Duben 2003

Božský kapr

Ivan Špaček

Rádio Praha není pro mě jediným zdrojem informací o stavu světa. S oblibou vyhledávám stránku Matt Drudge, tedy Drudge report. Pokud jste o něm ještě neslyšeli, tak je to amatérský žurnalista, který se stal hvězdou hlavně proto, že není členem kabaly, která kontroluje americká média. Nejedná se o nějakou temnou a hrozivou konspiraci, prostý fakt je, že americká média jako taková jsou plná žurnalistů stejných či podobných názorů, tedy neoliberálních. Redaktoři kdekoliv mají tendenci přijímat příspěvky, které jim osobně sedí, žurnalista, pokud chce jíst a mít v garáží BMW, musí pasovat do krunýře zvaného "company policy". Bývávalo, tak do dob J. F. K., že prezident, případně členové kabinetu, mohli počítat s diskrecí médií - J. F. K. měl sexuální apetit daleko silnější než Clinton, což bylo všeobecně známo mezi žurnalisty náležejícími k „rodině" reportující z Bílého domu, ovšem nikoho nenapadlo o tom informovat publikum. Neinformovali je ani o faktu, že obraz mládí, zdraví a vitality spojený s J. F. K, pečlivě vytvořený pro veřejnost, neodpovídá pravdě. Kennedy byl v daleko horším fyzickém stavu než například Nixon, byl závislý na denní dávce léků, aby mohl vůbec fungovat.

Tohle všechno se změnilo až v době vietnamské války, do značně míry díky šikovně manipulaci KGB agentů. Totiž část amerického publika vždycky byla, je a bude ostře zaměřena proti papalášům. Na mysl přichází Ir, který po přistání v New Yorku přistoupí k prvnímu člověku, kterého vidí a táže se: "Máte tady vládu?" Na kladnou odpověď prohlásí: "Jsem proti!" - načež se stane policistou, hasičem nebo kriminálníkem." Irové vybudovali vězení a pak je zaplnili," jak se říkávalo v dobách, kdy etnické vtipy nebyly zločinem proti lidstvu.

Americká neúcta k autoritám byla vždycky omezena tím, že nonkonformista se musel nějakým způsobem živit, což prezentovalo problém pro rádoby profesionální agitátory a revolucionáře. Tak nějak se mi nechce mávat cedulemi v neděli odpoledne, když ráno musím do práce. Snad i proto revolucionáři a anarchisté bývali většinou děti zámožnějších rodičů.

Na scénu vstupuje KGB. Financování Komunistické strany Spojených států viditelně nikam nevedlo, stranické buňky se skládaly většinou z agentů FBI podávajících hlášení jeden na druhého. Špionážní síť sestávala do značně míry z idealistických levicových intelektuálů inspirovaných pocitem sounáležitosti s bojovníky proti fašismu. Události v Berlíně 1953 a Budapešti 1956 přispěly k vystřízlivění některých z nich. Na otázku "Čto dělat?" odpověděla KGB: "Financovat americké nonkonformisty". A stalo se.

Spojené státy, známé to sídlo imperialistů, má silnou tradici pacifismu. Od kvakerů po Lindbergha. Američané, ponecháni sami sobě, nemají zájem o militarismus. První světovou válku následovala demobilizace percentuálně větší, než ta vnucená Němečku Versaillskou smlouvou. Spojené státy prakticky neměly armádu. Americké námořnictvo na tom bylo o něco lépe, bitevní loď se dá jenom těžko předělat na výletní bárku. Takže alespoň omezili hodiny strávené na moři a zaparkovali valnou část svých lodi v Pearl Harboru, aby je Japonci nemuseli příliš hledat.

Přísun milionových sum do pokladen mírových hnutí a náboženských sekt, získaných ze značné míry z půjček západních zemí Sovětskému svazu, zcela změnil situaci. Najednou bylo možné mít jako povolání profesionální bojovník za mír. V pondělí ráno se mohlo spát, takže o nedělích se krásně demonstrovalo. Nesmírně rozmazlená generace dospívající v šedesátých letech v podstatě nechápala, proč by se měla nějakým způsobem živit, stačí zavolat domů a je na trávu. Ovšem co s načatým večerem?

Slyšel jsem znovu a znovu od členů téhle (své) generace, jaká sranda byla na protiválečných demonstracích, jak zpívali, drogovali, řvali na policajty a

vůbec, "...it was a blast...".

No, a s tímhle přicházím, přiznám se, že po značně oklice, k důvodů, proč Matt Drudge je tak populární a proč Bill O'Reilly a Rush Limbaugh mají sledovanost neporovnatelně větší, než kterýkoliv konkurent náležející k "normálním" žurnalistům.

Totiž drtivá většina Američanů jsou nejenom v podstatě slušní lidé, ale nejsou ani zcela bez paměti a schopnosti logického uvažování, bez ohledu na snahy pologramotných učitelů, kterých značná část strávila dobu, kdy měla získávat vědomosti, obsazováním fakult, pálením amerických vlajek a skandováním "Hell no, we won't go..."

A ten kapr?

Word is made flesh as God reveals himself...as a fish...a Jewish séct in New

York has been gripped in awe by what it believes to be a mystical visitation

by a 20lb fish that was heard shouting in Hebrew...

http://www.drudgereport.com/

Slovo se mění v maso a kosti, když se Bůh zjevil ... jako ryba ... židovská sekta v New Yorku žasne nad tím, o čem věří, že se jedná o mystickou návštěvu dvacetilibrové ryby, která byla slyšena, jak křičí hebrejsky....

„...America, what a country...“