Červenec 2003

Ohrožuje českou ekonomiku nová choroba zvaná pracovní neschopnost?

Adam Geront

V souvislosti s nepříznivým vývojem dočasné pracovní neschopnosti (dále jen PN), kdy se neustále prodlužuje doba jejího trvání, případy s dobou trvání 30 až 60 dní jsou stále častější, zintenzivňuje se hledání příčin tohoto nepříznivého jevu. V příkrém rozporu s údaji o zlepšování zdravotním stavu našeho obyvatelstva nemocnost - PN- lidí v produktivním věku neklesá, spíš obráceně, neustále roste. Procento PN je u nás téměř dvakrát tak vysoké jako např. ve Spolkové republice Německo. Realistický odhad říká že z 31 miliard Kč vyplacených na nemocenské dávky v r. 2002, bylo 8 miliard vynaloženo zbytečně. Z 350 tisíc osob v PN, nehrály medicínské důvody nepřítomnosti v zaměstnání žádnou roli asi v polovině případů. Jinými slovy významná část lidí v PN ve skutečnosti nemocná nebyla, ani neutrpěla úraz. Lidově řečeno, „hodila se marod“ nebo, jak pravidelně čteme v zdravotní dokumentaci, ačkoli zdráv, „Necítí Se Nastoupit Do Práce (dále jen NSNDP)“. Co to je ? Jedná se o nový fenomén , nový chorobný syndrom specifický pro českou ekonomicky aktivní populaci? Kde se vzala tato nemoc? Věnujme těmto otázkám krátké zamyšlení.

Abychom pochopili celou složitost problému NSNDP, musíme se obrátit do historie. Jak víme z geniálního Haškova Švejka, již za c & k monarchie byl český národ obecně pokládán za bandu vynalézavých simulantů (vojenský lékař Bautze: „Das ganze tschechische Volk ist eine simulante Bande“). Především tomu tak bylo zajisté ve vztahu ke službě pro císaře pána a jeho rodinu. Za minulého režimu vyhýbání se práci, syndrom ulejváctví se vyskytoval často a to v různých klinických formách. Přitom již pouhé chybění razítka, potvrzení o trvalém zaměstnání v občanském průkazu, bylo hodnoceno málem jako trestný čin příživnictví. V době, kdy platilo „nekrást, znamená okrádat vlastní rodinu“, se neodůvodněná absence v práci, zneužívání PN, nepokládala za morální pochybení, spíše za projev skryté resistence vůči „těm nahoře“. Vždyť pouhý růst PN o jednu desetinu procenta vyvolával běsnění a hysterii stranického aparátu. Byl pokládán za sabotáž zdravotníků na národním hospodářství, za zločin rovný rozkrádání národního majetku. Hrozily sankce.

Polistopadový vývoj vnesl do problematiky PN nové dimenze. Všemocný trh práce automaticky neeliminoval negativní jevy v oblasti přístupu k zaměstnání. Naopak se objevily fenomény nové. NSNDP je jeden z nich. Je projevem uvolnění a liberalizace života naší společnosti? Projevem široce chápané svobody vyjádřit svůj názor? Označit bez bázně a skrupulí subjektivní postoje, jako je například negativní postoj k práci? Jak se NSNDP konkrétně projevuje, uvedeme na příkladu.

Nemocný je uznán PN pro bolesti v zádech. To je jedna z nejčastějších příčin PN, nejen u manuelně pracujících. V případě, že se u pacienta nejedná o úrazové poškození páteře, výhřez meziobratlové ploténky, těžké degenerativní změny, jež vedou k bolestem po nadměrné námaze, po přetížení páteře, ale jen prochlazení a celkovou únavu, do týdne dvou by měl být postižený fit. A to jen pokud je v klidu bez jakýchkoli léků. V případě, že se dostaví NSNDP a postižený tímto syndromem rezolutně trvá na pokračování PN, je odeslán k ortopédovi, neurologovi. Odborníci nemocného s bolavými zády a NSDP vyšetří, zrentgenují, vždy ( ! ) předepíší léky, procedury. Každý privátní specialista si nemocného pozve na kontrolu. V případě, že bolesti v zádech a NSNDP, které nelze žádným způsobem změřit, přetrvávají – je zván na další kontrolu. Změní se léčba, i několikrát, v intervalech týden až dva, podle intenzity subjektivních potíží. Po selhání ambulantní péče je odeslán ke krátkodobé hospitalizaci.

Z hospodářského hlediska držet v nemocnici nejasné „diagnostické případy“ se nevyplácí. Po komplexním vyšetření za několik tisíc Kč včetně CT (počítačové tomografie) páteře s diagnózou vertebrogenní algický syndrom nejasné etiologie - česky nejasné bolesti páteře, je pacient propuštěn domů. PN trvá a ošetřující lékař v rozpacích napíše NSNDP a odešle na fyzikální terapii.

V privátní rehabilitaci absolvuje nemocný veškeré možné procedury. Až na masáže, které VZP neproplácí. Dostane mimo jiného léčbu laserem, za kterou si připlatí. Běžně 90Kč za jednu aplikaci. Celkem kolem 1 tisíce korun. (Koupily se drahé přístroje na leasing, které lékař - soukromý podnikatel - musí nějak zaplatit.) Stav se samozřejmě nelepší, NSNDP se prohlubuje. Po 90 dnech a nezřídka i po půl roce, a je tomu tak bohužel u řady dalších diagnóz (kloubní nemoci, poúrazové stavy, psychické poruchy, únavový syndrom atd.), kdy pacient práci odvykl, začne spor s posudkovým lékařem. Ten vyžádá další kontroly jinými odborníky. A v případě, že PN ukončí tzv. rozhodnutím - v okresní správě sociálního zabezpečení - jako PN nezdůvodněnou, je pokládán za asociála, nelidu, dědice totality a pod. Za zaměstnance NSNDP si již mezitím v podniku našli náhradu a po ukončení PN je ho možno ze zaměstnání propustit bez konfliktu se zákoníkem práce. V případě, že se jedná o občana kolem 50 let, uchazeče o práci (pozor, ne nezaměstnaného) na úřadě práce, jen těžko nebo vůbec sežene vhodnou práci. Avšak úroveň sociálního zabezpečení je v Česku tak vysoká, že bude dál vegetovat na sociálních dávkách.

Není za nárůstem neodůvodněných PN a případů NSNDP selhání posudkového lékařství? Ne! Podle platných předpisů vystavování nových PN je zcela v rukou ošetřujících lékařů. Posudkový lékař může zasahovat jen v jejich průběhu a při jejich ukončování. Ve snaze vyhovět svému klientovi vám PN vystaví váš ošetřující lékař bez jakýchkoli problémů i bez lékařských nálezů. Stačí mít subjektivní projevy NSNDP a fiktivní potíže (průjem, migrénu, kašel atd.). Když vás kontrola nenajde doma a vy si NSNDP léčíte na své chalupě, nic špatného se vám nestane. Jednak nejsou žádné účinné sankce za porušení léčebného režimu a váš známý lékař vám dá potvrzení, že jste byl u něj na vyšetření a to popř. i v nočních hodinách.

NSNDP se zneužíváním PN je dáno také celou řadou nemedicínských faktorů - celkovou sociálně ekonomickou situací v daném regionu, hlavně procentem nezaměstnanosti. Většina zaměstnanců krachujících podniků, při očekávaném hromadném propuštění zaměstnanců, hrozící výpovědi, vyhledá lékaře. K lékaři odešlou své zaměstnance rovněž podniky při nedostatku zakázek a práce.Tato chytristika nejen, že nepříznivě ovlivňuje statní rozpočet , ale ruinuje i kalkulaci zdravotních pojišťoven. Stalo se vám někdy, že by jste byli odešli od lékaře bez receptu? Neuvádím to proto, že chci bagatelizovat možný psychický dopad stresu ze ztráty zaměstnání u živitelů rodin. Sociální potíže mohou vyvolat depresi, zvýšení krevního tlaku i jiné psychosomatické reakce vyžadující léčbu - tedy i oprávněnou PN. O to těžší to má potom ošetřující lékař. Jak rozpoznat agravaci, či dokonce simulaci od skutečné závažné nemoci?

Náš současný systém nemocenského pojištění je v krizi. Nemá dostatečné motivační páky. Dávky jsou relativně vysoké pro lidi z nízkými příjmy, s nízkou odbornou kvalifikací. A nízké pro lidi s vyššími příjmy. Při platu 14 tisíc korun hrubého měsíčně jsou dávky PN zhruba stejné jako čistý příjem. Proto tolik případů NSNDP a tak zarážející vysoký počet mladých nemocných kolem dvaceti let. Je nesporné, že současný legislativní stav v nemocenském pojištění je nutno radikálně změnit. To, že odborářští bossové nesouhlasí s návrhem reformy nemocenského pojištění a vyzývají zaměstnance k stávkám a občanské neposlušnosti, je velmi populistické a pro naši ekonomiku nebezpečné, ne-li sebevražedné. Nárůst falešných marodů a lidí s NSNDP, kdysi trefně nazývaných „nemakačenkové“ děsí zahraniční investory. Hledali zde vysoce kvalifikovanou, ovšem levnou pracovní sílu, ať se nám to líbí nebo ne. S falešnými marody NSNDP je prosperující ekonomika pouhou iluzí.