Červen 2003

Pavel Rychetský – vyloučený komunista

ČESTMÍR HOFHANZL

V osmdesátých létech pracoval jako právník pražského bytového družstva Rozkvět. Obrovské možnosti zemědělského družstva Slušovice mělo v bytovém družstevnictví družstvo Rozkvět. Dnes, s odstupem času je možno konstatovat, že v těchto “družstvech”, která mohla a směla, co ostatním bylo zakázáno, se prakticky připravovaly metody a kádry pro příští přeměnu komunismu v komunistický kapitalismus.

Po sametovém převratu se stal generálním prokurátorem České republiky, nejvýše postaveným státním úředníkem dohlížejícím nad dodržováním právního řádu a zákonů v české části Československé federace. Po volbách 1990 se stal místopředsedou federální vlády odpovědným za legislativu.

Když se dnešní sociálně demokratický ministr spravedlnosti tváří jako spravedlnost sama, kritizuje nefunkčnost soudů a obnovuje právní řád v České republice, je možno použít parafrázi o “kozlovi, který se stal zahradníkem”. Pavel Rychetský byl jedním z nejvýše postavených činitelů státu odpovědných za právní řád a jeho dodržování, když se po “převratu” pokládaly základy právní soustavy a pořádku “demokratického státu”. On nesl a nese odpovědnost za prosazení kontinuity právního řádu s právem totalitního státu. On nese odpovědnost za to, že se na samém počátku nedalo jasné znamení, že zneužití a zločin v našem státě vždy dojde spravedlivého trestu.

Na podzim 1990 vystoupil na klubu poslanců Občanského fóra České národní rady a jako federální ministr spravedlnosti a vysoký činitel Občanského fóra nás přesvědčoval o nutnosti právní kontinuity a dokazoval, že není možné komunistickou stranu zakázat. Napadl jsem ho a řekl, že bez zákazu komunistické strany a jasného potrestání zneužití a zločinů nemůže být změny, právní řád nebude fungovat a platit. Odpověděl, že to nejde, argumentoval lidskými právy a promlčením.

Pavel Rychetský je zodpovědný za to, že některé zákony, které jsme s právním řádem převzali, se účelově rušily a nebyly nahrazeny novými normami. Úmyslně se v hospodářské a ekonomické sféře vytvářel stav, kdy nebyly platné právní normy, podle kterých bylo možno soudit a trestat hospodářské přestupky, přesuny a zcizování majetku státu. V roce 1991 jsem do Českého deníku napsal článek o zrušení zákona o socialistickém majetku a vlastnictví. Napsal jsem, že byl zrušen záměrně, aby nebyla norma, podle které by se dalo postihovat zcizování majetku státu. Zodpovědný je za to federální ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Dostal jsem od pana místopředsedy vlády dopis s výhrůžkou, že se mu veřejně omluvím, nebo mne dá trestně stíhat. Zákon že byl zrušen v květnu 1990 a on byl místopředsedou vlády odpovědným za legislativu až od června. Jaksi zapomněl, že v té době byl generálním prokurátorem. Velmi dobře věděl, o čem zákon byl a proč byl zrušen. Neomluvil jsem se, neměl jsem za co.

Jako nejvyšší legislativec byl v té době odpovědný za to, že se vytvářely a schvalovaly zákony, které neměly sankce. Předlohy těchto zákonů připravovaly ministerstva a vládní úřady. Stejné platí pro formulace, záměrně do zákonů vkládané, s možností jiné interpretace a zneužití. Není pravda, že se takovéto “chyby” dostávaly do zákonů “tvořivostí” poslanců při projednávání ve sněmovně. Nejdříve to byla praxe vládních předloh, mnozí poslanci se na počátku snažili, pokud na to přišli, tyto “chyby” opravovat. Až později se stalo běžnou praxí, že se takového “chyby” vkládaly do zákonů via poslanci, když se tzv. lobbying profesionalizoval. Základy takové tvorby zákonů se položily za pana doktora Rychetského.

Komunismus je společenská rakovina. Při zhoubném bujení dochází k poruše řady biochemických a biologických procesů, kterými příroda staví a obnovuje tkáně organismů. V určitém místě biologického procesu se poruší zpětná vazba, která proces zastavuje, nebo směruje jinam. Tkáň pokračuje v bujení a taková tkáň, protože se vymkla řádu, ohrožuje celý organismus, prorůstá jím a nakonec jej zahubí.

Komunismus je jednou z etap a období lidské společenské existence a vývoje, kdy došlo k porušení řádu hodnot, jež udržovaly lidské společenství v rovnováze a bránily zhoubnému bujení. Ve svých základních idejích je postaven na lži, která odporuje pravdě i realitě individuální a společenské existence člověka. Integrální součástí lži je násilí. Chce-li se lež dlouhodobě udržet, násilí používá. Komunismus, aby se udržel, lhal, vytvořil celý systém, kterým zatahoval celé ovládané společenství do pocitu spoluviny. Těžce poškodil hodnotový systém, plod tisíciletého hledání řádu, který byl zpětnou vazbou bránící zhoubnému bujení. Privilegované vrstvy, které vytvořil, postihlo zhoubné bujení nejvíce, ony se staly nádorem a metastázami, dodnes ohrožují život celého společenského organismu.

Prvým protinádorovým lékem, cytostatikem, který měl být české společnosti podán zkušeným a zodpovědným lékařem, mínil-li léčbu rakoviny vážně, mohlo být jen poctivé vyrovnání se s minulostí. Jasné, exemplární potrestání zneužití a zločinů komunistické éry, to měla být prvá zpětná vazba vložená do společenského organismu. Společenský signál, že léčba duchovní choroby je míněna vážně, jen jí mohla začít adekvátní léčba zhoubného bujení.

Pavel Rychetský je falešný lékař, sám je produktem zhoubného bujení. Je jedním za “státníků” devadesátých let, kteří na politické úrovni zajišťovali transplantaci metastáz do nového média. Přechod privilegované vrstvy, jejíž hodnoty a mentalitu vytvořil totalitní systém, do státu a společnosti, která má být pluralitní a demokratická. Znovu jsou privilegovanou vrstvou a znovu stojí na lži.

Když dnes slyším ministra “spravedlnosti” Pavla Rychetského v rozhlasové diskusi tvrdit, že nezná žádný případ korupce v soudnictví, vím, že jen plní to, co dělal od samého počátku. Vyrostl a byl odchován v dialektickém pojímání světa: pravdu má ten, kdo má moc a dnes majetek. Proto na počátku nesměl být vytvořen precedens, že zneužití a zločin se trestá. Moc a majetek již mají, tématem dne a náplní práce minstra “spravedlnosti” jejich “demokracie” dnes je “zatloukat, zatloukat, zatloukat”. Potřebují ještě deset roků, aby se jejich “transplantát” dokonale ujal. Úkolem falešného lékaře je co nejvíce prodloužit dobu nefunkčnosti právního systému, aby pak již nic nedalo najít a vše se promlčelo. Podivný to úkol ministra spravedlnosti.

(www.AAAWebPages.cz)