Červenec 2011

Komunista komunistovi s láskou aneb Osel měsíce června na místa nejvyšší

Tomáš Pecina

Zatímco v květnu pro nedostatek vhodného materiálu nebyl Osel měsíce, prestižní cena tohoto blogu za mimořádné výkony na poli českého práva, udělen, máme třetího června a hned dva horké kandidáty: senát Nejvyššího správního soudu ve složení Průcha-Kamlach-Vlašín, který v rozporu s právním názorem Ústavního soudu zamítl mou kasační stížnost ve věci seznamu komunistických soudců, a senát Nejvyššího soudu, který rozhodl, že komunističtí soudci nejsou při rozhodování mého sporu podjatí, a to přesto, že jsem se významnou měrou přičinil o to, že jejich nevábná osobní minulost se stala veřejně známou a mají tedy velmi dobrý důvod, proč mě nenávidět a rozhodovat v můj neprospěch (druhý důvod možné podjatosti, že ve věci jde o průtahy způsobené samotným vrchním soudem, soudci NS pominuli jakbysmet, a to pro jistotu i v rekapitulaci).

Po krátkém váhání jsem se rozhodl pro druhé rozhodnutí, resp. jeho autory, soudce Nejvyššího soudu Danuši Novotnou, Františka Hrabce a Jiřího Pácala. Ačkoli jsem totiž v námitce podjatosti jasně napsal, že směřuje i vůči soudcům Nejvyššího soudu-bývalým členům KSČ, tito tři justiční výtečníci, všichni, jak je na Nejvyšším soudu dobrou tradicí, bývalí držitelé rudé pracovní knížky, se námitkou podjatosti vůči své osobě blahosklonně opomněli zabývat.

Takto nahlížen se ovšem justiční systém jeví jako jedno velké Bratrstvo justiční pracky: kolega má škraloup a velmi dobře ví, že by určité případy soudit neměl, ale nevadí, stejně postižení kolegové mu z maléru ochotně pomohou. Diví se ještě někdo, že v zemi s takovými soudci má toto povolání nižší prestiž než profese poštovního doručovatele? K ceně spojené s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafu třem laureátům srdečně blahopřejeme!

Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci komunistické minulosti soudců podávám ústavní stížnost.

(http://paragraphos.pecina.cz/)