Červenec 2003

Švejkování na pokračování

Emanuel Mandler

Zatímco se dozvídáme alespoň útržky zpráv o tom, co se děje v dalekém zahraničí (na Středním východě,v Pákistánu, v Číně), panuje mlčení o skandálu, který se nás přímo dotýká. Před referendem o vstupu do Evropské unie je to vlastně pochopitelné, sama EU se snaží Česku nekomplikovat situaci a skandál se zatím příliš nerozšiřuje. I když ostrý článek Jürgena Schrödera s výmluvným názvem "Facka", otištěný v sobotním vydání prestižního listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (17. 5.) (jeho překlad v tomto čísle CS-magazínu) stojí už sám zato.

Oč jde: 6. tohoto měsíce po své přednášce v aule frankfurtské univerzity odpověděl premiér Špidla na otázku o Benešových dekretech: "Platí a budou platit." Dalo se očekávat, že takové prohlášení se neobejde bez nepříjemností. Už tu jsou a po referendu mohou být ještě větší. Autor článku ve FAZ Jürgen Schröder byl totiž zpravodajem Evropského parlamentu pro vstup České republiky do EU a výrok premiéra Špidly 6. května je pro něho "něco jako facka: teď se zdá, že měli pravdu všichni ti, co tvrdili, že se Češi v Benešových záležitostech nepohnou ani o milimetr." Jenomže, domnívá se autor, se Špidlovým pojetím práva by Češi v Evropské unii nepochodili; budou totiž muset během svého přistoupení plnit rovněž "kritérium přijaté v Kodani, podle něhož nesmí existovat žádná diskriminace menšin".

Dodejme, že náš premiér české politice pokazil zdařilé švejkování prezidenta Klause. Jürgen Schröder píše: "Celkem vzato nevrhá Špidlův výrok dobré světlo na vypočitatelnost české politiky: neboť ještě před svým konečným hlasováním o vstupu České republiky dostal Evropský parlament z Prahy pozitivní signál. Ačkoli evropští poslanci očekávali politické gesto ze strany české vlády a českého parlamentu, bylo možné hodnotit jako povzbudivé stanovisko prezidenta Klause z března tohoto roku ohledně Benešových dekretů, umožňujících zbavení práv a vyhnání sudetských Němců. Podle Klause se v případě vyhnání jednalo o činy, které jsou "'z dnešního hlediska nepřijatelné'".

Bohužel v tomto bodu se autor a zřejmě celá Evropská unie, která by už ráda viděla Českou republiku mezi svými členy, kardinálně mýlí. Stanovisko Václava Klause nebylo ani trochu "povzbudivé". Václav Klaus řekl: "nacistický teror … tragickým způsobem zasáhl životy obyvatel tehdejšího Československa … a nakonec ‚v podobě poválečného odsunu' i českých Němců (…) V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné."

Při poněkud bedlivějším čtení zjistíme, že Václav Klaus jednoznačně odsuzuje pouze nacistický teror, jemuž přisuzuje moc takřka zázračnou: že totiž dokázal "zasáhnout" poválečný odsun. Ten patří mezi činy z dnešního hlediska nepřijatelné. Je otázka, zda by činitelé Evropské unie vzali na vědomí "povzbudivé gesto" českého prezidenta, že vyhnání (to slovo asi nemá Václav Klaus příliš v lásce) bylo dílem nikoli Čechů, ale nacistů, nebýt Elmara Broka, předsedy zahraničně politického výboru Evropského parlamentu. Čas totiž kvapil, smířlivé gesto, které očekával Evropský parlament, z české strany nepřicházelo, a tak si Elmar Brok vypomohl již citovaným výrokem českého prezidenta. Řekl, že "vyjádření prezidenta Václava Klause z minulé soboty, v níž odsoudil deportaci sudetských Němců a zločiny páchané na nich jako nepřijatelné," lze za takové gesto z české strany považovat. A po Brokovi ten výmysl opakuje celý Evropský parlament.

Selanku, kterou se podařilo Václavu Klausovi vytvořit, premiér Špidla nepochybně pořádně pocuchal. Ale koneckonců nejsou oba naši vysocí činitelé v takovém rozporu, jak se v Evropském parlamentu domnívají. Vždyť Václav Klaus o Benešových dekretech raději ani nemluvil, takže také neřekl, že dnes už neplatí.

Bude po referendu mela? Možná. A bude-li, víme, že česká strana se opět pokusí všemi nepříjemnostmi prošvejkovat. Má v této politické disciplině bohaté zkušenosti. A také se jí to zatím báječně dařilo…

(www.bohumildolezal.cz)