Zaří 2006

Ropovod, na který čekal Západ

Johanna Grohová

Táhne se Ázerbájdžánem jako had, kroutí se přes gruzínské hory, překračuje divoké řeky, zakusuje se do vyprahlého severovýchodního Turecka, až se vnoří do Středozemního moře. Nový ropovod přenášející „černé zlato“ z kaspické oblasti až do tureckého přístavu Ceyhan dostal včera (13. 07. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) oficiální požehnání do života za přítomnosti 32 premiérů či hlav států.

Už nyní získal téměř vznešenou přezdívku „hedvábná stezka 21. století“, protože se táhne přes Kavkaz směr Evropa podobně jako někdejší středověká obchodní trasa. V době raketově rostoucích cen ropy a po zkušenostech s uzavíráním kohoutků od vedení plynu v Moskvě má nové ropné vedení téměř obdobný význam. Západ, který se obává prohlubující se energetické závislosti na Rusku, tak získává nový a především neruský zdroj. První dodávky už do Evropy míří. Symbolicky se včera před zraky nejvyšších politiků oblasti plnil tunami ropy tanker British Hawthorn, aby krátce nato vyrazil s nákladem směr Itálie. To vše za tuhých bezpečnostních opatření včetně dohledu ostřelovačů.

Pro Rusko, které v poslední době má tendenci využívat své nerostné bohatství jako nátlakovou politickou zbraň, má ropovod ještě další nechtěný význam. Prohlubuje odtržení zemí v kaspické oblasti z moskevské sféry vlivu a jejich následný příklon k Západu.

Půjdou ceny dolů?

„Je to obdivuhodný počin, který značí začátek nové éry, jenž zásadním způsobem přispěje k energetické bezpečnosti a posílí regionální spolupráci,“ vzkázal divákům slavnostního zahájení americký prezident George Bush. Právě USA stavbu ropovodu výrazně podporovaly, aby tak o něco zmenšily ruskou dominanci v dodávkách energií a zároveň si také zajistily dodatečné zdroje přes místní spojence. Neméně důležitý je ropovod pro Turecko, které je čím dál více obchodně závislé na Rusku.

Stavba 1768 kilometrů dlouhého ropovodu trvala dvanáct let a přišla na 3,9 miliardy dolarů. Navzdory původním pochybnostem o smysluplnosti projektu a řadě potíží se nyní nový ropovod jeví jako počin, který je hotov ve správnou chvíli. Západ si od nového ropovodu slibuje zmírnění rostoucích cen, které včera vystoupily na nové rekordy: k 76 dolarům za barel. Kromě ázerbájdžánské ropy bude totiž novým potrubím proudit také surovina z Kazachstánu.

Právě energetická politika má být jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu nejvyspělejších zemí světa G8, kterému poprvé předsedá Rusko. Očekává se, že evropské mocnosti budou tlačit na ruského prezidenta, aby přistoupil na dohodu, která by více garantovala stabilní ruské dodávky. Moskvě se však do větších závazků nechce, zejména pak pustit do svých plynovodů třetí dodavatele.

Evropská unie plánuje i nový plynovod po trase z Ázerbájdžánu přes Írán do Turecka, který by rovněž obcházel Rusko. S jeho dokončením se však počítá až v roce 2011.

(MFDNES)