Červenec 2011

Sudetoněmecké krajanské sdružení spouští projekt stavby pomníků v místech největších poválečných masakrů

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku oficiálně představilo projekt, v jehož rámci hodlá postavit na 30–40 místech po celé České republice pomníky označující místa, kde se odehrály největší poválečné masakry sudetoněmeckého obyvatelstva. Pomníky, jejichž provedení je v současné době předmětem návrhu, by měly připomenout  násilné činy, o kterých se celých 65 let téměř nemluvilo. Každý pomník by měl být opatřen  pamětní deskou, uvádějící základní údaje o dané události. Nápisy se rovněž zmíní o tzv. amnestijním zákoně z r. 1946, jímž byly tyto zločiny spáchané na civilním obyvatelstvu označeny za souladné s právem a jejich pachatelům tak byla zajištěna doživotní beztrestnost. Samotný pomník by měl být dílem moderního umění, jež s pietou a důstojně označí  místa největších obětí na životech.

Spolek hodlá pomníky stavět výhradně na pozemcích ve svém vlastnictví, takže nebude  muset hledat kompromisy ani ohledně jejich provedení, ani pokud jde o znění nápisů. „Tohle je pro nás priorita,“ říká Tomáš Pecina, člen předsednictva sdružení. „Uráží nás, jaká deska byla umístěna třeba na postoloprtském hřbitově: zcela neadresná, věnovaná jakýmsi anonymním obětem poválečného násilí. Kdo nezná podrobnosti toho, co se tam stalo, nedozví se, ani kolik lidí bylo v Postoloprtech násilně usmrceno, ani kdo byli jejich vrahové. Přitom oběťmi byli Němci, stovky naprosto nevinných lidí, jejich vrahy byli Češi a všechny tyto vraždy byly poté zákonem amnestovány. To je potřeba jasně říci, pravdu o poválečné genocidě sudetoněmeckého obyvatelstva nelze zamlčovat.“

Kdy budou jednotlivé pomníky instalovány, není zatím jasné, záleží to na tom, jak rychle se podaří shromáždit potřebné finanční prostředky, a také na dalším vývoji sporu s ministerstvem vnitra, které spolek stále odmítá registrovat a dovolává se nedotknutelnosti tzv. Benešových dekretů. Výtvarný návrh provedení pomníku, na němž participuje jedna z předních českých uměleckých skupin, by však sdružení chtělo představit ještě do konce roku. Poté bude vyhlášena veřejná sbírka a započne se s realisací pomníků v jednotlivých místech. Zvláštností provedení pomníků by měla jejich odolnost a robustnost. Sdružení tak chce předejít tomu, co se stalo u Dobronína na Jihlavsku, kde neznámý vandal dřevěný kříž označující místo masakru podřízl. „To je, bohužel, realita současné doby,“ říká Pecina, a vysvětluje: „Lidé se nemohou smířit s představou, že to, co se desítky let ve školách učili a s čím se identifikují, je lež. Ostatně mnozíz nich dosud žijí v domech, které byly sudetským Němcům zabrány, a potřebují najít morálně přijatelné zdůvodnění, proč mohou žít v ukradeném. Českým vládám to tak vyhovuje, protože se mohou stavět do role ochránce národních zájmů. Lidé si neuvědomují, že dobrá vláda je především taková, která hájí a prosazuje právo a hodnoty právního státu a bezpráví nepřipustí, bez ohledu na to, komu se momentálně děje. To je náš prvořadý národní zájem, a ten je společný všem, Čechům i Němcům. Chtěli bychom, aby naše pomníky byly i v tomto směru mementem.“

V Žebráku dne 15. června 2011

(www.sudetsti­nemci.cz/cs)