Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2006


Editorial

Vážení čtenáři,

na zkoušku běží ... víc ...


Události od 13. července do 27. července 2006

Bohumil Doležal

Denní komentáře Bohumila Doležala k událostem v České republice i ve světě podle českého denního tisku. Komentáře se vztahují jen ke dnům, kdy v ČR vycházejí hlavní deníky. V srpnu má autor dovolenou. Čtvrtek 13. července Jak vyšlo najevo, snaží se ČSSD, přesněji řečeno Paroubek a jeho podřízení (šéf jeho ... víc ...


Angličané jsou Němci

Genetici přišli s překvapivým zjištěním. Angličané jsou v podstatě Němci. Výzkum mužského chromozomu Y jim pomohl zjistit, že mezi obyvateli Británie drtivě převládají potomci dobyvatelských germánských kmenů. Naopak lidí, kteří mají geny původních keltských obyvatel, je pouhá hrstka. Ještě v roce 400 přitom obývaly Británii patřící k římské říši čtyři miliony Keltů. Germánů přišlo do Británie nanejvýš 200 tisíc. A přesto ji zcela ovládli.

Podle doktora Marka Thomase z University College London nemohlo něco takového vzniknout ve společnosti, jejíž příslušníci se mohli navzájem volně mísit. Za nejlepší vysvětlení považuje to, že anglosaští dobyvatelé zavedli po svém příchodu apartheid, který oddělil a krutě znevýhodnil původní keltské obyvatelstvo. Pokud měly méně početné germánské kmeny Anglů, Sasů, ... víc ...


Milovník na jevišti i v životě

Marek Bičík

Hugo Haas se narodil 18. února 1901 v Brně. Jeho otec Zikmund byl židovský obchodník s obuví, matka ruská emigrantka, oba se však přes svůj původ hlásili k Čechům a své děti posílali do českých škol. Měli na ně velký vliv - otec zejména svým smyslem pro humor, matka svými ... víc ...


Benešovy dekrety aneb České a německé báje

Viktor Dobal

Otázka tzv. Benešových dekretů se s neochvějnou pravidelností vrací podobně jako příliv a odliv. Roli měsíční přitažlivosti zde přebírají sudetoněmecké sněmy, jednání o našich vztazích s Německem, v poslední době i s Rakouskem, ale často náhodné výroky málo informovaných politiků. Diskuse o tomto problému silně připomíná obehranou a poškozenou desku, ... víc ...


O nevinných civilistech

Bohumil Doležal

Česká společnost, přesněji řečeno její intelektuální předvoj, který prostřednictvím médií formuje smýšlení lidu, drží krok s Evropou a usiluje o spravedlivé vyrovnání mezi západním světem a islámskými teroristy. Vlivem toho vypadá např. veřejnoprávní Česká televize, soudě aspoň dle jejího zahraničního zpravodajství, jako pražská pobočka Al Džazíry. Úsilí o spravedlivý přístup ... víc ...


O publicistech

Bohumil Doležal

Čeští historici mají kromě běžných denních povinností, společných s historiky na celém světě, ještě jednu navíc: musí soustavně a usilovně hájit národní zájmy. K tomuto úkolu si občas přizvou nějakého dobromyslného kolegu ze Západu, který dá už svou pouhou přítomností obhajobě národních zájmů šmrnc nezaujatého vědeckého bádání. Před nedávnem tu ... víc ...


Odstrašující český příklad

Bohumil Doležal

Tento článek je klasickým příkladem žánru, který minulý režim (v ČSR a jistě taky v Maďarsku) nazýval „pomlouvání republiky v zahraničí“, a pamatoval na něj v trestním zákoníku. Je ovšem velmi svízelné komentovat současnou situaci nějak jinak. Český politický systém působí skoro od svého počátku jako generátor neřešitelných situací. Od ... víc ...


Tři talíře

Roman Erben

Kde jedni budují svá sídla a defilují před svými veliteli, pohybují se jiní stranou doporučených cest a místo reflektorů a koberců jim stačí čisté nebe nad hlavou a tráva pod nohama. Jít vlastní cestou znamená také držet se svých tradic, umět chodit tak jako tančit, zpívat a hrát tak jako ... víc ...


To jsme my, Libanonci

Jan Fingerland

Média denně přinášejí zprávy o utrpení libanonských civilistů, ale i o libanonském odporu vůči izraelské operaci a obdivu k odolnosti hnutí Hizballáh. Myslí si to obyvatelé skutečně? Pokud ano, pak jsme svědky revoluce. Libanonci totiž ještě nikdy na nic neměli společný názor. Jak najít společného jmenovatele Po první světové válce ... víc ...


Bitva o regulované nájemné aneb Slovo k poslanci Křečkovi

Luděk Frýbort

Válka stoletá, jak ji mezi sebou vedli králové anglický s francouzským, byla zatím nejdelším střetnutím toho druhu. Jestli to ale takhle půjde dál, nelze vyloučit, že bude předstižena boji o regulované nájemné v království českém. Svízel zapeklitá, uzel nejgordičtější, k jehož roztětí není chuti ani kuráže, jakkoli by takový krok ... víc ...


Dvé svatých knih aneb Variace na téma antiislamismu

Luděk Frýbort

„Ve jménu Boha milosrdného, slitovného! A odměnou těch, kteří vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na ... víc ...


K válce v Libanonu aneb Co dějiny neodpouštějí

Luděk Frýbort

Libanon je pěkná země. Nebo aspoň pěkná ve srovnání se svým bližším i vzdálenějším okolím, tvořeným různými druhy pustin a vyprahlin. Úrodný přímořský pás, nad ním horský svah pokrytý zelení, háje, sady, mezi tím vším městečka a vesnice, každá korunovaná věžemi a báněmi jednoho či více kostelů. A kaple, kláštery, ... víc ...


Ke kořenům jedné nevraživosti

Luděk Frýbort

„… žádné Trumanovy fondy, žádný dolar, žádné typy, ... víc ...


O ostrovech štěstí a spokojenosti

Luděk Frýbort

Co se člověk nedozví: přinesly onehdy noviny zvěst, že nejlépe z celého světa se žije na ostrovech Vanuatu. Kdyby někdo hned nevěděl, kde se ten ráj lidstva nachází, podám informaci: uprostřed širých plání Tichého oceánu na půli cesty mezi Fidži a Novou Kaledonií, jestli si ovšem ctný čtenář něco počne ... víc ...


O raketách a chřástalech

Luděk Frýbort

Po kraji našeho města vede tichá, jako když střihne rovná lesní silnička. Lidé jí rádi užívají, aby si zkrátili cestu a vyhnuli se čekání na semaforech, avšak ouha. V domku při vyústění silničky bydlí Hodnostář. Nelíbil se onomu muži obchvatný provoz, i užil svého vlivu na radnici, aby mu zatrhl ... víc ...


Rozpaky nad raketovým deštníkem

Luděk Frýbort

Mračna osudu dolehla těžce na království české, neboť ouvej ouvej, jest třeba učiniti závažné rozhodnutí. Je pravda, že dnešní svět hostí nejeden lotrovský režim, ohrožující své okolí, kam až ve své samolibosti dosáhne. Je též pravda, že může dosáhnout velmi daleko, maje k tomu účelu balistické i jiné rakety. Další ... víc ...


Svět bez růžových brýlí aneb Putování mezi poledníky a rovnoběžkami proti proudu ustálených představ

Luděk Frýbort

(Část 14) (ANNONCE, k. s. Praha 2002, (c) ANNONCE, k. s., (c) Luděk Frýbort, ISBN 80-900125-5-8) Sbírání razítek od Mexika po Panamu Jestlipak ti mladí ještě vědí, co to byl syndrom státní hranice? Nebylo potřeba se plížit přes ostnaté dráty zakázaných hraničních pásem, aby si člověk toho pocitu užil; přicházel ... víc ...


Z velkého bezkráloví v Čechách

Luděk Frýbort

„…národ žádostiv byl míti vládce; starost o něho předcházela jiné zemské starosti, a podáváno se i k nemalým obětem, jen aby řádné ústrojí právní a vládní mohlo zemi zjednáno býti. Hlavní závada pocházela z nemožnosti nalézti oprávněnce k vládě spůsobilého i ochotného…“ (František Palacký: Dějiny národu českého) Předesílám, že otec ... víc ...


Janukovyč vstává z mrtvých

Alexandre Gajdamacký

Bude Ukrajina oranžová, nebo oranžovo-modrá? Bude spolu tandem Juščenko-Janukovyč zápolit i dlouho po „oranžové revoluci“ jako prezident a premiér? Tady nejde jen o symboly. Ta otázka má aktuální a hluboký význam už proto, že loňská reforma změnila Ukrajinu z prezidentského modelu na parlamentní republiku a předseda vlády se stane skutečnou ... víc ...


Pět let pro „Sašu číslo 3“

Alexandre Gajdamacký

Když v předjarním Bělorusku vrcholil prezidentský souboj „tří Alexandrů“, bylo jasné, který z nich vyhraje – diktátor-samorost Lukašenko. Jak to vypadá čtyři měsíce poté? Druhý v pořadí (podle procent získaných hlasů) Alexandr Milinkievič formálně zůstává lídrem demokratických sil, ale jeho autorita očividně upadá. Vždyť sliboval, že půjde s lidem „na ... víc ...


Američané dali českému vědci miliony na výzkumy

Jan Gazdík

I když se včera (13. 07. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) v Akademii věd všechno točilo kolem špičkového českého vědce profesora Antonína Holého, on sám viditelně trpěl. Sice se právě podepisovala smlouva, která jeho výzkumnému týmu zajišťuje příjem 1,1 milionu dolarů ročně, ale on nemohl bádat, dusila ho kravata a ... víc ...


Geniálny čudák

Peter Getting

Hoci ho dnes zaraďujú medzi najoriginálnejšie hudobné zjavy 20. storočia, počas života si veľa slávy neužil. Ani doma neoceňovali jeho bádateľské úsilie, ktoré ho doviedlo cez korene ľudovej hudby až k novátorským rytmom a melódiám. Nacionalisti naňho útočili rovnako z Maďarska, Rumunska či zo Slovenska, a to aj napriek tomu, ... víc ...


Evropa začala s reformou vinařství

Johanna Grohová

Evropské země, které pěstují víno, se začaly dohadovat na nových pravidlech hry. Ministři zemí Evropské unie si poprvé společně probrali reformní plán, s nímž mnohé vinaře před prázdninami vystrašila Evropská komise. Reforma vzbudila rozruch i na Moravě. Cílem je změnit dnešní nákladnou politiku, kdy - evropští vinaři vyrobí víc vína, ... víc ...


Ropovod, na který čekal Západ

Johanna Grohová

Táhne se Ázerbájdžánem jako had, kroutí se přes gruzínské hory, překračuje divoké řeky, zakusuje se do vyprahlého severovýchodního Turecka, až se vnoří do Středozemního moře. Nový ropovod přenášející „černé zlato“ z kaspické oblasti až do tureckého přístavu Ceyhan dostal včera (13. 07. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) oficiální požehnání do ... víc ...


Vladimír Hučín - Není to o mně, ale o nás

Ross Hedvíček

(knižní recenze) Můj přítel František byl v Česku a dovezl mi knížku. Takové dárky mám rád, je to lepší než slivovice. Tahle knížka je vlastně interview s Vladimírem Hučínem. Správné interview je, když se chytrý ptá chytrého. Tady se dva úplně vygumovaní (29 a 18 let) ptali jednoho chytrého (52 ... víc ...


Jak jsem dostal opušťák

Ross Hedvíček

Velkou část své vojenské základní služby jsem strávil u vojenského útvaru VÚ 4425 v Prachaticích. Jednoho dne jsem zrovna trávil siestu, když tu pro mne přiběhl strážný z hlavní brány, že mám jít na dévéťárnu, že mne volá major Křupala. Major Křupala byl můj nadřízený, malý tlustý opilec s křivýma ... víc ...


Jak slobodník Balog nedostal opušťák

Ross Hedvíček

Po mých nedávných vzpomínkách na mé nedobrovolně působení u VÚ 4425 v Prachaticích se mi ozvalo větší množství pamětníků, mnozí poslali i staré a nové fotografie a většinou vzpomínali na neobvyklost tohoto vojenského útvaru. Jeden čtenář, který taktéž prošel tímto vojenským útvarem, jej dokonce nazval likvidačním útvarem - určeným k ... víc ...


O kálení a o tom, co bylo a co mohlo být

Ross Hedvíček

Odezvy na mé články se liší. Je to podle toho, zda čtenáři souhlasí nebo ne. Po článku Sebevědomý český blbec jsem dostal řadu souhlasících emailu (ze zahraničí) a řadu nesouhlasících (z Česka, odkud jinde?). Tak to je pokaždé. Několik českých čtenářů mne obvinilo, že "kálím do vlastního hnízda". Obzvlášť pan ... víc ...


Vlna násilí v hotelu Pošta

Ross Hedvíček

Mým nejlepším kamarádem v době vojenské služby u VÚ 4425 v Prachaticích byl Jozef Bandri. Byl cikánské národnosti, původem z Galanty, ale dětství strávil v Chebu, takže uměl krásně česky, rozhodně lépe než já. A když jsme nedostali vycházku, kdy jsme chtěli, tak jsme prostě odešli na nepovolenou vycházku buď ... víc ...


Obětí jsou pacienti

Petr Holub

S Jakubem Uhrem o pokutách, panice mezi lékaři a protestech, které přijdou. Jakub Uher patří k nejvýznamnějším právníkům, kteří se u nás zabývají zdravotnictvím. Narodil se v lékařské rodině v Kolíně (1971), před pěti lety absolvoval pražskou právnickou fakultu, kde pak čtyři semestry přednášel. Poslední dva roky provozuje advokátní praxi, ... víc ...


Neznalost pravého práva neomlouvá

Milan Hulík

Neomlouvá ani novináře, komentátory a jiné psavce, kteří v posledních dnech si brousí své klávesnice na policistech a politicích, kteří překračují jinak limitovanou rychlost, a nebo se dopouštějí jiných „přestupků“ proti dopravním předpisům. Tito kritici svým psaním prokazují jen svou neznalost historie a pravého práva. Již v římském právu platila ... víc ...


Příběhy české justice (23) – O státním zastupitelství

Milan Hulík

Možná, že bych měl citát Ondřeje Neffa, kterým uvozuji své příběhy české justice obměnit. Nebo ještě lépe vyměnit. Protože ten zbytek Neffovy víry: „Pokud se bavím nebo mejlíkuji s lidmi o právu, tak z těchto rozhovorů nebo psaní to vypadá, že řadový občan už ani moc nedoufá, že někdo probudí ... víc ...


Příběhy české justice (24) – Otázka viny

Milan Hulík

Pro ty, kteří již ztráceli všechnu naději ve spravedlnost české justice, mám dobrou zprávu. K té kapce naděje ve spravedlnost, o které Ondřej Neff napsal 22. 3. 2002 v Neviditelném psu: „Pokud se bavím nebo mejlíkuji s lidmi o právu, tak z těchto rozhovorů nebo psaní to vypadá, že řadový ... víc ...


Edvard Beneš se zasloužil o stát

Přemysl Janýr

„T.G. Masaryk - zasloužil se o stát,“ zní zákon, přijatý 21. 2. 1930 jako dárek ke státníkovým osmdesátinám. Budí rozpaky. Účelem zákonů je výkon vlády a ne deklarace názorů, interpretace dějin či projevy devótnosti. Legislativní smysl lze spatřovat nejvýše v tom, že pochybnosti o zásluhách TGM o ČSR vyhlašuje za ... víc ...


Poznámky k „divokému odsunu“

Přemysl Janýr

Máloco ilustruje náš vztah k vlastním dějinám než fakt, že dodnes žádné nemáme. Chybí standardní dějiny českých zemí, shrnující je přehledně od prvopočátků až do současnosti, nemáme ani dějiny české státnosti po roce 1918, neexistují dokonce ani publicistické pokusy moderní dějiny nějakým novým a kontroverzním způsobem shrnout a interpretovat, periodicky ... víc ...


Do klíčů!

Karel Jemelka

Máme již několik týdnů po volbách. Situace na politické scéně je přinejmenším hloupá. Pokusím se shrnout a poukázat na příčiny této patové situace. Ke své úvaze použiji jeden zákon, který byl přijat Českou republikou jako součást ústavního pořádku. Jde o Listinu základních práv a svobod. Dále jen Listina. Takže Hlava ... víc ...


Tzv. sudetoněmecká otázka v české akademické debatě po roce 1989

Michal Kopeček, Miroslav Kunštát

Úvod poněkud abstraktní Sudetoněmecká otázka, resp. historický vztah Čechů a Němců v českých zemích nahlížený optikou jeho tragického vyústění v letech 1938-1946, byla bezesporu nejvíce diskutovaným tématem v české historiografii po roce 1989. Příznačné je, že neoficiálně bývá tato debata často nazývána „sporem o Benešovy dekrety“, či „diskusí o odsunu“. ... víc ...


Vliv protektorátu na české mysli

Tomáš Krystlík

V následující stati se pokusím objasnit, jak druhá republika, především však německá okupace vyvolala u Čechů podstatné a nevratné změny v jejich myšlení, které shledáváme i v dnešním jejich způsobu uvažování. Nebylo účelem nastínit dějiny protektorátu, ba ani srovnávat popisované jevy s obdobnými v jiných zemích. Pokud jsou níže některé ... víc ...


Dějiny nepatří nikomu, nebo všem

Vladimír Kučera

Švýcarský historik Adrian von Arburg se zabývá bolestivým místem - peripetiemi česko-německých vztahů. Narodil se roku 1974 ve švýcarském kantonu Luzern. Východoevropské dějiny, slavistiku a politologii studoval nejprve rok v Bernu, pak ve Vídni, kde dokončil magisterské studium, doktorát získal na Karlově univerzitě v Praze. V české metropoli nyní žije. ... víc ...


Neberte nám špatný vzduch

Ondřej Kundra

České léto bez vlády má i své praktické dopady. Evropská komise totiž poslala do Prahy upomínku, že ani měsíc a půl po řádném termínu nesdělila, kolik emisí škodlivých skleníkových plynů chce v příštích letech vypouštět do vzduchu. Emise skleníkových plynů přitom představují v Česku vážný problém. Přestože jich dnes vypouštíme ... víc ...


Maďarsko zdesené výrokmi Slotu

Maďarská vláda oznámila, že očakáva reakciu slovenskej vlády na výroky šéfa SNS Jána Slotu. Kabinet Roberta Fica však oficiálne reagovať nebude, pretože Slota nie je jeho členom. Maďarská ministerka zahraničia Kinga Gönczová povedala, že vyjadrenia Slotu sú mimo akýchkoľvek európskych noriem. Pripomenula prísľub slovenského kolegu Jána Kubiša, podľa ktorého sa slovenská vláda bude dištancovať od protimaďarských vyhlásení a výrokov urážajúcich menšiny.

Slota pre české Lidové noviny povedal, že Čechom závidí vyhnanie Nemcov, a tak nemajú také problémy ako Slováci s maďarskou menšinou. Od redaktora dostal otázku, či si myslí, že Česi majú šťastie, že sudetských Nemcov na základe Benešových dekrétov vyhnali. Slota odpovedal, že "ja našim českým priateľom, bratom, prajem, že ... víc ...


Malá dopravní klopýtnutí

Emanuel Mandler

Jakmile vstoupil v platnost nový silniční zákon, roztrhl se pytel s jeho výklady, kritikami i komentáři. Pro naše téma jsou důležité případy vysokých činitelů (mezi nimi ministr vnitra /!/ Bublan, policejní prezident Husák a šéf policejní inspekce Čáš), kteří to na našich silnicích projížděli nepovolenou rychlostí jako by trénovali na ... víc ...


Pan Machálek a rakety

Emanuel Mandler

Když jsem minulý týden viděl pana Machálka vstupovat do restaurace Na kahánku, kde se spolu jednou týdně scházíme, blesklo mi hlavou, že jsem se tentokrát měl vymluvit na nějakou těžkou nemoc (malárie?) a zůstat raději doma. Kolega Machálek se tvářil jako tři čerti dohromady, usedl proti mně a týmž děsivým ... víc ...


Přestaneme psát ypsilon

Emanuel Mandler

Už brzy může mít ypsilon odzvoněno. Při své první zahraniční cestě zavítal předseda slovenské vlády Fico do Česka a padl si do náručí se svým přímluvcem a ochráncem Jiřím Paroubkem. O čem všem se radili těžko vědět, ale vztahy našich národů stály přitom jistě na čelném místě a dost o ... víc ...


Zakopeme rakety?

Emanuel Mandler

Je nás hodně, podle posledního průzkumu osmdesát tři procent, a to už něco znamená. Vysoká politika by naše názory neměla přehlédnout, ostatně je víc než pravděpodobné, že pokud jde o americkou raketovou základnu, můžeme se na naše politiky spolehnout. Ti určitě vezmou především v úvahu suverenitu našeho státu. Několik desítek ... víc ...


Kde domov můj

Vlastimil Marek

Problémy s identitou osobní, nebo dokonce národní, má dnes značná část obyvatel České republiky. A zvláště my, kteří jsme zažili a nechápavě protrpěli rozdělení Československa (v roce 1993) a také následné nekončící diskuse o název nově vzniklého českého státního útvaru. Čechie? Česko? Česká republika? Nemůžeme zjistit, kde domov náš, když ... víc ...


Podfuk

Vlastimil Marek

Jsem sice dlouhodobě spíše vegetarián, ale protože jsem zároveň Lev a krevní skupina 0, jednou za čas si nějakou tu rybu nebo králíka dám. Protože žena na několik dnů odjela, koupil jsem si v supermarketu, kam chodím kupovat vody (jedině tam mají mé oblíbené neslazené minerálky jemně perlivé), polotovar: smažený ... víc ...


Prkénko

Vlastimil Marek

Jestli je nějaké téma, které je ve vztazích mezi muži a ženami, a v příslušných diskusích, nejvíce frekventované jako jakýsi modelový případ věčného nedorozumění, je to (muži) zvednuté či nezvednuté záchodové prkénko. Kolikrát jen se objevilo ve statích a knihách nejrůznějších feministek, kolikrát je vyčítavě i ironicky použito na konci ... víc ...


O co se hraje v Macau

Robert Mikoláš

Kasina a banky v bývalé portugalské enklávě skrývají klíč k chování KLDR. Sands, Galaxy, Wynn, Diamond. Procházím mezi kasiny, která v Macau rostou jako houby po dešti. Sklobetonové budovy i komplexy napodobující buddhistické chrámy či starověké pevnosti. Umělý svět stvořený jako mávnutím kouzelného proutku. Od roku 1999, kdy bývalá portugalská ... víc ...


Více článků