Zaří 2006

Neberte nám špatný vzduch

Ondřej Kundra

České léto bez vlády má i své praktické dopady. Evropská komise totiž poslala do Prahy upomínku, že ani měsíc a půl po řádném termínu nesdělila, kolik emisí škodlivých skleníkových plynů chce v příštích letech vypouštět do vzduchu. Emise skleníkových plynů přitom představují v Česku vážný problém. Přestože jich dnes vypouštíme méně než za komunistů, v přepočtu na hlavu patříme stále mezi největší evropské znečisťovatele. Naděje na změnu svitla před dvěma lety, kdy Evropská unie začala zavádět systém, v němž každá země obdrží právo vypustit jen určité omezené množství kysličníku uhličitého ročně, a to bude moci rozdělit v podobě kreditů mezi největší znečisťovatele.

Kdo své povolenky vyčerpá, bude muset nakoupit další od šetrnější firmy. Kdo naopak emise sníží, bude moci své přebytky prodat. To všechno jako motivace k investicím do čistých technologií.

O výši této národní kvóty na první tříleté obchodovací období (2005–2007) svedla česká vláda ostrou bitvu pod heslem „hlavně nepoškodit podniky“. Napřed přišel nadhodnocený požadavek, ten ale v Bruselu narazil. Ministr průmyslu totiž nedokázal vysvětlit, proč najednou žádá o povolení vypustit do vzduchu každý rok 108 milionů tun emisí, když se toto číslo v několika uplynulých letech pohybovalo vždy kolem devadesátky. Ministři proto číslo seškrtali na kompromisních 97 milionů tun, což u Evropské komise prošlo.

Všichni pak čekali s napětím, jak první rok obchodování s povolenkami dopadne. Data dala za pravdu zastáncům přísnějšího metru vůči fabrikám. Ačkoli v roce 2004 podniky vypouštěly do vzduchu 90 milionů tun, o rok později po zavedení emisních povolenek došlo k poklesu na 82 milionů. Nepotvrdil se tak průmyslníky často skloňovaný argument, že snižování emisí a růst ekonomiky nejdou dohromady (zatímco ekonomika v roce 2005 rekordně rostla o 6 % HDP, došlo ke znatelnému snížení emisí o 8 milionů tun). „Ukázalo se, že systém funguje relativně dobře. Firmy si spočítaly, že se jim vyplatí investovat do ekologicky šetrnějších provozů, a ušetřené povolenky pak prodávaly se ziskem třeba do zahraničí,“ říká Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku. „Aby se z jednoho čísla stal trend, měla by teď vláda poslat do Bruselu návrh alespoň o 6 % nižší. Jen tak to firmy může motivovat k dalším úsporám, především do dlouhodobých investic do ekologicky šetrných provozů.“

Kabinet ostatně nemá na vybranou. Chce-li totiž dodržet ministry před dvěma lety schválený „klimatický plán“, musí letos poslat do Bruselu obálku s číslem výrazně pod osmdesát milionů tun. Jen tak může dosáhnout cíle, který si ministři odsouhlasili – a sice do roku 2020 snížit v Česku emise skleníkových plynů oproti dnešku o 25 %, tedy zhruba na 59 milionů tun.

Vědí, že sestavujeme vládu

Ačkoli vláda měla doručit data do Bruselu do konce června, dosud to neudělala. „Naše strategie je počkat, až co nejvíc států předloží komisi svá čísla, a podle toho, jaký k nim komise zvolí přístup, se pak zachováme my. Obecně mohu říci, že se pokusíme prosadit co nejvyšší číslo, alespoň takové, jaké jsme měli vyjednané dosud,“ vysvětluje vládní strategii ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD). „Já hájím to, co průmyslové svazy.“ A co závazek daný v rámci klimatického plánu? „K tomu nemám žádné seriózní vyjádření,“ dodává Urban.

Podle všeho nebude mít ministr průmyslu problém svůj návrh na alespoň 97 milionů tun emisí ve vládě prosadit. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) se totiž nechce ve věci angažovat. „Domnívám se, že se jedná o natolik závažné rozhodnutí, které může mít dopady na řadu průmyslových odvětví, že by je měla učinit nová vláda,“ napsal Ambrozek Respektu poté, co na téma „emise“ odmítl nabízený rozhovor. Podle kuloárových informací stojí za Ambrozkovou nechutí do debaty jakkoli zasáhnout jeho dřívější neúspěšný boj o snížení počtu emisních povolenek.

Poslední slovo budou mít nicméně ve věci českých emisních povolenek opět evropští komisaři. A ti zřejmě nebudou k vysokému číslu emisí shovívaví. Zatím šesti státům, které své návrhy předložily včas, jejich „národní čísla“ zamítli kvůli nadsazenosti a nařídili jim předložit nová data. Kdy se dostane na český návrh, není jasné. Ministři se k rozhodnutí na několika nejbližších schůzích kabinetu nechystají a přesné datum, kdy se tak stane, odmítají sdělit. Jasno má nicméně Ambrozkův i Urbanův úřad v jednom – zatím „není kam spěchat“. „Komise k nám bude určitě benevolentní, zvlášť když ví, že teď sestavujeme vládu,“ říká Zdeněk Spies z oddělení pro obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí.

Z Bruselu však zatím přicházejí zprávy, že benevolence nepřipadá v úvahu. Ústy jednoho ze svých mluvčích Johana Reynierse komise do Česka vzkázala, že vláda by neměla s předložením výše emisních povolenek dále otálet, nechce-li si vysloužit žalobu u Evropského soudního dvora. Ten by Česku mohl vyměřit pokutu až několik set milionů korun.

(Respekt, www.respekt.cz)