Červen 2010

Vysoké výnosy pomáhají přírodě

Bohumil Řeřicha

V současné době je jedním z nejdiskutovanějších témat chudoba, oteplování planety a obnovitelné zdroje energií. Vše je více či méně spojeno se zemědělstvím. Je k smíchu neustálé si stěžování bývalých socialistických zemědělců sdružených pod Agrární komorou ČR na nedostatek peněz. Neuvědomují si, že jsou to oni, kteří vyžadováním dotací přispívají k chudobě a hladu v některých rozvojových zemí, jejichž zemědělci nemohou konkurovat dotovaným cenám. Ani jsem od našich „sedláků“ neslyšel, co chtějí nového přinést společnosti ve shora zmíněných tématech.

V jedné z diskusí se k této problematice vyjádřil americký průmyslový ekolog Jesse Ausubel, který k obnovitelným zdrojům energie mj. říká: „My musíme využívat lépe přírodu a co nejrychleji přestat s výrobou biopaliv a větrné energie“.

Pane profesore, zkoumáte problém životního prostředí. Většinou končí podobné zkoumání pesimistickými vyhlídkami. Vy však záříte optimizmem. Co Vás k tomu vede?

Od raných devadesátých let zkoumám problematiku pod leitmotivem „Může technologie ochránit půdu?“ Závěr je dobrý. Dá se to s rostoucím počtem obyvatel a se spojenými problémy se životním prostředím vyřešit chytrým využitím energie, surovin a vody. Do roku 2100 bude lidstvo řešit pravděpodobně jen polovinu dnešního objemu poškozování životního prostředí v oblasti půdy a lesnictví. Tím dojde k revitalizaci přírody.

Jak toho chcete dosáhnout?

Vysokými výnosy. Vysoké výnosy jsou nejlepší přítel přírody. Výnosné zemědělství zanechá více prostoru pro lvy, tygry, pro lesy a pro vlhká území. To platí také pro energii. Zdvojnásobíme-li stupeň účinnosti elektráren z 35 na 70 %, budeme pak potřebovat méně ploch a surovin a bude více prostoru pro přírodu.

S tím by přece každý souhlasil…

V životním prostředí existuje silná nerovnováha. Všichni se zajímají, jak využít efektivně energii, ale ne, jak využít efektivně krajinu, suroviny a moře. Tím se zabývá jen málokdo. Výroba energie má celosvětově účinnost jen asi pětiprocentní. To nám skýtá velké možnosti. Velmi neefektivně jsou využívány také půda, voda a materiály. Ekologické skupiny se starají o efektivitu energie, ale málo o efektivitu surovin. Jejich počínání ohledně využití krajiny a moře je občas zločinné. Silnou podporou využití obnovitelné energie ubírají v odstrašující míře místo samé přírodě.

Co tím myslíte ?

Biopaliva jsou velmi zastaralá, stejně tak jako větrná energie. Větrné elektrárny dodávají v průměru jeden až dva watty na krychlový metr. Zabírají jí proto velký objem a pro stavbu spotřebují enormní množství železa a betonu. Staví se mnoho kilometrů silnic a kácejí se průsmyky v lesích, aby se umožnil přístup ke každému větrníku. Solární elektrárny jsou potenciálně lepší, ale mají se šesti až sedmi watty na čtvereční metr ještě stále malý výnos. Aby se mohlo jedno město zásobit obnovitelnou energií, je nezbytný zábor plochy tisíckrát až desetitisíckrát větší než potřebují plynové nebo jaderné elektrárny.

Kladete velký důraz na to, jak využít smysluplně půdu.

Poměřuji cenu a technologii ve vztahu životnímu prostředí ve většině případů v krychlových metrech a výkonem. V zemědělství mne zajímají sedláci, kteří docilují vysokých výnosů při malých vedlejších účincích pomocí geneticky změněných organismů anebo vysokým nasazením lidské práce. V Číně a Japonsku spočívají vysoké výnosy především v tom, že na čtvereční metr je investováno mnoho lidské práce. Sází se technologie. Jsou ovšem strategie, které vedou k poklesu výnosů, což viděno z hlediska přírody je zásadně špatně. Neboť ve světě s 6,5 miliardami lidí, které porostou možná k 10 a až 20 miliardám, je snižování výnosů obrovskou chybou. Malé výnosy na hektar vedou k hlubokým zásahům do přírody. Naše strategie musí být řešení nejen pro malá společenství, nýbrž aplikovatelná ve velkém.

Vzhledem k vaší péči o přírodu, by se mohlo předpokládat, že patříte do zeleného tábora. Ale nezdá se, že byste se zelených pouček držel.

Někdy se lidi diví, že se zabývám magnetickou drahou a jadernou energií stejně tak jako lesnictvím a rybářstvím. Já vidím obé v souvislosti. Přeji si velké prosperující společnosti, které jsou schopné produkovat méně škodlivých látek a zachránit hodně půdy a moře pro přírodu. Mnoho zelených myšlenek je staromódních, které mohou fungovat v měřítku venkovské rodiny. Chce-li ale člověk připravit maso nebo špenát pro miliardu Číňanů, musí se zajímat o velmi velmi vysoké výnosy a jak jich dosáhnout. V zásobování energií je zemní plyn lepší než ropa a uhlí, poněvadž každý kilogram plynu obsahuje více energie a méně uhlíku. Energetický systém slouží především vysokým koncentracím spotřebitelů, městům, v nichž žije většina lidí. To lze učinit šetrným způsobem výroby energie s co nejvyšší účinností. Proto je jaderná energie, která má nejmenší nároky na plochu a materiál, značně atraktivní.

V Německu to toho času jde jiným směrem. Vystoupení z jaderné energie je faktem, všude trčí z půdy větrníky a stále se vysazuje více řepky pro bio-naftu.

Nejen v Německu dojde ke zničení zemědělství kvůli tzv. zelené energii. Je to chybná cesta. Vítr a slunce nemohou potřebné energie poskytnout. Ekonomicky tento způsob získávání energie během dvou desetiletí zkrachuje. Dobře, můžeme si dovolit plýtvat s penězi, ale společnosti zanecháme politováníhodné hmotné dědictví a rozsáhle poničenou krajinu.

Jsou plány pro tzv. supergrid (superdlouhá elektrická přenosová síť) a obrovská území větrných elektráren v Severním moři, ve Středozemním moři, v Rusku, v Kazachstánu propojené s vodními elektrárnami v Norsku a Alpách, se solárními elektrárnami na Sahaře a na Sinaji, které mají Evropu zásobovat energií? Hodnotíte to jako proveditelné?

Supergrid sestávající ze supravodivých kabelů z potrubí pro transport vodíku pro chlazení smysl dávají. Ale energetické zdroje, které zmiňujete, se k tomu nehodí. Bylo by nutné obrovské množství stožárů a vedení, aby roztroušené energetické soustavy podchytilo a spojilo do 10 GW energetického přívodu, jak ho třeba potřebuje město New York.

Jak by byl tento systém bezpečný?

Takový systém by měl vedle zmíněných nedostatků i další velkou nevýhodu, o kterou se nikdo zvláštně nezajímá. Na klimatu závislé energetické zdroje jsou nespolehlivé. Jak asi spolehlivé budou vodní elektrárny v Norsku nebo v Alpách, když tam na základě změny klimatu bude méně pršet? Co se stane, když se Sahara zazelená a oblaka zahalí pouště? Jaké výkony budou pak solární zařízení za těchto podmínek dodávat? Je velké riziko investovat miliardy eur a vycházet přitom z neměnnosti dnešního klimatu. Ještě rizikovější je investovat miliardy se zřetelem na klima roku 2050, které odhadujeme jen na základě nedokonalých modelů. Možná, že vítr nebude vát, když dostavíme větrné elektrárny, možná, že tam, kde postavíme solární elektrárny, bude svítit méně slunce. Pro svět jsou takzvané obnovitelné energie nejisté a nestabilní.

Pracujete také v oboru průmyslové ekologie. Ve veřejném povědomí platí průmysl a ekologie jako něco zcela různého, ne-li protichůdného. Jak to jde dohromady ?

V průběhu miliard let vyvinul přirozený ekologický systém v oceánech. Živiny jsou splavovány do moře a slouží jako potrava pro plankton a krill. Z toho žijí ryby a velryby. Docela dole, na mořském dně se živí mikroby organickými pozůstatky živočišného světa nad nimi. V průběhu minulých 200 let vedl stále rostoucí blahobyt k tomu, že průmysl a společnost se zapomněly poučit z biologie. Vytvořily se nepřiměřené a nepotřebné kategorie odpadů. Koneckonců jde ekologii o hospodářství jako systém, který za prvé vyrábí méně odpadu a za druhé tento odpad dokáže připravit ve vhodné formě pro zpětné využití. Lidstvo mrhá velkými náklady získat nové suroviny, přitom se nachází mnoho těchto surovin v příslušné a koncentrované formě v lidském okolí, především ve městech.

Co se dá zlepšit ?

Dříve lidé vyhledávali všude hodnoty ve věcech, které se staly dalším odpadem. V chudých zemích se to stává ještě dnes. Všechny možné věci jsou tam vytříděny a zpětně použity. Bohatým zemím jsou hodnoty skrývající se v odpadu lhostejné. Průmysloví ekologové si přejí silné zredukování množství odpadu a s využitím high-tech i silný vzestup recyklace.

Musí se tedy lidé vychovávat pro šetrné zacházení s přírodními zdroji?

Technologie jsou účinné, ale člověk mění svoje chování mění jen nerad. Zamyslete nad kouřením nebo mnoha lidmi majícími nadváhu, jejichž počet nejen v USA, nýbrž i v ostatních zemích stále více přibývá. Tito lidé vědí, že kouření a nadměrné jídlo jsou škodlivé. Ale kouří a jí příliš. Technická řešení jsou většinou jednodušší. Zavést bezpečnostní pasy v autě je jednodušší než změnit chování při jízdě. Představa, že musíme změnit jen chování lidí, aby vyřešili problémy životního prostředí, je sen. Ne všichni lidé chtějí a mohou být buddhistickými mnichy, kteří se spokojí s jedním párem sandálů a miskou rýže.

Je mnoho dohadů o tom, že člověk planetu Zemi nadměrně využívá. Kdyby každý člověk na světě žil tak jako lidé v průmyslových zemích, potřeboval by člověk dvě nebo tři Země. Docházíte ke stejným závěrům?

Závěry vychází z předpokladů. Člověk vychází z toho, že kdyby na Zemi žil dvojnásobný počet lidí, vyrobilo se třikrát více než dnes, kdyby bohatí lidé jezdili stejně jako dnes se stejnými auty, tak by spotřeba a vedlejší její účinky byly enormní - z dnešního hlediska bychom měli šestinásobné problémy se životním prostředím. Vezměme si však, že současně poroste efektivita drah na magnetickém polštáři, LED-osvětlení, genetické technologie. Požadavky na výživu a energii se by se zastavily na určité úrovni, takže pak bychom mohli takovou výzvu zvládnout. Hospodářství budoucnosti, včetně amerického, z toho budou profitovat, tedy až se naučíme připravovat výrobky a služby s vyššími výnosy a s méně odpady.

Klima se mění. Proto potřebujeme obnovitelné energie ?

Emise skleníkových plynů se dají snížit třemi cestami. Za prve efektivitou. Za druhé spalováním zemního plynu ve velmi vysoce účinných elektrárnách s oddělením CO2, jak popisuje naše skupina. Elektrárny by mohly být dvojnásobně účinné než dnešní. Rozhodující je při tom jejich výkon kolem 5 GW, protože exhaláty se dají mnohem jednodušeji zadržet u velkých elektráren než malých. Za třetí využitím jaderné energie. Jaderné elektrárny mohou poskytnout dostatečně vysoký výkon i pro výrobu vodíku, aby klesla spotřeba ropy. Ropa je nositelem třetiny emisí CO2. Účinnost, využití zemního plynu a jaderná energie dohromady je řešení z hlediska klimatu.

Očividně máte rád přírodu. Jste i z tohoto důvodu proti obnovitelným energiím?

Obnovitelné energie nejsou zelené a biopalivo je přímo zločin. Měli bychom využívat méně půdy pro zemědělství, kácet méně lesů a méně lovit v oceánech. Z historie člověk ví, co biopalivo znamená, především v Evropě, kde lidé po staletí používali miliony koní a tažných zvířat. Pro výrobu „biopaliva“ pro koně a dobytek sloužila jedna čtvrtina až jedna třetina půdy. Dnes potřebuje člověk více hektarů pro jedno BMW, a to v době, kdy je možné vrátit části orné půdy přírodě. Farmář, který pěstuje kukuřici jako prostředek výživy místo pro „biopalivo“ a stébla a nebo slámu zaorává, nechává organický materiál v půdě. Při využití kukuřice jako paliva jde až do posledního gramu do „biopalivových“ elektráren. Za deset až dvacet let zmizí podstatná část toho co činí půdu úrodnou. Půda, kterou po staletí sedláci obdělávali, bude tímto způsobem vyčerpána. Všeobecně platí, že ve velkých, gigawattových zařízeních, které jsou nezbytné pro Indii, Čínu nebo pro jiné na obyvatele bohaté země, vedou aplikace obnovitelných forem energie jako je biomasa, vítr, slunce, voda a přílivová energie k ničení přírody.

Jak to, že podobné úvahy jsou stěží slyšet ve veřejných diskusích?

Z vědeckých kruhů přichází již stále více kritiky biopaliv, ale lidé nejsou racionální. Proč hrají lotto? Doufají, že vyhrají, neboť šance vyhrát milion je extrémně malá. Právě tak nadšení pro obnovitelné energie je velkým dílem víry v zázrak. Už 30 let slyší o problémech s fosilními palivy a jadernou energií. Všechno, co je jiné, je lepší. Lidé tomu chtějí věřit.

Jde ale o velkou sumu peněz v neposlední řadě od daňových poplatníků. Neměli bychom očekávat více racionality od politiků?

Politika je především vůle k moci a je nezávislá na ideologii. Většina politiků dělá to, o čem věří, že to udrží jejich moc. Když podpora obnovitelných energií má u obyvatelstva ohlas, budou je politici podporovat až do meze udržitelnosti. Politici nejsou racionální. Koneckonců jsem ale optimistický, věřím, že lidé zase půjdou rozumnou cestou za vyšší efektivitou, za methanem a za jadernou energií.