Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červen 2010


Editorial

Tisíce čtou CS-magazín po česku, tj. zadarmo, byť je jasné, že vydávání časopisu zdarma není. Pokud byste si přáli vymanit se z tohoto neblahého zvyku, učiňte tak, prosím, zasláním finančního obolu na adresu:

CS-magazín Middelstestraat 11 6004BG ... víc ...


Slovanští odpadlíci

Finrod Felagund

Na rozdíl od Adolfa Hitlera, který slovanství chápal podle krve, jej vidím především jako kulturně-hodnotovou kategorii. S výjimkou Bulharska, Makedonie a Běloruska jsem měl zatím tu čest navštívit všechny slovansky mluvící země, jakož i hovořit s místními lidmi a musím říci následující – ve všech s výjimkou dvou byl cítit ... víc ...


Berlínská připodotknutí

Luděk Frýbort

Rád bych se dal poučit, co přesně značí slovo „sexy.“ Rozuměl bych tomu, že je sexy nějaká paní či dívka, i když bych v tom případě raději napsal, že je přitažlivá či dokonce svůdná, jinak řečeno že se my mužští za takovou bytostí rádi ohlédneme. Dámám bych pak ponechal k ... víc ...


Pokud jde o zločin, jsem šovinista

Ondřej Štindl

Svého otce naposledy viděl v cele v Norimberku, kde byl Hans Frank odsouzen k smrti za válečné zločiny. Synovi tehdy zapřel blížící se popravu. Niklas Frank mu to neodpustil, neodpustil mu nic. Svůj vztek a trauma vypsal v knihách o otci a matce. Útlé dětství prožil na hradě polských králů ... víc ...


Češi smrdí

Fabiano Golgo

Zajímalo by mě, co si Češi myslí o skutečnosti, že v Brazílii, když chce někdo říci, že se člověk pořádně neosprchoval, nebo když chce někoho obvinit, že se nestará o vlastní osobní hygienu, říkáme, že ten člověk užívá "banho tcheco" - což doslova znamená, že se "myje po česku". Proč? ... víc ...


Domorodá Alice

Pavel Jacko

Během hodiny po příletu jsem byl se synem v bance v Alice Springs. Prohodil jsem, že za rok v Brisbane neuvidím tolik domorodců, jak za tu hodinu a on se jen pokrčil a pousmál. Peněžní záležitosti vyřízeny, Tomáš požádal bankovní úřednici, ať ukáže cizinci, tj. mně, své zařízení. Nějak jsem ... víc ...


Hodnocení univerzit od nejznamenitějších k těm ostatním

Otto Ulč

Úkol globálního hodnocení, s výslednou tabulkou 500 nejlepších univerzit světa, se odvážil zvládnout Institut vyššího vzdělání univerzity Jiao Tong v Šanghaji (www.sjtu.edu.cn; www.jtu.org). Proč zrovna tam, v někdejším nejradikálnější centru za Velké kulturní proletářské revoluce, se pustili do projektu tak náročného a mamutího rozsahu? Práce jim trvala dva roky, dokončili ... víc ...


Proč je třeba mít strach z Čechů

Tomáš Pecina

Jak jsem očekával, vášnivé komentáře čtenářů k mému textu o Romech a sudetských Němcích (CS-magazín 05/2010) nejenže potvrdily všechny stereotypy, o kterých jsem psal, ale ukázaly i na některé další, o nichž jsem se nezmínil. Asi nejdůležitější moment, který jsem opomněl, je syndrom hledání viny. Češi trpí utkvělou představou, že ... víc ...


Právo hlasovací

Otto Ulč

Nahlédněme do antiky k tehdejším republikám, jak malé procento lidí smělo hlasovat, svůj vliv uplatňovat. Hupky pak do novověku na britské ostrovy, tam se zárukou demokratických práv pouze pro majetné vrstvy. Lordi vládli zásluhou svého lordství. Existovaly tzv. rotten boroughs, volební obvody, jejichž počet oprávněného voličstva se scvrkl a v ... víc ...


Výměna zkušeností

Otto Ulč

V předsametových dobách normalizátoři, monopolisté vší moci, byli též majiteli klíčů ke kleci, z níž národ na čerstvý vzduch, zejména západním směrem, příliš nevypouštěli. Ale už i tehdy přibývalo šťastlivců – prokádrovaných expertů, vědců na záviděnou stáž, inženýrů, montérů do dálav se vzdalujících. Nyní, po doufejme že permanentním odstranění klece, ... víc ...


Jak mě nechal generál Lorenc sebrat

Eduard Vacek

Je čtvrtek ráno, 27. 10. 1988. Jako každý den vycházím z domu a rozhoduji se, zda do zaměstnání pojedu autem, nebo půjdu pěšky. Vypadá to na déšť, rozhoduji se, že spíš pojedu stařičkou škodovkou. Ještě než jsem došel k autu, vystupuje prudce z civilního automobilu stojícího u chodníku příslušník VB ... víc ...


O Češích, kteří smrdí

Fabiano Golgo

Kromě nevalné hygieny vadí člověku, který pochází z většiny západních zemí, že Češi, kteří pracují ve službách, se vůči zákazníkům chovají chladně a nezdvořile (v obchodech, v restauracích a na úřadech); vadí jim, že Češi do zaměstnání chodí v sandálech, že se jejich vlasů nedotkl hřeben, že kouří v uzavřených ... víc ...


Kamarádi v dešti

Jiří Sobota, Martin M. Šimečka

Polsko potkala nečekaná tragédie. Mnozí ale v černé hodině vidí také nový začátek vztahů s odvěkým nepřítelem, Ruskem. „Pokud si naše dva národy nedokážou odpustit v tuto chvíli, mohou si odpustit vůbec někdy? Takovou příležitost nemůžeme promeškat,“ napsal uprostřed náhle proměněné atmosféry deník Gazeta Wyborcza a nebyl se svým názorem ... víc ...


Imigrační bolehlav

Otto Ulč

Mezi mými mnohými překvapeními po prvním přistání v Americe byla neexistence občanských průkazů. Báječná tak příležitost to byla – a stále je – pro zájemce o anonymitu a všelijaká šizení. Důkaz totožnosti nevyžadován, v hotelu či motelu do knihy hostů možno se zapsat jako John Smith, Josef Novák, jako George ... víc ...


Do Katyně jedu poprvé v životě

Petr Vavrouška

Oscarový režisér Andrzej Wajda natočil film Katyň o likvidaci více než dvaadvaceti tisíc polských důstojníků, učitelů, inženýrů a duchovních, které před 70 lety na příkaz Stalina postříleli agenti sovětské NKVD. Katyňský zločin se pak sovětští a polští komunisté snažili vymazat z paměti národa a dalších padesát let lhali a sváděli ... víc ...


Otázka genocidy aneb O nebožtících navíc

Luděk Frýbort

Abych se hned na začátek ohradil proti nařčení z turkofobie, chci se vyznat z toho, že jsem si Turecko oblíbil. Procestoval jsem tu vysoce zajímavou zemi vícekrát a kdyby mi Pánbůh zdraví a svěžesti popřáti ráčil, neměl bych nic proti tomu, vydat se tam ještě jednou a doplnit si svou ... víc ...


Čech v uniformě wehrmachtu objevil masové hroby v Katyni

Marek Švidrnoch

Masové hroby objevil Jan Gomola z Ostravy už v roce 1941 jako voják wehrmachtu. Svět se o nich dozvěděl až o dva roky později. Desítky let musel mlčet o jedné z největších záhad II. světové války - o masakru 26 tisíc polských vojáků v Katyni. Ačkoli právě on mohl už ... víc ...


Výročí a Charta vyhnanců

Bohumil Řeřicha

V předvolební době, kdy nemilosrdný souboj modrých ptáků, oranžových karafiátů a rudých třešní vrcholí mohutně komentován „nezávislými“ a „svobodnými“ českými médii, se zapomíná na několik výročí, které je nutné si v tomto roce připomenout. Před 65. lety skončila nejhorší válka v dějinách lidstva, jejíž příčiny i důsledky jsou stále živé. ... víc ...


Otazníky o ropě a závislosti na Arabech

Otto Ulč

Jeden z důvodů, proč John McCain prohrál prezidentské volby, byly hádanice levicovějších Demokratů s pravicovějšími Republikány o vhodnosti, užitečnosti kutání, využívání ropy v domácí půdě a v pobřežních vodách. Ve zmrzlých končinách, pustinách Aljašky, kde nežije ani jeden Eskymák, jakož i ono offshore drilling. Prosazovatele takových iniciativ ale efektivně umlčeli, ... víc ...


Z blízka i z daleka bez růžových brýlí 2

Luděk Frýbort

Návrat k první lásce Ještě než s tím začnu: zemička, o níž budu vyprávět, náleží politicky k Finské republice, jazykem však je švédština. Je to řeč ne zvlášť složitá, užívá však jednoho písmenka, na jehož výslovnost chci upozornit: Ĺ. Čte se zhruba jako ó, přičemž o se čte jako u ... víc ...


Otcem pohrdám

Ondřej Horák

Nešlo by to vypnout? ptá se Niklas Frank (1939) na konci rozhovoru, když narazíme na jméno Heydrich. "Pokud je pravda, že tehdy bylo Václavské náměstí plné lidí, kteří dobrovolně přišli vyjádřit Heydrichovi podporu, tak je to nepochopitelné... Ponížený národ - a takhle se tulí k tyranovi..." Bývalý redaktor Sternu přijel ... víc ...


Hodně rozdílné počínání dvou gigantů

Otto Ulč

Též s odlišnou interpretací ztráty tváře v Číně a Americe. Jedna z nich, po mnohá století ta nejstarší civilizace, mnohonásobný vynálezce, od porcelánu a hedvábí až po střelný prach. Již ve třináctém století tam měli v oběhu bankovky z odolného papíru a docela úspěšně fungující poštovní službu - daleko dřív, ... víc ...


Můj sen? Houbařit ve vlastním lese

Lucie Zídková

Alžběta Pezoldová (62), schwarzenberská dědička. Rozhovor bez otázek. Narodila jsem se se šlechtickým titulem princezna Alžběta Schwarzenbergová, dokonce to mám napsané v německém pasu, ale nikdo mi tak samozřejmě neříká – tady i v Rakousku byly tituly zrušeny. V Rakousku jsem Frau von Pezold, v Česku paní Pezoldová, ve Švýcarsku ... víc ...


Vysoké výnosy pomáhají přírodě

Bohumil Řeřicha

V současné době je jedním z nejdiskutovanějších témat chudoba, oteplování planety a obnovitelné zdroje energií. Vše je více či méně spojeno se zemědělstvím. Je k smíchu neustálé si stěžování bývalých socialistických zemědělců sdružených pod Agrární komorou ČR na nedostatek peněz. Neuvědomují si, že jsou to oni, kteří vyžadováním dotací přispívají ... víc ...


Průšvih nejlepší učitel aneb O veřejném mínění mudrování kacířské

Luděk Frýbort

Byl jsem před nějakým časem přítomen slavnostnímu shromáždění v jednom z historických sálů Prahy. Konalo se k poctě několika osobností veřejného života – čtenář nechť promine, že ze soukromých důvodů neuvedu jména – sice politicky či partajně neorganizovaných, ale, vzácnost v této době a zemi, s nezpochybnitelným kreditem morálním. Byly ... víc ...


Tolik kostelů může zmizet jen ve válce, zděsil se Charles nad památkami v Česku

Jan Gazdík

Oprava Karlova mostu budí emoce, ale proti dřívějším metodám obnovy historických budov je šetrná. Donedávna se památky buď celé přestavovaly nebo léčily železobetonem. Agresivní a necitlivé opravy navždy poznamenaly třeba Karlštejn, Pražský hrad, Národní divadlo, vilu Tugendhat či Jihlavské divadlo. Oprava Národního divadla v osmdesátých letech minulého století byla podle ... víc ...


O osobách odcizujících

Luděk Frýbort

Můj pravidelný švýcarský dopisovatel Pepa mi poslal výstřižek z vysoce inspirativního článku tamních novin. Šitý je sice na míru švýcarské socialistické straně (nadále SP), soudím však, že též v království českém by mohl posloužit k poučení leckterému zaostalému individuu, které doposud neví, co jsou to zásady politické korektnosti a genderového ... víc ...


Němcožroutství je výhodná póza

Finrod Felagund

Především ve východní části Evropy je zvykem svádět všechna zvěrstva druhé světové války na (pokud možno všechny) Němce a hystericky křičet, jakmile se poukáže na to, že to tak nebylo. Údajně tato póza má bránit před “revanšismem” či “neonacismem” – nicméně ve skutečnosti tomuto cíli vůbec nepomáhá. Ideji, že všichni ... víc ...


Obtížně snesitelné triumfy politické korektnosti 1

Otto Ulč

Politickou korektnost podpírá několik pilířů pochybných premis. Mezi těmi hodně úchylnými vyniká multikulturalismus se svým tvrzením, že lidé, národy, všechna společenství, jejich kultury, jejich podíl na rozvoji, blahu světa si jsou rovné, stejně hodnotné. Stačí se jen poněkud po tomto světa rozhlédnout a ověřit si očividný nesmysl takového tvrzení: přece ... víc ...


Češi prý nevoní. Cítíte to také tak?

Jiří Sotona

Cizinci neprávem pomlouvají voňavé české tramvaje. Vymýšlejí si, že prý máme problémy s hygienou. Nebo že by měli pravdu? Když si Blanka vzpomene na jednoho ze svých bývalých kolegů z práce, dřív než obličej si vybaví jeho vůni. Tedy vůni... Jak asi voní člověk, který se pravidelně nemyje, kouří jako ... víc ...


Češi jsou pivní barbaři

Rod Kodesh

Tvrdí, že pivo stvořilo lidskou civilizaci a že je nejzdravějším nápojem. „Pít bychom ho měli všichni, bez rozdílu věku, od rána do večera. Přidané do ranní ovesné kaše až po džbánek na dobrou noc,“ říká pivní expert Jaroslav Novák, autor knihy Dějiny piva a majitel nejrozsáhlejšího pivního archivu u nás. ... víc ...


Melou normalizační provincionalisté z posledního?

Finrod Felagund

V posledních letech se čím dál častěji ozývají v české společnosti hlasy těch, kterým s – nestydím se to přiznat – jistou dávkou opovržení říkám “normalizační strejcové”. Generace většiny dnešních padesátníků a šedesátníků, kteří mají pocit, že znají všechno, okolní svět nepotřebují a co by nejradši viděli na Šumavě dodnes ... víc ...


Ruská armáda nakupuje na Západě

Ondřej Soukup

Nedávné rozhodnutí ruského ministra obrany Anatolije Serďjukova kupovat pancéřování pro lehké obrněné vozy a další vozidla od německých firem vyvolalo debatu, nakolik je ruský vojenský průmysl schopen armádě dodávat techniku. Někteří pozorovatelé varují, že během deseti let by Rusko mohlo kupovat za hranicemi většinu vojenské techniky. Chystané nákupy v Německu ... víc ...


Více článků