Duben 2003

Divná země

Gregor Moldavit

Na jezeře divná síla,

divné vlny rozvlnila,

ve vzduchu ta divná síla,

divné víry rozvířila.

V pustém chrámu divná víra

divného Boha ustavila,

zpustlému chámu peněz míra,

divného kněze vysvětila.

V zdravém těle zdravý duch,

divná síla v zemi té vládne,

v divné duši divný ruch,

a divný splín ti na ní padne.

Na Říp vystup noho česká,

divný pocit v těle hlodá,

shlídka na vlast bude hezká,

když ti Němec lístek prodá.

Země je to zaslíbená,

medem a strdím oplývá,

praotcem byla vyvolená,

divný čas teď prožívá.

Na vinici réva sládne,

do očí přec cosi bodá,

krajina se táhne ladně,

McDonald´s jí rázu dodá.

Na nebi temném divná síla,

divnou záři rozzářila.

V srdci chladném divná víra,

divný oheň rozohnila.

Divný tlak tu zemi svírá,

když z otroctví se vymanila,

tu divný oheň, divná síra,

divnou ocel zakalila.

Dozněl výstřel na Auroře,

sexturista v Praze bleje,

poslyšte to lidské hoře,

co se tady vlastně děje?

Na Bílé Hoře král vše zvoře,

sedláček to za něj splatí,

má hezkou dceru, prodej jí Bože,

ať v bordelu svou počest ztratí.

Ctnostná panna, sotva zralá,

za kurvu krále dluhy platí,

slyš dynastie vychytralá,

co když ti to jednou vrátí?

Tahle divná peněz síla

tři příkoří přikořila:

V právu právo popravila,

z lásky lásku vypudila,

v duši ducha zardousila.

V soukolí kola rozkolila,

vpravdě pravdu pravdě vzala,

v řádu řádně zařádila,

pak žháři žehu požehnala.

Vlk v beránčím se rouchu skryje,

v divnou sílu silná víra,

když miliardy požaduje,

hamižnost mu z očí zírá.

Zbožně bratři dále spějme,

za Kristem a jeho dílem,

s pravým Bohem obchodujme,

divný Bůh buď našim cílem.

Rodné lány barvou hýří,

v kase státní díra zeje,

vláda nato celkem síří,

zase jen čas beznaděje?

Země z temnot vystoupila,

než na světlo si zvykly oči,

moc zrůdná vládu nastolila,

a svojí hrůznou rundu točí.

Vroucí vřídla varem víří,

českému králi sílu vdechá,

když bolest se mu v ledví šíří,

snad ho Ivan napít nechá.

Praha je zlatá stověžatá,

život Čech by za ní dal,

tisíc let všem byla svatá,

než jí vekslák rozprodal.

Po lučinách voda hučí,

po skalinách bory šumí,

něco tady hýbe žlučí,

ať přežije ten kdo umí.

Na rodné hroudě, v státní kase,

divná síla vládne světem,

všechno spase divné prase,

kdo vrátí tu zem vašim dětem?