Duben 2003

Povinná maturita z matematiky? Ano, ano

Jan Kubalčík

Abych hned od začátku vyložil karty - jsem absolventem Přírodovědecké fakulty MU Brno, obor Matematická analýza.

Je nepředstavitelné, aby kdokoli pohybující se před televizní kamerou (s výjimkou pořadu Nikdo není dokonalý) neznal datum bitvy u Slavkova a věci s ní související, nebo nevěděl, kdo to byl W. Shakespeare. V případě, že by někdo takovou neznalost prokázal, byla by to nebetyčná ostuda. Přijde-li však řeč na Pythagorovu větu, nebo kvadratickou rovnici, tu se politik, herec, zpěvák, právník, ... pousměje, začne potřásat hlavičkou a s přehledem prohlásí, že "on si s matematikou nikdy nerozuměl", dále pak pomrkávaje spiklenecky střídavě na moderátora a do kamery dodá, že "koneckonců všichni víme, jak to s tou matematikou je". Výsledkem není ostuda, ale moderátorovo pochopení. I touto skutečností, kterou jsme na televizních obrazovkách měli možnost spatřit nesčetněkrát, se vytváří mediální obraz matematiky (ale i počtů) jako něčeho téměř neschůdného, obtěžujícího a ve své podstatě nepotřebného (vždyť i XY ji neovládá a obejde se bez ní!). A tak i dnešní středoškoláci brojí proti povinné maturitě z matematiky jako proti něčemu nepřirozenému.

Odhlédněme nyní od modelu, kdy máme čtyři druhy maturit (reálné gymnázium, klasické gymnázium, střední odborné školy, střední odborná učiliště s maturitou) a každá znamená de iure i de facto něco jiného - tedy vhodně odstupňované maturity A1, A2, B, C (to se dle mého názoru blíží ideálnímu modelu). V této situaci se nenacházíme a s velkou pravděpodobností nacházet ani nebudeme. Skutečnost je taková, že maturita je zkouška, kterou je završeno úplné středoškolské vzdělání a opravňuje absolventa k podání přihlášky na vysokou školu. Diskutuje se o maturitě standardizované (státní). Od čeho však takový standard odvodit? K disposici jsou v zásadě tři možnosti - laťka dle středních odborných učilišť, dle středních odborných škol a dle gymnázií. Troufám si tvrdit, že poslední jmenovaná je laťkou nejvyšší a nejsprávnější. Myslím si, že průměrný student gymnázia je na tom studijně lépe, než průměrný student ostatních jmenovaných vzdělávacích ústavů - je-li tento můj předpoklad nesprávný, pak se případnému čtenáři omlouvám a doznávám, že už skutečně ničemu nerozumím. Správnost pak odvozuji od názoru, že postupující inflaci vzdělání je třeba postavit účinnou hráz a přizpůsobení se průměru je v tomto smyslu spolehlivou cestou do pekel.

V předcházejícím odstavci jsem se snažil zdůvodnit, proč se nadále budu zabývat pouze maturitou na gymnáziích. Nyní je již, dle mého názoru, úvaha dost přímočará. Co od absolventa gymnázia očekávám? Co nás, "mající maturitu", od těch "maturitu nemajících", odlišuje? (Jestliže nic, pak je maturita jako instituce zbytečná.) Očekávání se mohou odvíjet pouze od toho, z kterého předmětu maturant povinně maturitu složil. Povinná je maturitní zkouška z mateřského jazyka. Očekávám tedy, že maturant ovládá pravopis, četl alespoň jednu knihu od K. Čapka, atd. Též z cizího jazyka je maturitní zkouška povinná. Lze tedy od maturanta očekávat, že se - byť třeba lámaně - v cizím jazyce dohovoří. Ale obojí jmenované je otázkou znalostí, vědomostí. Mám za to, že podstatnou částí mozaiky dovedností, kterými by maturant měl oplývat, je schopnost znalosti a vědomosti (obecně informace) zpracovávat. Jistá úroveň schopnosti logicky myslet - to je podle mne snad nejdůležitější dovednost, která by měla být od maturanta očekávána a ke které by měl být tudíž veden. Nedostatek této schopnosti se pak tristním způsobem projevuje jak v práci právníka, tak novináře (jednoduše v takových profesích, u kterých "matematiku nebudete nikdy v životě potřebovat"). Jestliže existuje na střední škole předmět, který má k zdokonalování této specifické dovednosti blízko, pak je to právě matematika. Toto tvrzení podpírám argumentem, že stejně jako tělocvik se nevyučuje, abychom uměli kotoul a přemet, ale abychom byli fyzicky zdatní, tak i matematika se nevyučuje pro znalost vzorců, ale pro schopnost je nalézt a správně použít - abychom byli duševně zdatní.

Závěrem si dovolím dvě poznámky. Poznámka první - jelikož maturita je definována jako zkouška, není pravdou, že ji musí složit každý, kdo se dostal na střední školu. Poznámka druhá - i čtyřka je známka, se kterou složená maturita platí. I proto si myslím, že v současném systému (podtrhuji - viz výše) je zavedení povinné maturity z matematiky správným krokem.

Brno 29.3.1999

P. S. Po téměř čtyřech letech není třeba text měnit. Snad jen, že v aktuálním návrhu ministryně Buzkové se od povinné maturity z matematiky ustoupilo a (asi proto) žádní středoškoláci proti ničemu nebrojí. Dovolil bych si však doplnit a svým způsobem změkčit výše uvedený názor. Nerozumí-li si někdo s čísly a má-li kdo panickou hrůzu z trojúhelníku, nabídnul bych mu předmět, který sice na jiném základě, ale stejně kvalitně jako matematika cvičí a tříbí logické myšlení. Navrhuji povinně maturovat buďto z matematiky, nebo z latiny.

Brno, 28. února 2003