Červenec 2003

Proč se vůbec Wonka odvolává

Emanuel Mandler

Od 24. ledna 1997 až do dneška se táhne spor ministerstva vnitra s Jiřím Wonkou. Zdánlivě jde o spor víceméně běžný: Jiří Wonka byl letos 2. dubna odsouzen Okresním soudem v Hradci Králové zaplatit částku 1 627,50 Kč bolestného dvěma ze tří policistů, jimž se vzpouzel, když ho 13.2.1995 zatýkali. "Běžné" také je, že - jak se uvádí v rozsudku - "zakročující policisté použili při předmětném zásahu donucovacích prostředků, a to hmatů a chvatů…" Nicméně jak na rozsudku, tak na "předmětném zásahu" samém jsou věci znepokojivé.

Tedy: V době, kdy soud neposlal, neposílá a nepošle policisty, aby provinilého komunistu Grebeníčka dopravili k soudu, na Jiřího Wonku policisty poslal. Byl zatčen na základě příkazu soudkyně v Semilech, protože psal hrubé dopisy jiné soudkyni (dr. Horváthové) a obviňoval ji (do značné míry právem), že má na svědomí smrt jeho bratra disidenta Pavla. Jiří Wonka vypověděl, že když ho policisté zatýkali, použili proti němu násilí, že byl zkopán, zmlácen, že "zejména násilím byly přes jeho nohy zavírány dveře auta", což odpovídá tomu, jak policejní zásah líčí náhodní svědci. Jenže podle rozsudku se Wonkovi vlastně nic nestalo, kdežto ze tří mužů zákona byli dva zraněni. Wonka se údajně snažil policistům utéci. A co víc, "při tomto svém chování kopl policistu M. Motyčku do hlavy při tom, když se policista snažil dostat žalovaným úmyslně natažené nohy do služebního automobilu. Policistovi V. Kubcovi žalovaný svým chováním při zákroku způsobil vykloubení palce levé ruky."

Soud tedy "z výpovědi zakročujících policistů jako svědků a z výše uvedených spisů" vzal "za prokázané, že zákrok při zatčení žalovaného dne 13.2. 1995 byl Policií ČR proveden řádně…" Civilní svědci, které zřejmě soud považuje za podřadné, si to nemyslí. Tak svědkyně J. B. píše o zákroku mimo jiné: "Po vysvětlení příslušníků, že zacházení s p. Wonkou bylo přiměřené, se mi zvedl adrenalin a žaludek, ale připouštím, že surové zacházení, kroucení hlavy, kopání do nohou, přibouchávání dveří, ačkoli měl p. Wonka nohy mimo auto, venku, mohou být ještě dnes metody, které jsou přípustné zákonem i vůči takovým lidem, jako je p. Wonka."

Proč? V roce rok 1988 zemřel ve věznici disident Pavel Wonka. Soudkyně dr. Marcela Horváthová na něj uvalila vazbu, protože odmítl ochranný dohled. Ve vězení držel hladovku a jeho zdravotní stav byl takřka kritický. Bez ohledu na to ho soudkyně odsoudila k pěti měsícům vězení. Zde Pavel Wonka, jemuž se nedostalo potřebné lékařské péče, zemřel.

Po převratu žádal Výbor pro obranu nespravedlivě stíhaných, aby dr. Marcela Horváthová byla spolu s dalšími soudci, kteří se provinili proti politickým vězňům, postavena mimo službu. Nestalo se to ani v jediném případě a také dr. Horváthová soudí dál. Bratr Pavla Wonky Jiří byl přesvědčen, že to tak nemůže zůstat. Byl však sám a bezmocný. A tak psal soudkyni lidovým jazykem a bez servítku dopisy, v nichž jí připomínal, jak se podílela na smrti jeho bratra.

Dr. Marcela Horváthová byla před listopadem 1989 mocnější než Pavel Wonka. Po listopadu byla opět mocnější než jeho bratr Jiří a obžalovala ho z útoku na veřejného činitele. Ostatní už známe. Kolegyně dr. Horváthové v Semilech vydala 17. října 1994 příkaz k Wonkovu zatčení. Také snadno pochopíme, proč chtěl Wonka policistům utéci.

Případ Jiřího Wonky je jistě pobuřující. Je přitom čím dál tím jasnější, jak si v této kauze policie a justice rozumějí.Určitě jim nejde jen o tento případ, ale hlavně o vytvoření tlusté čáry za činností soudců v předlistopadové době. Ministerstvo vnitra proto ani během pěti let neustoupilo a chce zůstat vítěznou stranou. Žalobu nestáhlo, a tak ostuda naší policie a justice trvá. Wonkův obhájce dr. Hulík podal proti rozsudku hradeckého soudu brilantní odvolání. Tato kauza tedy bude pokračovat.

Jeden z náhodných svědků vypovídá o "zásahu" proti Wonkovi: "Dále jsem slyšel ještě výrok jednoho z přítomných policistů, který křičel na své kolegy, aby obsadili telefonní budky, aby nikdo nemohl volat do zahraničí." Tehdy nikdo nevolal. Ale budou-li naše soudy i nadále pokračovat podle dosavadního scénáře, může celý případ nabýt hrozivější podoby.

28. května 2003 podrobila Amnesty International kritice český způsob vyšetřování přestupků, jichž se dopustili policisté. Novinová zpráva o tom říká: "Už poněkolikáté pokárala uznávaná mezinárodní organizace Amnesty International české úřady za to, že důkladně nevyšetřují zločiny v policejním sboru. ,Česká republika dosud nezavedla systém důkladného a nestranného vyšetřování přečinů spáchaných policisty', píše se ve výroční zprávě za minulý rok, kterou včera organizace zveřejnila v Londýně". A zpráva dále komentuje situaci v České republice slovy: "Policisté se domnívají, že mohou lidská práva beztrestně porušovat."

Samozřejmě, že to není jen otázka policie, ale rovněž justice. A také médií. Je pozoruhodné, jak se jim o případu Wonka nechce pojednávat.

(www.bohumildolezal.cz)