Duben 2003

Dálniční policie.

Gregor Moldavit

Jízda po české dálnici je zážitek, na který člověk vzpomíná se smíšenými pocity. Na jedné straně velmi řídký provoz, který působí malebným uklidňujícím dojmem, jenže ten klid a mír je pouze zdánlivý. Je to jakési napjaté ticho před bouří. Za nějaký čas dojedu náklaďák, který právě přede mnou předjíždí stará škodovka. Zařadím se tedy za ni a předjíždíme oba. V tom se na obzoru ve zpětném zrcátku objeví jakýsi naplno rozsvícený vánoční stromeček, který se neuvěřitelnou rychlostí blíží. Za několik vteřin mám pár centimetrů za zadním nárazníkem bavoráka, nebo mercedesa s dálkovými světly, který troubí a bliká, posádka nepříčetně gestikuluje. Vpravo náklaďák, přede mnou škodovka, kdyby na mne stříleli kulometem nemohl bych taky celkem nic dělat.

Konečně se ta škodovka přede mnou zařadí do pravého pruhu a já za ní taky. Nyní přijde chvíle odplaty za mé zločiny. Kupodivu jsem ještě nezažil, aby napadli ono pomalé auto přede mnou. Jako pes postižený vzteklinou se řidič vrhne na první před čumákem, tedy na mne.

Jednou jeden v bavoráku kupodivu náhle přestal spěchat, jel vedle mě a dělal výpady z boku. Přitom něco řval a ukazoval mi pěst. Jindy početná banda skinheads mě předjela a třikrát mi vjeli do cesty, aby mne vytlačili ze silnice. Jeden černý mercedes, řízený jakýmsi mladíčkem, udělal přesně totéž jako skinheads a měli jsme při rychlosti 130 km/hod kontakt karosérií. Na jeho pravém zadním blatníku to bylo hned zřetelné, já jsem z toho ještě vyšel dobře. Při váze mého a jeho auta bych při kolizi neměl příliš šance. Že se mohl stát i vrahem dvou dětí, které jsem měl v autě, ho zřejmě spíše povzbudilo. Dvacetiletý řidič-kretén nakonec usoudil, že už mi to ukázal dostatečně, naposledy zahrozil a zrychlil zase na svou maximální rychlost kolem 240 až 250 km/hod.

V Německu bych takový případ okamžitě hlásil policii i s číslem auta. V Čechách mě všichni známí ujistili, že o tohle se příslušná instituce nestará. Kdo má mercedes, na toho se zákony nevztahují. Vrah za volantem se tedy patrně v Čechách nemá čeho obávat, ale silniční policie tam existuje.

Dne 5. ledna 2003 jsem projel Olomouc a zamířil na Brno. Sluníčko svítilo a vytáhlo na silnice i policii. Zakrátko jsem byl zastaven, pan policajt si prohlédl můj dálniční kupón a oznámil vítězným hlasem, že je prošlý.

Kupuji si většinou v Rozvadově dálniční plaketu na 10 dní. Už několikrát mi paní, co je prodává, vysvětlila, že den koupě se do lhůty platnosti ještě nepočítá. Vjel jsem do česka 26.12. Tak to máme: 27, 28, 29, 30, 31, 1, 2, 3, 4, 5. Tedy poslední den platnosti. Rameno spravedlnosti se jalo počítat na prstech: „26, 27, 28.....“

“Počkejte,” protestoval jsem, “takhle vám to pěkně vyjde, ale toho 26. nemůžete počítat, den koupení se nepočítá, tak mi to vždy řekli.”

„Počítá.”

„Nepočítá.”

„Počítá.”

„Nepočítá.”

Ten druhý ztratil trpělivost a otevřel si na mne hubu. "Platnost rozhodujeme my, silniční policie a ne nějaký trafikant. To co jste udělal stojí až 15 000 Kč."

To je, pokud vím, v Čechách hrubý plat učitele. Ten by si na takovou pokutu musel vzít půjčku od banky. Leč z jeho výroku jsem usoudil, že bych při dobrém chování mohl dostat slevu. Jenže také z toho vyplývalo ještě něco jiného. Že on to „rozhodl”, tedy že to sám neví. Policie v civilizovaných státech chrání zákon, ale nepíše ho. Ona paní v budce v Rozvadově bude mít nejspíš pravdu.

Trval jsem tedy na tom, že plaketa je platná a já jim nedám ani korunu. Policajti viditelně znejistěli a ten první navrhnul:

"Udělím vám ústní varování bez pokuty."

To je tedy jakýsi opak vojenské pochvaly před natočenou vétřieskou. ("Zato si vole koupíš kilo banánů", našeptával mi onehdy zlomyslně jeden v řadě za mnou.)

Sotva jsem zaslechl, že nemusím nic platit, vyprchal ze mne veškerý bojový elán. Ano, beru si jeho varování hluboko k srdci, ovšem s tou podmínkou, že po dálnici pojedu dále, že si to doma ověřím.

To jsem taky hned po příjezdu udělal, v internetu to člověk má za pár minut. Tedy:

Informace o dálničních dvoudílných kupónech emise 2002

Na území České republiky je již od roku 1995 užívání dálnic a rychlostních silnic zpoplatněno ........a je stanoveno zákonem č. 13/1997 Sb.....

Upozornění: Doporučujeme, aby si řidiči při koupi časových kupónů (všechny mimo ročních) ve vlastním zájmu řádně zkontrolovali začátek jeho platnosti, jehož vyznačení je povinností prodejce. Použití zpoplatněné komunikace bez platného kupónu může být pokutováno Policií ČR až do výše 5 000,- Kč.

Poznámka: V době zveřejnění této informace byla Parlamentem schválena novela zákona o přestupcích, kde je uvedena částka zvýšená až na 15 000,- Kč.

Několik dní před tím jsem tam četl inzerát: „Přijmeme svářeče na plný úvazek, příjemné pracovní prostředí. Plat 9 000 Kč.“ Z toho má patrně uživit rodinu. Při takové pokutě mu tedy můžou dát rovnou doživotí. Třeba se mu v base bude žít lépe. Bůh ostříhej všeho zlého parlament, který takové částky schvaluje.

Druhy kupónů a jejich platnost

R: roční: pozor změna - od 1. prosince 2001 do 31. ledna 2003

M: mesíční: od posledního dne předcházejícího kalendářnímu měsíci vyznačenému na kupónu až do prvního dne následujícího měsíce

D: desetidenní: den vyznačený na kupónu a deset bezprostředně následujících kalendářních dnů

J: jednodenní: den vyznačený na kupónu

Můj kupón byl tedy platný a policajti v Olomouci rozumějí svému řemeslu jako kůň kafi!