Červenec 2003

Konec železného Vovky?

Petruška Šustrová

Přišlo to minulý týden ráz na ráz – jeden den byl Vladimír Železný odvolán z funkce ředitele televize Nova, a druhý den bylo zamítnuto české odvolání proti průběhu mezinárodní arbitráže. Česká republika zaplatila víc než deset a půl miliardy korun a přivalila se další vlna otázek po tom, kdo za to všechno může.

Některé odpovědi byly skutečně znepokojivé. Vyskytli se například politici, kteří prohlašovali, že je vinen český stát, protože nedokázal v arbitráži důsledněji hájit své zájmy. A není divu, že to byli právě ti politici, kteří pod různými záminkami vyjadřují svou nechuť ke vstupu naší země do Evropské unie.

Za celou aféru může samozřejmě především Vladimír Železný, neboť to byl on, kdo využil nedokonalých českých zákonů a svého politického zázemí, aby z Novy vyšachoval zahraniční partnery, jejichž finance televizi umožnily vzniknout. Na to by se nemělo zapomínat. A hledají-li se zákulisní viníci, pak je jistě nutné připomenout nejen podíl Rady televizní a rozhlasové vysílání, která mu v jeho jednání nezabránila. A nejen těch politiků, kteří Vladimírovi Železnému poskytovali veřejnou podporu, jako byl třeba Václav Klaus a Miloš Zeman. Jistý díl viny nesou i všichni ti politici, kteří v pořadech Novy vystupovali, neboť účastí v nedělní Sedmičce nebo v Kotli dodávali ukradené televizi zdání legitimity.

Nic nepomůže prohlašovat, že všechno proběhlo více méně v souladu se zákonem. Transakce, kterou Železný Novu získal pro sebe, totiž nebyla v souladu s dobrými mravy – a máme-li zákony, které odporují dobrým mravům, je to chyba. Česká republika neleží na odlehlém osamělém ostrově a nemá k dispozici takové přírodní ani jiné zdroje, aby si vystačila v izolaci. Neobejde se bez zahraničního kapitálu a bez obchodních partnerů, takže musí vytvořit takové obchodní a právní prostředí, aby byla důvěryhodná a aby o ni zahraniční investoři a podnikatelé měli zájem.

To jsou tak samozřejmé skutečnosti, že se o nich snad ani nemusí mluvit, myslel by si člověk. Jenže musí: z reakcí na výsledek arbitráže, která nás připravila o víc než deset miliard, je vidět, že tyhle samozřejmosti pro řadu českých politiků zase tak moc samozřejmé nejsou. A především pro ně – a také pro ty, kdo je ještě pořád chtějí volit - musím zopakovat, co je skutečný český zájem. Není jím totiž šidit zahraniční partnery, ale nastolit takové prostředí, v němž by se slušné podnikání vyplácelo a podvodníci by byli nejen potrestáni, ale byli by také předmětem opovržení všech slušných lidí.

(ČRo - Regina)