Květen 2003

Mýtus o plzeňském Prazdroji

Tomáš Krystlík

V Česku panuje všeobecné přesvědčení, ba axiom, že české pivo je nejlepší na světě. Nelze to tak jednoznačně tvrdit. Je to otázkou chuti a znám nemálo zahraničních piv lepších českých. Další korunu všeobecnému přehánění nasadily ne tak zcela dávno Plzeňské pivovary, když český text na etiketě láhve Pilsner Urquellu hlásal, že jedinečná chuť je plodem umu českých sládků. Nový vlastník, jihoafrická společnost SAB, zřejmě nařídil tento, z hlediska pravdy pochybný nápis z etiket odstranit. Plzeňský Prazdroj - správně pouze Pilsner Urquell, kdo si uvědomuje, že je to německy? - jako český vynález má s Čechy do činění málo. V podstatě pouze to, že se vyráběl a vyrábí v Plzni.

Město Plzeň má ve vaření piva dlouhou tradici, vařilo se tam již ve 13. století. V první polovině 19. století však v Plzni zavládla novinka. Dva místní pivovary začaly s výrobou piva zespodu kvašeného, po bavorském způsobu, kdežto zbývající menší pivovary v Plzni a nakonec i celých Čechách zůstávaly u tradičního způsobu piva shora kvašeného.

Shora kvašené pivo klasického typu, tedy z ječmenového sladu, je dnes naprostou výjimkou. Tímto způsobem se vyrábí svrchu kvašený kolínský Kölsch. Stejný způsob kvašení se používá u proslulých bavorských weißbierů nebo také weizenbierů. Zde ovšem slad není z ječmene, nýbrž z pšenice, s podstatně menším podílem chmelu. Tyto druhy piva nejsou mimo Bavorsko rozšířena.

Zespodu kvašené pivo po bavorském způsobu chutnalo Plzeňanům více, piva svrchu kvašená ztrácela svoji pověst a majitelé pivovarů je vyrábějící své zisky. Situace vyvrcholila v roce 1838 demonstrací rozezlených občanů, kteří na protest, že musejí pít takové patoky, rozbili před plzeňskou radnicí 36 sudů se shora kvašeným pivem.

2. ledna 1839 padlo rozhodnutí vybudovat městský, tzv. Občanský pivovar s vlastní sladovnou. První pivo po bavorském způsobu zespoda kvašené bylo vystaveno v Občanském pivovaru v roce 1842. Prvním sládkem - tedy vynálezcem Pilsner Urquellu - byl Bavor z dolnobavorského Vilshofenu Josef Groll.

Ještě týž rok ochutnala pivo z plzeňského Občanského pivovaru i Praha a to dost kuriózním způsobem. Pivo vozili do Prahy pro vlastní potřebu vozkové ze Šumavy. Občas dali někomu napít, pivo zachutnalo a tak se začalo dovážet pro Pražany v sudech. To byla tehdy věc nevídaná, protože místní pivovary zásobovaly pouze své bezprostřední okolí. V roce 1845 už 53 pražských hospod čepovalo pivo z Plzně. Za dalších jedenáct let poté dobylo Paříž a výstavbou železničních tratí zahájilo své vítězné tažení Evropou.

Josef Groll pobyl jako vrchní sládek v Občanském pivovaru jen tři roky, pak odešel zpátky do svého rodného města. Téměř do konce 19. století měl Občanský pivovar ještě tři vrchní sládky - všechny Bavory. Tedy po více než padesát let nebyl ani jeden vrchní sládek z Čech. Tak jak je to vlastně s tím “plodem umu českých sládků?”