Duben 2003

Farářovo dilema

Bohumil Doležal

Edmond Dantes hledal a nalezl poklad kardinála Spady. Využil ho pak k tomu, aby se padouchům dostalo spravedlivé odplaty a dobrým lidem odměny. Ve společnosti, kde jsou vlastnická práva přesně vymezena, je ovšem hledání pokladu činností namáhavou s výsledkem nejistým. Člověk předtím musí např. strávit deset let coby vězeň v pevnosti na ostrově If. Země jako Česká republika a její právní přechůdci skýtají hledačům pokladů široké možnosti: těm zatím úplně neúspěšným (pánové Gaensel a Mužík) i těm úspěšnějším (zmiňme za všechny bývalého starostu Prahy 1 a předsedu pražské ODS pana Bürgermeistera).

Do rodiny novodobých hledačů pokladů se podle zpráv z tisku zapojil i rýmařovský farář. Nalezl na faře pod podlahou bedny s cennostmi, které tam zanechali před vyhnáním původní němečtí obyvatelé obce (možná to byl jeho německý předchůdce v úřadě). Nález zpeněžil (ve srovnání s pokladem rodiny Spadů představoval více než skrovnou hodnotu 35 tisíc Kč) a výtěžek využil na opravy kostela. Teď mu za to hrozí trestní stíhání.

Problém je v tom, že poklad Spadů spočíval v jeskyni na nehostinném ostrově Monte Cristo čtvrt tisíciletí, kdežto bedny na rýmařovské faře jen 58 let. Spadové vymřeli péčí zlotřilého papeže Alexandra VI. bezprostředně po uložení pokladu, v našem případě se k majetku hrdě hlásí český stát, nástupce ČSR, která si kdysi vytvořila legislativní zázemí pro to, aby mohla majetek uloupit původním vlastníkům. A tak nález (v bednách bylo prý mj. i spodní prádlo) měl správně sloužit k obohacení nás všech. Např. ministr Dostál, do jehož resortu fary patří, mohl podvlékačkami po rýmařovském faráři obdarovat před vánocemi své sekční šéfy.

Farář se ovšem mohl pokusit nález vrátit původnímu majiteli. To by byl z hlediska českého státu a pana Dostála taky zločin, ale z hlediska vyššího principu mravního obhajitelný, když už ne před českým soudnictvím, tedy aspoň před Hospodinem. Dá se předpokládat, že by ho to stálo spoustu času a možná by neuspěl.

Dilema rýmařovského faráře je důsledkem specifik české cesty privatizace a restituce. V jejích zákrutech a tůních je obtížné chovat se slušně. Farář nejspíš podle litery zákona pochybil. Stát, který ho za to popotahuje, je právně čistý. Jen jeho nestydatost se dotýká oblaků.

(www.bohumildolezal.cz)