společnosti a pak ho jít vrátit do obchodu. "Nad reklamačními fintami, které dokážou Češi vymyslet, zůstává ... víc ...


Úděl Marka Dalíka

Jaroslav Spurný

Nad pandurem české politické tržnice se stahují mračna. Zpráva, že mu možná hrozí až patnáct let kriminálu, zastihla Marka Dalíka při květnovém cestování v cizině. Chytil nejbližší letadlo domů a v Praze pak výpověď rakouského manažera, že si před čtyřmi lety řekl o půlmiliardový úplatek za prosazení jednoho armádního nákupu, ... víc ...


Umlčte Stephana S.

Policie vyšetřuje zločin na vrchním státním zastupitelství

Jaroslav Spurný, Ondřej Kundra Vrchní státní žalobce Vlastimil Rampula odjel minulý týden (0d 06. do 12. 06. 2011 - pozn. red. CS-magazínu) do Vídně na svou životní misi. Chtěl na tamní prokuratuře vyžehlit jeden z nejhorších poklesků, kterého se teď dopustila česká strana. Někdo ze státního zastupitelství nebo protikorupční policie ... víc ...


Cestování časem je možné

Pavel Stöckl

Změnit minulost nebo budoucnost je možné i posláním informace. Kdo by neuvítal možnost vrátit zpět čas a napravit nějakou hloupost, kterou spáchal v minulosti? Cesty časem byly zatím jen námětem pro fikce. Jak by vypadal svět, kdyby Kartágo porazilo Řím, nebo někdo zabil Hitlera dříve, než rozpoutal II. světovou válku? ... víc ...


Svatý grál energie, nebo trik?

Pavel Stöckl

Jaderná fúze bývá označována za svatý grál energie budoucnosti. Víme, že to funguje - na Slunci a miliardách hvězd. Problémem je, že dosud na všechny pokusy o jadernou fúzi bylo spotřebováno více energie, než kolik se jí nakonec podařilo vyprodukovat. Teď však italsko-americká dvojice profesorů tvrdí, že dokáže fúzí vyrábět ... víc ...


Sudety bez Čechů

Soužití Čechů s Němci v pohraničních oblastech nikdy nebylo ideální, ale obě etnika byla schopna vedle sebe existovat a spolupracovat. Po vzniku samostatného Československa se však Němci cítili "uzavřeni" uvnitř československých hranic. Stěžují si také na nerovnoměrné obsazení pohraničních správních úřadů, kdy většinu funkcí zastávali Češi, na nespravedlivé zadávání státních zakázek, které získávaly hlavně české firmy, i na nedostatečnou možnost studovat v německých školách. S velkou hospodářskou krizí a nástupem Adolfa Hitlera v sousedním Německu k moci dochází k také radikalizaci henleinovského hnutí, které viníky vidí v pražské politice a spásu v náruči nacistické říše. Jejich naděje se vyplnily v září 1938 po mnichovském diktátu. O tom, co předcházelo a následovalo, hovořili sociolog Václav Houžvička (VH) ze Sociologického ústavu Akademie věd, historik Miroslav Kunštát (MK) z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a historik Jaroslav Šebek (JŠ) z Historického ústavu Akademie věd.

V roce 1939 uvedl režisér Herbert Kline průlomový dokumentární film Krize o situaci Československu. Co říkáte tomuto filmu? MK: Byl to dobový dokument zcela unikátního charakteru. V době, kdy do Československa přijíždějí korespondentky mnoha zahraničních listů a kdy jsme se bohužel dostávali na stránky světového tisku více, než bychom si ... víc ...


Mohlo to dopadnout hůř

Petr Třešňák

Po revoluci se z rockového frontmana stal hlavním manažerem jedné z největších operací čerstvě demokratického Československa. Úspěšným. Přesně před dvaceti lety si Michael Kocáb na hranicích připil vodkou s posledním sovětským okupantem. S požadavkem odsunu sovětských vojsk přišla jako první iniciativa Most, ke které jste v roce 1989 patřil. Mluvili ... víc ...


Čínské červánky či vichřice na obzoru

Otto Ulč

Nejstarší to civilizace světa (kolik těch nejstarších civilizací vlastně máme?) v tomto nynějším století bude určitě dominovat. Takové se zdá být přesvědčení velikánské většiny expertů. Čína svým výkonem již předběhla hospodářské kolosy včetně Německa a Japonska a šlape na paty dosud dominující, leč churavějící Americe. Stala se největším věřitelem, držitelem ... víc ...


Egon Hostovský

Otto Ulč

Vracím se k onomu prvnímu americkému dni, když ve čtvrtek v deset hodin dopoledne jsem v New Yorku přistál a o dvanácté hodině dorazil ke štvavé vysílačce Radio Free Europe, kde mě nikdo neočekával. Po původním představování jsem byl pozván zajít si někam na oběd a zvatelem nebyl nikdo jiný ... víc ...


Kolotoč volebního utkání 2012 se rozjíždí

Otto Ulč

Den před odletem z Prahy zpět do amerického domova mě zastihlo pozvání České televize 24: před kamerou si popovídat. Přivezen na Kavčí hory s honosnou výstavbou poslední doby, příslušně oprášen v maskérně, přivítán švarnou redaktorkou. Na její první otázku týkající se budoucnosti Obamova pokračujícího prezidentování jsem zareagoval tužbou, aby takové ... víc ...


O dopadu harampádí poletujícího v kosmu

Otto Ulč

Pozemšťané občas pohlédnou směrem k hvězdičkám, čímž jejich zájem, s výjimkou astronomů, ovšem vesměs končí. I sebevytrvalejší náměsíčník je pouhým lunárním analfabetem. Poněkud jsme se začali měnit zásluhou prvního sputnika, prvního Gagarina, úsilí soutěžících velmocí přistát na Měsíci a víme, jak to pak v červenci 1969 dopadlo. Češi v té ... víc ...


O jinakosti a souvisejících kontrastech, nepříjemnostech

Otto Ulč

Zkrušující uniformita, perspektiva totalitní jednotvárnosti nám naštěstí nehrozí. Realita okolního světa nedává příležitost pominout kardinální fakt, že lidé, kmeny, národy se dovedou pořádně lišit - zjevem, náturou, počínáním. V evropských zemích, zejména ve Španělsku a Itálii, řádí organizované gangy žebrajících dětiček - hispánských či spíš cikánských, romských, rumunských? Velejednoduchá odpověd ... víc ...


O jménech a časování úspěchů

Otto Ulč

Dočítáme se o talentech, ohromivších svět v hodně raném věku. Takto například oslnil Orson Welles, vyvřel příliš brzo, vulkán se vyčerpal, nerealistická očekávání nesplnil. Od umění k vědám: britský historik Hugh Trevor-Roper, zářící hvězda na univerzitě v Oxfordu, adrese té nejprestižnější. V roce 1960 byl dokonce zvolen jejím rektorem (chancellor ... víc ...


Od ideodiverzantů k Vašatovi

Otto Ulč

V úvodu jsem vyjádřil záměr knížky: nikoliv mé paměti, ale česká exilová - exulantská komunita a její počínání z pohledu účastníka, svědka, jímž jsem byl. Tehdy zrovna na Kolumbijské univerzitě. Důkladnější sdělování této zkušenosti by si vyžádalo délku pašijových her v Oberammergau, takže jen velekrátce se pokusím cosi shrnout do ... víc ...


Rádio Svobodná Evropa, Julius Firt, pátečníci

Otto Ulč

Rozhodnutím - Beschluss der Bundesdienststelle v Norimberku dne 10. 9. 1959 mi byl přiznán mnohými žadateli nedosažitelný azyl, status politického uprchlíka, původním povoláním Rechtsanwalt und Richter, s udáním adresy v Oberurselu, kde jsem nikdy nebyl (a kde po mně estébáci marně slídili), 23. 9. 1959 vystaven Reiseausweis – Travel Document, ... víc ...


Vojáci

Otto Ulč

O jednom Silvestru, stráveném ve Washingtonu ve vile přítele, bývalého zaměstnance ústředního úřadu SČSP – Svazu československo-sovětského přátelství, pár kroků od Karlova mostu, s náramným hradčanským panoramatem před očima, se dostavili dva neobvyklí, i když nepříliš povídaví hosté: Jaroslav Kašpar-Pátý, posléze generálmajor dekorovaný za zásluhy v tajných službách za války ... víc ...


Den, kdy v Srbsku skončila válka

Jan Urban

Jugoslávský důstojník Ratko Mladič, který se po rozpadu Jugoslávie stal bosenskosrbským generálem a modlou srbských šovinistů, obviněný postupně z řady válečných zločinů, a posledních patnáct let uprchlík před zákonem, byl jinak i poměrně jednoduchým sebestředným maniodepresívním pijanem s mesiášským komplexem. Internacionální komunista a ateista v mládí se stal srbským šovinistou ... víc ...


Český špekáček kontra Evropská unie

Miroslav Václavek

„O zápis názvů těchto výrobků požádala Česká republika ve spolupráci se Slovenskem. Jedná se výsledek několikaleté práce a jeden z konkrétních příkladů intenzivní spolupráce v zemědělské oblasti mezi našimi zeměmi,“ uvedl ministr Ivan Fuksa. Tak se pochválil ministr zemědělství České republiky Ivan Fuksa, když letos v únoru získalo Slovensko a ... víc ...


Chyby úředníků stojí desítky milionů

Hana Válková

V Česku roste počet žádostí a žalob, kterými se lidé domáhají odškodnění za chyby úřadů. Ty stojí státní kasu desítky milionů korun ročně. Konkrétní viníci je ale většinou neplatí, protože stát je ze zákona po nich nemusí vymáhat. Chyby zaměstnanců nejvíc zatěžují ministerstva spravedlnosti a financí. Jen za loňský rok ... víc ...


Více článků