Červenec 2003

Rozhovor: Čína je ekologická hrozba, říká ekonom Miroslav Zámečník

O Číně se hovoří jako o budoucí supervelmoci. Vidíte nějaké přednosti, případně problémy takového vývoje?

Ještě před 250 lety až do průmyslové revoluce byla Čína největší ekonomikou světa a nepochybně zase bude. Trvat to může 20, 30, možná 50 let. Brzdit je bude dnešní smíšená forma čínského kapitalismu, velmi špatný bankovní sektor a nesvoboda. Jen na úrovni vesnic lze zatím vidět jakési snahy o demokratizaci rozhodování, vše je ale na úrovni perestrojky v SSSR osmdesátých let.

Má Indie šanci konkurovat dominantnímu postavení Číny?

Indie je velmi chudá, zároveň ale demokratická, a to ji v jistém smyslu ve srovnání s Čínou znevýhodňuje. Z pohledu Číňanů tam není pořádek. Indie dominantní postavení Číny v Asii neohrozí.

Sdílíte obavy, s nimiž se na miliardovou, ekonomicky rychle rostoucí Čínu mnozí lidé dívají jako na potenciální ekologickou hrozbu?

Je jasné, že pokud by dnes Číňané začali jezdit autem jako my, tak se ekologický systém zhroutí. Naše využívání energie založené na fosilních palivech je v případě Číny dlouhodobě nemožné. Věřím, že vzestup Číny podnítí vývoj, který přinese nové technologie. Vlastně záleží jen na tom, kolik se do vývoje vloží peněz. Čína je ale ekologickou hrozbou i z dalších důvodů. Tradiční čínská medicína například likviduje biodiverzitu v celé jihovýchodní Asii.

Do jaké míry si jihovýchodní Asie ponechá jistá specifika? Nebo se tam dočkáme podobné míry ekonomických a občanských svobod jako v Evropě?

Kulturní odlišnosti určitě zůstanou. Číňan nikdy nebude jako Američan, i když chce žít konzumním životem. Jinak ale každý člověk, který se setká s bezprávím, touží po svobodném životě, každý chce možnost spolurozhodovat. Je tedy otázka, zda může čínský režim fungovat dlouhodobě. Kdo zná Koreu před olympijskými hrami v roce 1988, ví, že ani tehdy nešlo mluvit o demokracii. Dnes je to stát k nepoznání.

Ptal se Daniel Novotný

(Respekt)