Zaří 2006

Evropa začala s reformou vinařství

Johanna Grohová

Evropské země, které pěstují víno, se začaly dohadovat na nových pravidlech hry. Ministři zemí Evropské unie si poprvé společně probrali reformní plán, s nímž mnohé vinaře před prázdninami vystrašila Evropská komise. Reforma vzbudila rozruch i na Moravě. Cílem je změnit dnešní nákladnou politiku, kdy

- evropští vinaři vyrobí víc vína, než jsou schopni prodat,

- spotřebují k tomu dotace ve výši 1, 2 miliardy eur ročně

- a zbytek světa protestuje, protože Evropa se brání dovozu vín z třetích zemí a naopak vyváží dotované víno.

Čeští a moravští vinaři se bojí nápadu, že by se zakázalo doslazování vína cukrem. To je v tuzemsku obvyklá praktika, protože Česko patří mezi chladnější země a podle dohod s Unií se tu smí doslazovat cukrem až 80 procent produkce. „Tady existují nějaké praktiky, které více než 200 let fungují a těžko se to bude měnit,“ uvedl včera předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo.

Návrh, který ministři začali projednávat, připravila komise jako kompromisní řešení. Každý má něco obětovat. Jedním z hlavních směrů je podpořit výrobu kvalitnější vín, která nepotřebují další úpravu, proto se má přestat se slazením. Návrh komise vyvolal z jiných důvodů kritiku i ve vinařských velmocích, jako je Itálie, Francie či Španělsko. Vesměs všichni ale uznávají, že změny jsou potřeba. Velkými zastánci jsou třeba Británie nebo Irsko, kde tolik vinařů nemají a chápou dotace jako plýtvání.

„V hrubých rysech má tato reforma určitě šanci, ale bude ještě třeba zpřesnit detaily a podmínky,“ řekl včera po jednání náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák. Vinař Sedlo říká, že ministerstvo slíbilo táhnout za jeden provaz, což Kozák potvrzuje. „V prvé řadě chceme, aby možnost doslazování byla v určité míře zachována,“ řekl včera Kozák. Čeští vinaři považují za celkově diskriminační, že se má zakázat slazení cukrem, nikoli však vinným moštem. „Ten je strašně drahý - pokud není dotován, je minimálně jednou tak dražší než cukr. U nás se koncentrát nevyrábí, tak na tom budou profitovat jižní země, jako je Itálie, Španělsko či Francie,“ říká Martin Půček ze Svazu vinařů.

Komise dále počítá s tím, že by se mělo zlikvidovat 400 tisíc z dosavadních 3,4 milionu hektarů vinic v EU. Plán je dát za to vinařům raději jednorázové odškodné, než jim dál proplácet dotace a víno vykupovat. Každý rok totiž EU utratí půl miliardy eur jen za to, aby se dotované přebytky draze destilovaly na průmyslový líh. Vinařům, kteří sami své vinice zruší, chce Evropská komise nabídnout kompenzace až 2,4 miliardy eur v příštích pěti letech. Česká vláda se neobává, že by někteří vinaři raději sáhli po tučné kompenzaci, než aby dál obdělávali svoje vinohrady. Řada vinařů totiž podle ministerstva dostala v roce 1996 na své podnikání dotaci a kdyby předčasně skončili, museli by peníze státu vrátit. Přesto Kozák očekává, že k jistému rušení vinic u nás dojde. Teoreticky to může být 9000 vinic, tedy polovina. „Ale jen teoretická možnost,“ řekl. Podle Sedla dnes vinaři dostávají přibližně 50 tisíc korun na hektar ročně. Ale v západních zemích je to prý několikanásobně víc. „Pro nás by proto bylo nejlepší všechny dotace zrušit,“ říká Sedlo.

(Když česká vláda poskytovala na rozšiřování vinic v Česku dotace, musela vědět, že se schyluje k omezování produkce vína v EU. Tedy nic jiného než česká snaha někoho přečurat. Pozn. red. CS-magazínu)

(MFDNES)