Duben 2003

Nepotrpím si na paušální odsuzování

Ivan Špaček

Moc si nepotrpím na paušální odsuzování České republiky, nežiji tam. Což neznamená, že mě sem tam něco nenaštve. To je relativně nové, léta a léta jsem ignoroval všechny ty "...jakpak je tam u vás doma..." diskuse běžné mezi emigranty, vlastně spíš "exulanty", za které jsme se - mylně - považovali.

Postoj "..ať si tam dělají co chtějí, jejich problém..." se ovšem stal neudržitelným, když Česká republika vstoupila do NATO. Jsme tedy členy stejného klubu, co se děje u vás, se, přinejmenším částečně, dotýká i nás.

Česká policie...

Při první návštěvě (1990) jsem koukal jako vrána na černé uniformy styl Chicago 1930, včetně rohatých čepic. Že "Sam Browne" opasků visel nepříjemně vyhlížející obušek, vedle cinkala lesknoucí se pouta. Přišlo mi to, nevím, tak nějak pitomé. Uniformy ruského stylu nahrazené uniformami stylu amerického - když tak o tom přemýšlím, existuje "český styl" uniforem? Za první republiky vypadali policajti jako kopie policajtů londýnských, česká armáda byla navlečená v uniformách rakousko/francouzských. Po válce nevím, pamatuji až ty pseudosovětské, jako by z koňských houní.

Šel jsem po libereckém korzu - teda po Pražské ulici vedoucí z náměstí Bojovníků za mír populárně známé jako Benešák na náměstí Gottwaldovo, zvané Gottwalďák - ty míroví bojovníci se asi nevžili, protože říkat "Mírák" nějak postrádá patřičnou libozvučnost či co. Koukám, jak ta Pražská ulice je příšerně zpustlá - nebo mám jiné oči? - a je mi velice smutno mezi těmi depresivně špinavými domy, po hrbolatých kočičích hlavách ťukají lodičky nesoucí tradičně pěkné české holky - pěkné přes lehce pozorovatelný fakt, že západní potřeba žen po nechlupatosti sem ještě nedorazila - nic proti tomu, jsou to jejich nohy - vzpomínám si na šok, se kterým jsme vyslechli jednu jazykově (i jinak) více vyvinutou slečnu "...voni si myslejí, že jsme prasata, protože máme chlupy v podpaží a neholíme si nohy..." - zpráva tato byla přijata s hlasitě vyhlašovanou všeobecnou nevolí, co si to ty "blbí Kanaďani" o sobě myslejí? - ale stupeň chlupatosti českých a slovenských žen a dívek začal prudce klesat - až jsem se dočkal komentáře jedné ex-chlupatice po návratu z Čech "...souchlupatý a smrdějí....".

Takže jsme se asi asimilovali. Kanaďané různého stupně blbosti, neboť jméno země na pase nijak nepřispívá ke snížení či zvýšení vrozené inteligence - to dejte za vinu tatínkovi a mamince, ti jsou stejně zvyklí, že mohou za všechno, co se kdy dětem nepovede - ale to odbíhám. Místní způsob vzdělávání budoucích občanů je viditelně navržen tak, aby se všeobjímající pojem "blbý Kanaďan" stal skutečnosti.

...aha, koukám, že jsem uvázl na těch kočičích hlavách Pražské ulice, na duši je mi smutno, ale ty holky jsou "..krásné na pohled..." jako ten zemský ráj, co se o něm zpívá v české hymně, ovšem některé z nich jsou krásné i při bližším přezkoumání, na rozdíl od toho ráje.

...a vidím trio siluet, teda je večer, éra pozdního postkomunismu, takže je blbě vidět - ta uprostřed je oblejší, jestli má chlupaté nohy nebo ne, není jasné, neboť jsou (ty nohy) navlečené v černých nohavicích, černá košile, černá čepice, na každé straně žena tato je lemovaná mládencem neméně černým - český génius pro trefná jména potvrzuje krásné výstižně "Černí šerifové" - je tam všechno, to esesácko-uniformní jakoby amerikánství - a zase odběhnu, první český erotický magazín zvaný tuším Leo ukazoval přesně stejnou věc, až dojemné křečovitou snahu být "jako na Západě" - když jsem ukazoval ty český nahotinky kanadským mužským, následovalo všeobecně veselí, panoval názor, že se jedná o povedenou parodii, důkaz, že nahá žena není nutně erotický stimulující.

Vzpomeňte, že mluvím o roce 1990, to víte, že vím, že česká pornografie je "second to none", abych se vyjádřil jako "politováníhodný odrodilec", jak mě označil jeden pán z Čech po verbální přestřelce.

...a ti mládenci a panna - míněno ve smyslu staročeském, nikoliv sexuálním - kráčeli po jaksi zeširoka, řízným parádemaršem, ale tak nějak, no, houpavě, čemu se říká v (bývalé) nepřátelské cizině "cake walk", teda skoro, ne úplně, jako bílý puberťák snažící se být "cool"...

...a vedle mne kráčící dívka s neoholenými lýtky - se vyjádřila, že to jsou pěkný.... no, užila takové šťavnaté, barvité slovo, a vyprávěla mi o kamarádce, která potkala hocha, který jí vykradl skříňku v šatně za poněkud neobvyklých okolností - ten mladý muž se pyšnil rohatou černou kšiltovkou a vším, co k ní náleží, což mě donutilo povytáhnout obočí a říci: "...really?...", protože v čase pohnutí mysli občas nechtěně přehodím výhybku na jazykových kolejích - "...moje mutti být topra sokolofna", jak kdysi rádi užívali čeští komičtí géniové s velkým úspěchem.

...a taky, oj,oj, oj, nechci, aby se zase někdo do mne obul, že přej mu zaneřáďuji schránku příliš dlouhými e-maily, "...víš co platím za impuls? Kdo je na ty tvoje žvásty zvědavej?"