Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2011


Ruské archivy skrývají osudy Čechů

Nové objevy o osudu Čechů a Slováků, kteří se v někdejším Sovětském svazu stali oběťmi politických represí, očekává český historik Mečislav Borák v příštích letech od přístupu k ruským státním archivů. Ty dosud ruské úřady odmítají otevřít s poukazem na ochranu osobních údajů po dobu 75 let. Tato lhůta zakrátko uplyne v případě "velkého teroru" let 1937-1938, který si podle historiků v někdejším Sovětském svazu vyžádal skoro milion obětí. "Úřady, které dříve odmítaly přístup do archivů jednoznačně z politických důvodů, nyní využívají tuto lhůtu jako výmluvu... Ale bez archivních spisů nelze osud daného člověka rozluštit. Nestačí znát rozsudek a vědět, že byl popraven, pokud není známo udání a další souvislosti," řekl Borák v Moskvě, kde ve čtvrtek (09. 06. 2011 - pozn. red. CS-magazínu) večer přednášel o sovětských vězeňských táborech Gulag. "Nejde jen o materiály z období velkého teroru, ale ve spisech jsou i dokumenty z dalších let, jako nařízení, jak smrt utajit, jak napsat falešné úmrtní oznámení. Jsou tam i materiály všech rehabilitačních řízení, jež některá začala už za druhé světové války a ve většině případů skončila až za Gorbačovovy a Jelcinovy éry v 90. letech," dodal.

Prvotní odhady, že v Gulagu mohlo být vězněno přes 100 000 občanů bývalého Československa, považuje Borák za nadsazené. "Z území dnešní České republiky máme v evidenci okolo 2500 obětí politických represí," řekl s tím, že zhruba polovina byla popravena. Odhaduje však, že po otevření archivů by počet evidovaných českých obětí mohl stoupnout i na dvojnásobek. V případě celého předválečného Československa mohlo být obětí na 37.000. Nejvíce postiženi byli obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, z nichž po útěku do Sovětského svazu po přičlenění východního cípu předválečné republiky k Maďarsku v roce 1939 skončilo v Gulagu okolo dvou desítek tisíc. Sovětské represe se podle historiků dotkly mnoha skupin svázaných s Československem. V lágrech režimu skončily tisíce krajanů, jejichž předci odešli do ještě carského Ruska, Češi a Slováci, kteří za první světové války upadli do ruského zajetí, i stovky levicových nadšenců, kteří odešli 20. letech minulého století budovat zemi socialismu. Za druhé světové války a krátce po ní do táborů i na popraviště putovali i českoslovenští Židé, Poláci, Němci či předváleční ruští emigranti. Borák však mezi oběti represí nepočítá skoro 70.000 někdejších československých občanů, kteří po zabrání pohraničí Německem byli povoláni do wehrmachtu a upadli do sovětského zajetí.

Ruské archivy, které dodnes nejsou veřejnosti přístupné, by také v mnoha případech mohly odpovědět na otázku, kde oběť vlastně spočívá. Dodnes totiž nejsou sestaveny ani seznamy zastřelených z většiny popravišť, která se v letech "velkého teroru" nacházela u každého oblastního města.

(Denik.cz)



Zpátky