Červen 2003

Klikaté cesty vědy

JIŘÍ BAKALA

Kdybychom hledali adekvátní označení dnešní doby, možná by znělo: „doba inovací“. Neuvěřitelně rychle se zavádějí nové technologie nejen v informatice, ale i v dalších oborech, jako je medicína. Jejich paleta je tak bohatá, že se v ní mnohdy nestačíme přesně orientovat.

Jako současníci máme představu, že doba je výjimečná a máme tendenci dívat se na naše předky poněkud přezíravě a s despektem. Podíváme-li se ale podrobněji, zjistíme, že do konce 19. a během celého 20.století se objevovaly podobné tendence. Například v medicíně došlo k výraznému rozvoji a zavedení celé řady nových lékařských postupů. Některé z nich byly zlomové - před 2. světovou válkou byl objeven penicilin dr. Alexanderem Flemingem a největším předělem v diagnostickém pohledu byl objev Wilhelma Conrada Röntgena.

W. C. Röntgen ( 1845-1923 ) při svých pokusech objevil v roce 1895 záření, které nazval X (na jeho počest bylo později přejmenováno na röntgenovo záření). Zjistil, že z trubice, kromě katodového záření, vychází ještě něco jiného – neviditelné paprsky. Zkoumal jejich vlastnosti a objevil, že při dopadu na fotografickou desku způsobí její zčernání. Dále zjistil, že tyto paprsky zastaví pouze olovo. Toto ho vedlo k domněnce, že paprsky mají schopnost pronikat předměty. Röntgen požádal manželku, aby na fotografickou desku položila ruku. Vyvolaný obrázek ruky způsobil nejen šok paní Röntgenové (uvádí se, že při pohledu na vlastní kostru se otřásla), ale i obrovský zájem lékařů ze všech medicínských oborů.

Cesta této novinky do tehdejšího Rakouska-Uherska, jehož součástí jsme byli, byla poměrně velmi rychlá. Počátkem jara 1896 uspořádal v Brně profesor Tomalík přednášku pro Přírodovědnou a lékařskou společnost, na které váženým profesorům referoval o objevu W. C. Röntgena. Je zajímavé přečíst si závěry týkající se využití tohoto přístroje, jež odborná komise vynesla, kde stojí:“Tento objev nemá žádného praktického využití a snad jen daleká budoucnost přinese některé možnosti jeho uplatnění.“ I významní profesorové z pražských klinik se k objevu stavěli skepticky. O tom jak hluboce se dotyční pánové mýlili svědčil následný bouřlivý rozvoj rentgenologie.

Málokdo ví, že první Röntgenův přístroj v Čechách nebyl instalován v nemocnici, ale v restauraci. Zakoupil jej hoteliér Cívka, který v Praze vlastnil dva hotely - hotel Bílý kůň a Černý kůň. V jednom z nich byl Röntgenův přístroj instalován jako atrakce. Dodnes není jasné zda se jednalo o hotel Bílý kůň nebo Černý kůň. Existuje řada autorů, kteří tvrdí, že v Bílém koni a druzí, že v Černém koni. Tento spor vedl k metafoře budoucích rentgenologů, že jejich obor má svoji černou i bílou stránku. Je naprosto jedno, o který hotel se ve skutečnosti jednalo, podstatné je, že první Röntgenův přístroj stál uprostřed restaurace k obveselení hostů, kteří si na zobrazovacím stínítku mohli prohlížet vlastní kostru. Pracovníkům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost by dnes vstávaly hrůzou vlasy na hlavě nad dávkami rentgenového záření, které tito lidé obdrželi. Nicméně rentgenový přístroj se stal hitem a zvýšil návštěvnost hotelu pana Cívky.

Hotel byl v Praze vyhlášený a navštěvovaly jej též známé pražské osobnosti. Patřili mezi ně i profesoři pražské univerzity. Jedním z návštěvníků byl i tehdejší student Rudolf Jedlička, pozdější profesor chirurgie a rentgenologie. Zavedení rentgenologie do medicíny pomohla náhoda. Student medicíny Jedlička, sedící se svou přítelkyní u stolku v restauraci pana Cífky, se zájmem pozoroval jednoho z hostů, který svým kamarádům na rentgenu předváděl svůj hrudník. Náhle Jedlička zpozorněl – na stínítku, kromě orgánů a kostí, spatřil předmět, který svým tvarem připomínal hřebík. Ještě tentýž den zavedl ohromeného muže k profesoru MUDr. Maydlovi. Druhý den jej profesor operoval. Ke svému úžasu nalezl v žaludku pacienta poměrně velký hřebík. Tato příhoda možná předznamenala pozdější kariéru profesora Jedličky jako uznávaného rentgenologa. Tímto způsobem se dokázala užitečnost Röntgenova přístroje a jeho cesta do nemocnic byla otevřená. V roce 1897 byl u nás první pacient rentgenologicky vyšetřen.