Červen 2003

Analýza českých médií mezi 1. únorem a 3. dubnem 2003 ve vztahů k cizincům žijícím v České republice

FRANTIŠEK KOSTLÁN

Úvod

Tentokrát jsem pro sdružení "Slovo 21" provedl zběžnou analýzu, na hloubkovou bych potřeboval více času, pevnější nervy a lepší žaludek. V informováni českých médií o cizincích, uprchlících a žadatelích o azyl se totiž od posledně sledovaného období příliš nezměnilo. Naprostá většina článku a televizních či rozhlasových zpráv vyznívá negativně, tedy v neprospěch cizinců. Nezměnil se ani způsob informováni, který často vyznívá buď přímo xenofobně, nebo ke xenofobním pocitům českých občanů přispívá.

Mírně se zlepšilo informováni o životě a národních či náboženských zvyklostech cizinců žijících v ČR, v procentuálním vyjádření to však nehraje roli, protože prudce stoupl celkový počet článku o cizinecké a příbuzné problematice.

Statistika

Analýza sleduje celkem 79 jednotlivých médií - televize, rádia, celostátní deníky, regionální deníky, týdeníky a internetové servery (podrobnosti viz příloha). Mezi 1. únorem a 3. dubnem letošního roku ve sledovaných sdělovacích prostředcích vyšlo nebo bylo vysíláno neuvěřitelných 1 158 článku, zpráv, pořadů a komentářů o cizincích, běžencích, uprchlících, žadatelích o azyl i na související témata. Některé z článku však byly totožné. Vydavatelství Vltava-Labe Press totiž vlastní regionální noviny v každém kraji a otiskuje v nich často shodné články. Totéž se týká například i internetového serveru iDnes, jehož články se často překrývají s informacemi deníku MF Dnes.

Z 1 158 článku a odvysílaných pořadu vyznívá více či méně negativně 859, pozitivně laděných - čistě ve prospěch cizinců - bylo 38, neutrálně vyznívajících 261. Naprostá většina negativních článků a pořadů se zabývá kriminalitou cizinců či jejich počínání samo "kriminalizuje". Nejčastěji se média zabývala nelegální migraci, přechody státních hranic a převaděčstvím, nelegální prací cizinců v České republice a falšováním značkového zboží. V hojném počtu se objevovalo i další "čtenářsky osvědčené" zpravodajství, skládající se z krádeží, prodeje drog, znásilnění a vražd. Nejfrekventovanějším slovem v této části zpravodajství už není "mafie", ale "gang". Negativně laděné zprávy i nadále převažují v regionálních denících a v bulváru. Z celostátních deníků je v tomto směru nejpilnější Právo, z televizních stanic TV NOVA a ze sledovaných rádií Český rozhlas 1 - Radiožurnál.

Na druhou stranu - oproti dříve sledovaným obdobím - stoupl počet článku o kriminalitě páchané na cizincích. Cizinci také dostali větší příležitost hovořit o svých problémech. Vysloveně pozitivní informace o přínosu cizinců pro českou společnost však chybějí i tentokrát. Pozitivně laděné informace a názory přinášejí především týdeníky, internetové servery, média veřejné služby: Česká televize a Český rozhlas.

Nejotevřenějšími a nejobjektivnějšími médií v této problematice jsou dlouhodobě týdeník Respekt a Český rozhlas 6. Oba sdělovací prostředky dávají ve své publicistice velký prostor buď přímo cizincům, nebo menšinovým, respektive nexenofobnim názorům.

Naopak nejúděsnější jsou diskuse (chaty) na některých webových stránkách k jednotlivým informacím, v nichž se velmi často, a samozřejmě anonymně, producírují různí rasisté a xenofobové. Prakticky totéž se dá říci o velkém množství telefonátů posluchačů v "kontaktních" rozhlasových pořadech.

Negativní přístup k cizincům

Z analýzy vyplývá, že negativní informováni o cizincích v České republice není jen náhodně, ale většinou cíleně. Nevychází tedy zdaleka pouze že snahy o objektivní informováni, ale spíše z úmyslu zvýšit prodej či sledovanost prostřednictvím údajně objednávky čtenářů, posluchačů a diváků, kteří jsou podle průzkumu veřejného mínění z velké části xenofobní. Tento způsob "novinařiny" se pochopitelně odráží už v samotných titulcích (často palcových). Několik ukázek jako příklad:

"Policisté vyhostili tři cizince bez víza"

"Rumuny vyhostili s pokutou"

"Ukrajinci přepadli erotický salón"

"Příliv imigrantů přihrává voliče nacionalistům"

"Cizinci vybílili prodejnu"

"Cizince prověřila policejní razie"

"Cizinec půjčku odmítá zaplatit"

"Policie zadržela Ukrajince a dva Bulhary"

Již zmíněné "objednávce" odpovídá zřetelná snaha o manipulaci konzumentem zpravodajství, která může mít v obecně rovině za následek zastření skutečnosti. Drtivou většinu kriminality na území České republiky sice páchají Češi, množství negativních zpráv valících se na občany z televize, rádia i novin však může lehce nabudit pocit, že je to naopak - tedy, že většinu trestných činů mají na svědomí cizinci. Autoři se přitom neřídí profesní etikou, naopak více či méně nápadným způsobem deformují fakta, aby mohli zdůraznit negativní roli cizinců. Příklady:

1. Pod titulkem "Mazaný Albánec neprojel" zveřejnil deník Blesk zprávu, v níž redaktor píše: "Povedenou taškařici sehrál na chebském vlakovém nádraží albánský podvodník. V poledne usedl do bavorské motorové lokálky Regiontour, aby s falešnými doklady projel do Německa. Vyhmátla ho ale kontrola českých a německých policistů, které cizinec šokoval zásobou cizích slov i padělaných dokladů.". Vyšetřovatel už podal návrh soudci, aby Albánce poslal pro jistotu do vazební věznice." Poznámka: Cizinec šokoval zásobou cizích slov (i padělaných dokladů). Čtenář proto musí mít onu jistotu, že tento povedený taškář už směřuje za mříže. Výrazy jako "povedená taškařice" "vyhmátla", "šokoval" apod. nepatří v této souvislosti do zpravodajství, protože jde o subjektivní hodnocení autora, nikoli o podání objektivně zjištěných faktu.

2. Deník Právo pro změnu informoval o Ukrajinci (i s celým jeho jménem a příjmením), který byl odsouzen za vraždu své manželky na dvanáct let. Dále cituji: "Přesto mohl být s rozsudkem spokojen. Žalobci se totiž nepodařilo přesvědčivě prokázat, že by měl na svědomí i další trestné činy včetně druhého mordu a dvou loupeží. Pražský městský soud ho proto viny za tyto body obžaloby zprostil." Poznámka: Přestože soud tohoto muže v dalších obviněních zprostil viny, autor manipuluje se slovy tak, aby čtenář nabyl dojmu, že Ukrajinec je přesto jejich pachatelem. Pokud se žalobci nepovedlo cizinci něco přesvědčivě prokázat u soudu, mohlo se mu to tímto způsobem informování povést u čtenářů - sice "méně přesvědčivě," leč přesto. Správné by mělo znít: "...žalobce neprokázal, že má na svědomí..." Expresívní výrazy jako "mord" používá bulvár, u seriózně se tvářícího deníku, jakým je Právo, to svědčí o úpadku serióznosti.

3. Televize NOVA si bere cizince na paškál často. V tomto případě jí na srdci leželi průvodci po památkách, cituji: "Ve většině zemí jsou cizinci, kteří provádějí bez povolení, tvrdě trestáni. U nás může provádět prakticky kdokoliv." Poznámka: Tyto věty nepatří do zpravodajství. Neprokazují prakticky nic, jen vypovídají o názoru redaktora. Chybí odpovědi na tyto otázky: Ve kterých zemích? Co znamená tvrdě trestáni? (Snad v Thajsku se sazbou 15 let?) A je skutečně pravda, že u nás může provádět prakticky kdokoli? Nebo je to tak, že provádět může jen ten, kdo o věci něco ví, bez ohledu na povolení? I v této jinak nepříliš důležité věci TV NOVA manipuluje s míněním diváka nepodloženým tvrzením i s fakty samotnými. Takto postavená zpráva záměrně staví proti sobě "české zájmy" a "řádění cizinců". Tím pochopitelně může silné nahrávat xenofobním náladám ve společnosti. To se však netýká jen TV NOVA, ale způsobu informování o cizincích obecně.

4. Klatovskému deníku zase záleží na tom, aby českého čtenáře informoval, v čem všem jsou cizinci špatní, cituji: "Není tedy výjimkou, že si vietnamští rodiče nepřijdou pro své dítě do školky včas." Poznámka: Jestli pro své děti do školky chodí včas rodiče čeští, článek nezmiňuje.

5. Karlovy Vary: "Jak to je s prodejem nemovitostí v České republice, o které projevili zájem cizinci? Takové otázky se často v poslední době honí hlavou řadě Karlovaráků, protože byty, které jsou v majetku města, kupují i občané Ruské federace. Stanovisko karlovarského magistrátu je k této záležitosti jasné - takovýto prodej nemovitostí je v souladu s legislativou České republiky." Poznámka: Toto vyznění zprávy je také poměrně časté - české úřady a zákonodárci (případně jiný "nepřítel") se spřáhli se "zlými cizinci", aby společně "řadě českých občanů ublížili". Věta "Takové otázky se často v poslední době honí hlavou řadě Karlovaráků" je spekulativní za účelem "toho správného" vyznění informace, nepatří proto do zpravodajství. Typickým příkladem zjevně manipulace je následující věta: "Svědci tady prý někoho v noci viděli, snad to měli být Ukrajinci, ale jsou to pouze neoficiální zdroje." Aby autor mohl do článku vtěsnat slovo Ukrajinci, tedy poštvat čtenáře proti cizincům, neváhá použít vlastní fantazie, či v lepším případě "informace" z druhé ruky, což charakterizují výrazy "prý" a "snad", které samozřejmě do zpravodajství v žádném případě nepatří.

Autoři negativně laděných informací pracují často se slovem tak, aby vzbudili pokud možno co největší záporné emoce vůči cizincům nebo je zesměšnili. Pár příkladů: převaděčské gangy, zločinecké gangy etnických Albánců, skupiny ruskojazyčného zločinu (zde navíc jde údajně i o Ukrajince, kteří pochopitelně mezi sebou hovoří ukrajinský, nikoli rusky.)

Další příklady: "Jako taková novinka minulého roku jsou narkogangy vietnamského původu." Nebo: "Policejní řada sdělil cizinci obvinění z trestného činu znásilnění ve stadiu pokusu. Násilníkovi hrozí trest odnětí svobody od dvou do osmi roku, a to nepodmíněně." V jednom z článku o drobných krádežích v obchodech se pak skví tato perla: "Policisté už dokonce evidují i několik podobných přestupků Vietnamců, i když v jejich případě jsou spíš zvyklí na jiný prohřešek - prodej falzifikátů značkového textilu a hudebních nosičů." Nebo: "V posledním případě jsme v dopoledních hodinách řešili delikt mladé Vietnamky, která do Chebu přijela z uprchlického tábora. V drogerii ukradla kosmetiku za jeden tisíc korun. Tento skutek vyřízení její žádosti o azyl určitě neurychlí." "Zemědělci dlouhodobě nejvyšší místa upozorňují na hrozbu skupování půdy cizinci."

Zřejmě sexuálním vyvrcholením byl pro autora článku následující text: "Jako na prostitutku vyrukoval Mongol na ženu procházející časně ráno ulici U Nemocnice ve Svitavách. Za chvíle rozkoše ji nabídl tisíc korun. Když mu žena odmítla, chlípník se rozhodl, že sex získá násilím. Sexu chtivý Mongol z ní začal strhávat šaty, povalil ji na zem a rukou se snažil dostat pod její kalhotky. Naštěstí ho zastavilo hlasitě volání ženy o pomoc a utekl." V tomto případě vůbec nejde o zpravodajství, ale o snahu autora "vytřískat" z trestného činu spáchaného cizincem co nejvíc. Autor se kvůli tomuto svému záměru ani neohlíží na základní logiku věci: podle toho, jak je "zpráva" postavena, se dá logicky předpokládat, že žena křičela od začátku přepadení (ve chvíli, kdy jí začal strhávat šaty). V tom případě by "sexu chtivý Mongol" nejspíš utekl hned v tu chvíli, když se ženina křiku tolik polekal, a nesnažil by se "dostat rukou pod její kalhotky".

Mladá fronta Dnes má zase obavy o osud severočeských nemocnic: "Od několika tisíc až po milióny korun dluží severočeským nemocnicím lidé bez zdravotního pojištění. Po dvou miliónech například chybí v Děčíně a v Mostě. Za ošetření přitom nejčastěji dluží cizinci z východních zemí." Obavy o zdraví cizinců v článku ani v celém sledovaném období MF Dnes nezmiňuje.

Českobudějovické listy informují pozoruhodným způsobem o tuberkulóze: "I když v posledních čtyřech letech v Česku pacientů s tuberkulózou mírně ubylo, lékaři přesto upozorňují, že tato infekční nemoc je stále nebezpečná. Vzrůstá hlavně počet nemocných v rizikových skupinách, kam patří cizinci, bezdomovci, lidé ve věznicích a drogové závislí." Poznámka: Otázkou je, proč o nebezpečí tuberkulózy noviny informují, když počet nemocných podle nich klesá. Odpovědi je, že o tom informují proto, aby mohly ukázat prstem paušálně na cizince jako celek a zařadit je do rizikových skupin vedle bezdomovců, vězňů a drogové závislých, tedy do skupiny, která pro společnost představuje ohrožení.

Nad vším pak ční zpráva Blesku o názoru českého premiéra Vladimíra Špidly: "Cizinci zaměstnávaní v ČR jsou zneužíváni jako nekalá konkurence českým dělníkům. Pracuje u nás více cizinců, než je jich ve skutečnosti potřeba. Prohlásil to premiér Vladimír Špidla. Svůj výrok vzápětí uhladil slovy: "Nemám nic proti zaměstnávání cizinců, ale musí být odměňováni a mít stejné sociální podmínky jako Češi." Pokud to skutečně Vladimír Špidla takto řekl - o čemž se dá pochybovat, protože jiná média o tom neinformují tímto způsobem, případně se o tom nezmínila vůbec - neváhal autor zdůraznit, že premiér měl potřebu pozitivnější částí informace "uhladit" první, negativní část. Jinak řečeno: to podstatné sdělení pro čtenáře spočívá v první, negativní části zprávy.

Pozitivní a neutrální přístup k cizincům

Objektivní přístup k cizincům se z velké části odehrává v komentářích a publicistice. A není evidentně náhodou, že za ním stojí skutečně osobnosti jako jsou Petr Uhl (Právo), Jan Urban a někteří další redaktoři Českého rozhlasu 6, někteří redaktoři Respektu, Jan Macháček (MF Dnes). Pozitivní či neutrální přístup k cizincům žijícím v ČR ve zpravodajství snad mohou do určitě míry charakterizovat tyto a podobně titulky: "Před okresním soudem stanuli vyděrači vietnamského podnikatele." "Policie podceňuje vyšetřování rasové motivovaného násilí."

"Ukrajinci nás neohrozí." "Lupiči střelili cizince." MfDnes dala v rámci zpravodajství slovo i cizincům, což právě není běžné, cituji: "Ukrajinci žijící v Praže si stěžují na diskriminaci. Majitelé diskoték je nechtějí vpouštět do svých podniku. "Nejde přitom o ojedinělé případy," tvrdí Borys Cykulaj že sdružení Fórum Ukrajinců ČR. Poslední případ se podle Cykulaje odehrál v sobotu na diskotéce na Letné. Skupinu ukrajinských studentů údajně v sobotu odmítli vpustit dovnitř zaměstnanci podniku. Ti však podobně praktiky odmítají. "Nerozlišujeme podle národnosti. Samozřejmě výtržníky, podnapilé či nevhodné oblečené nevpouštíme," uvedl jeden z nich. Incident nyní šetří i ombudsman." Média také informovala o zvyklostech některých komunit: "Sokolov - Až o měsíc později pořádají novoroční oslavy vietnamští spoluobčané. Řídí se totiž východním lunárním kalendářem, který je, na rozdíl od západního, odvozen od pohybu Luny. Nový rok zde proto začíná až koncem ledna nebo začátkem února. Letos se oslava., kterou pořádá kolektiv vietnamských podnikatelů na Sokolovsku, uskuteční dnes od 19 hodin v Městském domě kultury." V Chomutově se oslav zúčastnil i místostarosta Jaroslav Říha. Na oslavy byl pozván zástupci vietnamské komunity a nabídku přijal mimo jiné i z tohoto důvodu: "Je to důležitá věc - vietnamská komunita mezi námi žije a její členové se k nám nechovají nijak špatně. Proto je zapotřebí dodržovat s takovou komunitou slušnost vzájemného chování a spolupracovat s ní."

Zdravotnické noviny informují o pojištění dětí cizinců: "Vláda minulý týden vrátila zpět do připomínkového řízení návrh zákona o zdravotním pojištění cizinců, který by měl odstranit fakt, že nezaopatřené děti cizinců žijící v ČR na základě víza k dlouhodobému pobytu (například potomci žadatelů o azyl) nejsou dosud pojištěny ze zákona. Jejich rodiče pro ně mohou uzavřít pouze smluvní pojištění. Podle návrhu by ovšem takové děti měly být ve stejném postavení jako ostatní pojištěnci, pokud se jejich rodiče rozhodnou registrovat je jako pojištěnce kterékoli české zdravotní pojišťovny. Původně mělo být paragrafované znění zákona hotovo už loni v květnu."

Noviny Žďárska - Vysočina uspořádaly anketu pod otázkou: Co říkáte na zaměstnávání cizích státních příslušníků? Vadí vám pracovníci z jiných států? Výsledek kupodivu nevyzněl zcela negativně. Dvěma dotázaným z pěti cizinci nevadí, dvěma naopak vadí, poslední na to nemá vyhraněný názor, ale spíš mu to vadí. "Pokud by u nás byl zaměstnán příliš velký počet cizinců, bralo by to práci naším lidem," dodal k tomu.

To je od minulé analyzovaného období změna. V obdobně a jediné anketě jednoho z regionálních deníku tehdy byla naprostá obava z cizinců. (Pravděpodobně nejde o posun v myšlení lidí, průzkumy ničemu podobnému nenasvědčují, jde spíše o jiný přístup redakce k tématu.) Ale i tak to odráží obavy politiků o nedostatek práce pro Čechy kvůli zaměstnávání cizinců.

Vše potom pozitivně zastřešuje komentář Jana Macháčka v Mladé frontě Dnes, z něhož vyjímám: "Všimněme si, že jisté práce v této zemí jsou ochotni již dlouho vykonávat pouze cizinci. Kdo ještě zná obyčejného českého přidavače či zedníka, ať ho přivede ukázat k nám do redakce. Vyfotíme si ho a uděláme s ním rozhovor."

Srovnání

Pozitivní přístup k cizincům bohužel příliš nevyvažuje negativně laděné zprávy. Spíše je tomu naopak. Vedle nepoměru mezi negativními a pozitivními zprávami o tom vypovídá i srovnání o způsobu informováni v sousedních regionech, ve stejný den. Jde o dvě zprávy v jednom ze dvou dnů, kdy vyšlo nejvíce zpráv o cizincích (4. 2. 2003): Orlické noviny pod titulkem "Cizinci nejsou větším problémem" informovaly o páchání trestné činnosti cizinci: "Jak zaznělo na nedávné bilanční tiskové konferenci pořádané okresním policejním ředitelem Jaroslavem Jirešem, neznamenají cizinci pobývající na území Ústeckoorlicka ve vztahu k páchání trestné činnosti žádný větší problém. Podle slov Oldřicha Jedličky z cizinecké policie byla, co se týká cizinců, v minulém roce v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti situace v okrese standardní a stabilizovaná. Dá se říci, že jde o dlouhodobý jev."

Ten samý den podávají Hradecké noviny zprávu pod titulkem Cizinecká policie se činila: "Nedovolené překročení státní hranice na východě Čech zaznamenali dokonce i vzdušnou cestou. Celkem 1888 správních vyhoštění uložily vloni cizím státním příslušníkům složky Oblastního ředitelství cizinecké a pohraniční policie Hradec Králové." Článek dále specifikuje trestné činy, kterých se cizinci na území kraje nejčastěji dopouštějí. Srovnání kriminality cizinců s celkovou kriminalitou v kraji však chybí v obou zmíněných článcích.

Shrnutí

Vzhledem k tomu, že negativně vyznívajících článků je převažující většina, vyznívá negativně i celkové informování o cizincích žijících v České republice, o uprchlících, běžencích, žadatelích o azyl apod.

O české žurnalistice ve vztahu k cizincům v ČR se ve sledovaném období nedá říci mnoho pozitivního. Nevzdělanost, neznalost problematiky (nezájem o ní), mizivé povědomí o profesní etice, populismus a podbízení se xenofobní části veřejnosti či rovnou vlastní xenofobie - to vše do velké míry stále charakterizuje většinu redakci a novinářů sledovaných médií, podávajících informace o cizincích v ČR. Přispívají k tomu často - ať už vědomě, či ne - i někteří politici. Například Václav Klaus, který ve své recenzi v LN "vypíchl" ekonomický přístup k přijímání přistěhovalců (pozn.- kdo víc dá, má větší šanci - "chudý cizinec, není našinec") . Přispěl k tomu ale i premiér Vladimír Špidla, který cítil potřebu chránit sociální zájmy Čechů před cizinci, aniž existoval zřetelný důkaz, že cizinci Čechům práci skutečně "berou". (Dosavadní argumenty vlády tomu sice mohou nasvědčovat, tytéž argumenty však právě tak mohou svědčit i o tom, že hodně nezaměstnaných Čechů raději pobírá stále rostoucí podporu v nezaměstnanosti, než aby šli pracovat za nízký plat, jaký u nás dostávají cizinci).

Celková atmosféra ve sdělovacích prostředcích docela dobře odpovídá atmosféře před posledními volbami do poslanecké sněmovny. Především ODS, KSČM a některé menší strany tehdy vsadily na nacionalistickou a xenofobii zavánějící kartu s tím, že tak osloví více voličů. Příliš pozadu nezůstala ani ČSSD, která ve shodě s komunisty (a někdy i s ODS), mnohdy přehnaně zdůrazňuje to, co považuje za nebezpečí: koupi české půdy cizinci, činnost Sudetoněmeckého krajanského sdružení a sociální postavení Čechů, kterým prý práci berou cizinci.

K pozitivnějšímu informováni by mohli přispět i sami cizinci žijící v České republice. Pro to, aby jejich hlas byl více slyšet, by však bylo zapotřebí zastřešující organizace jednotlivých komunit, která by se mohla stát uznávaným partnerem jak státních institucí, tak redakci. A je vcelku lhostejno, jestli by byla zaregistrována či měla jiné posvěcení od českých úřadů. Zastřešující organizace právě tak dobře může mít neformální charakter či může existovat pod již existujícím(-i) sdružením(-i). Jak vyplývá i z dosavadních analýz, očekávání, že čeští novináři sami nějak změní svůj přístup k informováni o cizincích, je falešné. Někdo musí začít se snahou přivést je k objektivnímu přístupu. A to je úkol nelehký a dlouhodobý.

(Analýza byla poprvé prezentována na konferenci o integraci cizinců v ČR, v

Brně 9. 4. 2003, kterou uspořádalo občanské sdružení Slovo 21.)

Příloha

Sledováná média

Televize: TV NOVA, ČT 1, ČT 2, TV PRIMA, TV Praha

Rádia: Rádio Praha - ČRo 7, Radiožurnál - ČRo 1, ČRo 6, BBC,

Celostátní deníky: Haló noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Právo, Blesk

Regionální deníky: Severočeské noviny, Chebský deník, Plzeňský deník, Nymburský deník, Ústecký deník, Orlické noviny - Rychnovsko, Moravský deník, Noviny Chrudimska, Deník Lučan, Metro, Střední Čechy, Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník, Večerník Praha, Vysočina, Hradecké noviny, Listy Jindřichohradecká, Rakovnický deník, Českokrumlovské listy, Českobudějovické listy, Olomoucký den, Krkonošské noviny, Klatovský deník, Tachovský deník, Naše Valašsko, Ústecký kraj, Českolipský deník, Zlínské noviny, Karlovarské noviny, Mělnický deník, Táborské listy, Boleslavský deník, Deník Litoměřicka, Listy Prachaticka, Rokycanský deník, Noviny Svitavska, Listy Písecká, Noviny Třebíčska - Vysočina, Deníky Moravia, Deník Mostecká, Pardubické noviny, Deník Směr, Noviny Jičínska, Kladenský deník, Deník Jablonecka, Liberecký den, Příbramský deník, Berounský deník, Deník Pojizeří, Listy Strakonicka, Děčínský deník, Deník Chomutovska, Noviny Žďárska - Vysočina

Týdeníky: Ekonom, Profit, Týden, Respekt, Ring

Specializované noviny: Zdravotnické noviny

Internet: Neviditelný pes, Net Impuls, iDnes, Britské listy

Statistika:

1. Počet sledovaných médií: 79

2. Počet článků a pořadů na téma cizinci, uprchlíci, žadatele o azyl apod. ve sledovaných médiích mezi 1. únorem a 3. dubnem 2003: 1 158

3. Z toho negativně vyznívajících zpráv, reportáží či komentářů: 859

4. Pozitivně laděné: 38

5. Neutrálně laděné: 261

6. Nejfrekventovanější slovo v článcích o kriminalitě cizinců: gang

7. Nejvíce článků či pořadů o cizinecké problematice vyšlo v dne 4. 2. a 12. 2., v oba dny po dvaatřiceti zprávách

8. Nejméně článků či pořadů vyšlo dne 24. 2., celkem sedm zpráv