Červenec 2011

Z obchodů si dělají půjčovny drahého zboží

Eva Sovová

Někteří lidé, zvlášť ti, kteří mají naditou peněženku, se naučili dokonale ohánět právy zákazníků. Na obchodníky zkoušejí jemné podvůdky i silný kalibr. Je pro ně normální koupit si oblek, předvést se v něm ve společnosti a pak ho jít vrátit do obchodu. "Nad reklamačními fintami, které dokážou Češi vymyslet, zůstává až rozum stát," říká podnikatel. O zkušenostech s reklamacemi a vychytralými zákazníky se rozhodl promluvit další obchodník. Podnikatel Pavel Hron dováží do Česka značkovou kvalitní módu z Francie a Německa. Zboží prodává už řadu let v několika pražských obchodech i v dalších městech po celé republice. Nakupují u něj lidé, kteří disponují tučnými konty a mohou si dovolit utratit za oblečení i desetitisíce. Řada z nich má dobrý právní rozhled, vysokoškolské vzdělání a někteří i velmi ostré lokty. Ohánějí se paragrafy, a když si oblečení užijí, jdou ho s křikem vrátit. "Na začátku podnikání jsem si myslel, že jsou všichni lidé slušní a seriózní. Hodně rychle jsem to musel přehodnotit," říká podnikatel.

Nad reklamačními fintami, které dokážou Češi vymyslet, zůstává až rozum stát. Třeba mladý muž, evidentně dobře zajištěný, přijde v pátek do obchodu, aby si vyzkoušel a koupil drahý oblek. V sobotu s ním vyrazí na party do vybrané společnosti a hned v pondělí přijde zboží reklamovat s tvrzením: "Na rukávu je flek. Při zkoušení jsem si ho nevšiml. Odstupuji od kupní smlouvy, vraťte mi peníze!" Elegantní a drahé oblečení si přitom zkoušel nejméně dvacet minut a před zrcadlem za asistence prodavačky. "Jen slepý by takový flek neviděl," poznamenává Hron. Zamítnutou reklamaci přijímají takoví muži většinou v klidu. "Přijdou to zkusit, a když je odmítneme, dál to neřeší. Ženy se ale jen tak nevzdávají a jsou mnohem vynalézavější." Třeba zákaznice z Ostravy přišla vrátit nenošené zboží kvůli tomu, že na něm doma našla rozpáraný šev. "Odstupuji od kupní smlouvy, ke značce již nemám důvěru," domáhala se vrácení peněz. O víkendu přitom v nových společenských šatech oslňovala na plese, což naštěstí mohla potvrdit prodavačka z obchodu, která ji tam zahlédla.

"Zákazníci už nechodí reklamovat. Doslova se zhlédli ve větě: Odstupuji od kupní smlouvy!" říká Hron. Na jednu oprávněnou reklamaci dnes zaznamenává zhruba sedm vychytralých. Ženy zkoušejí vracet například drahé svetry, které se jim v pračce scvrkly o tři velikostní čísla. "Prala jsem ho přesně podle návodu, do pračky bych ho nikdy nedala," tvrdí pak zákaznice s naprostou suverénností. "Někdy se až divím, k čemu se dokážou snížit. Evidentně lžou, jsou důmyslnější než muži, mají nastudované paragrafy. Když reklamaci odmítneme, zkusí to znovu," poznamenává podnikatel.

Novou fintou jsou nyní reklamace sezónního zboží. "Co se zimní bundou, když příští rok může být v kurzu zase něco jiného," říkají si někteří lidé. V závěru sezony pak zkoušejí uhrát reklamační pravidlo: kvůli třem stejným vadám lze zboží vrátit a chtít zpět peníze. Na značkových bundách tak opakovaně selhávají zipy, upadávají knoflíky nebo se páře podšívka.

Zkouší se reklamovat i záměrně poškozené zboží. Přesně podle tohoto scénáře sehrála reklamaci i žena z Prahy. Bundu si koupil její manžel, ale bez ní. Dal za ni devět tisíc. Po měsíci dorazila žena do obchodu a bundu reklamovala kvůli tomu, že se pod pravým ramenem u švu roztrhla podšívka. Oháněla se, že má znalecký posudek, a ztropila v obchodě skandál. "Látka byla pevná, k roztržení muselo dojít hrubou silou, přesto jsme byli vstřícní a bundu vyměnili za novou," říká Hron. Za další měsíc přišla zákaznice znovu s ještě větším křikem. A světe, div se, na stejném místě byla na rukávu v podšívce naprosto stejná trhlina. Divili se i odborníci v brněnském textilní ústavu, samotný výrobce značkového zboží i soudní znalkyně, která podle tvrzení zákaznice stála na její straně. Verdikt znalců byl jednoznačný, trhlina byla úmyslná. "Bundu jsme zákaznici vrátili, přišla si pro ni se třemi svědky. Teď čekáme, že z toho bude nejspíš soud, ale nevzdám to. Někdo takovým lidem musí udělat přítrž. Myslím, že by se u oděvů měla záruka zkrátit na jeden rok a na skryté vady by měla platit půlroční lhůta. I já jsem zákazník, který nakupuje jinde, vůbec by mi to nevadilo."

Podle Hrona lidé reklamují i naprosto obnošené zboží a sázejí na to, že musí přece vydržet dva roky, tedy po celou záruční lhůtu. "Kdo má oblečení plnou skříň a střídá ho, vydrží mu i déle než dva roky. Kdo si ale koupí jen jeden oblek a nosí ho den co den do práce jako kancelářské montérky, může ho prošoupat i za rok," uzavírá podnikatel.

(iDNES.cz)