Červenec 2003

Referendum

Petruška Šustrová

Možná premiér Vladimír Špidla trochu nadsadil, když úspěšné referendum, v němž češti občané řekli své “ano” vstupu do Evropské unie, srovnal s poslední tečkou za druhou světovou válkou, ale dá se to pochopit. Jistě mu spadl velký kámen ze srdce, vždyť cesta do Evropy byla hlavním jednotícím heslem jeho koaliční vlády. Kdyby tedy bylo nepřišlo potřebných padesát procent oprávněných voličů nebo kdyby odpověděli odmítavě, byl by to neúspěch hlavní linie vládní politiky.

Špidla ovšem bezprostředně po referendu řekl i něco jiného: že další osud jeho vlády závisí na tom, podaří-li se prosadit reformu veřejných financí. To dokazuje, že premiér vidí situaci zcela realisticky. Ani členství v sebeluxusnějším klubu nám totiž nepomůže, nevložíme-li tam svůj díl práce, schopností a zdatnosti.

Máme pro to názorný a přesvědčivý příklad. Irsko po vstupu do unie skutečně rozkvětlo, z někdejší chudé evropské periferie se stala kvetoucí země a příjmy irských občanů vzrostly do nečekaných výšek. Zato v Řecku, které mělo do puntíku stejnou příležitost, se toho příliš nezměnilo. Ne že by byli Řekové po vstupu do EU zchudli, nesnížila se totiž životní úroveň žádné ze zemí, které se rozhodly pro unii, ale rozvoj Řecka pokračoval v podstatě nezměněným tempem.

Rozdíl byl v tom, že Irové skutečně realisticky zvážili své možnosti. Jsme nevelká země, řekli si, nemáme žádné surovinové zásoby ani polohu výhodnou pro mezinárodní transport, a nezbývá nám tedy, než vsadit na lidské zdroje. A začali rozvíjet své školství a vzdělávání. Dokázali rozsáhle čerpat z evropských fondů a doslova za jednu generaci změnili postavení i hospodářskou situaci Irska. A to je to, oč jde: zvážit své možnosti, vybrat, co je pro zemi nejdůležitější, a soustředit se na to. A není pochyb o tom, že postavit veřejné finance na nohy, zbavit se státního dluhu a udělat, co jen je možné, pro povzbuzení hospodářského růstu, to jsou úkoly, které mají v této chvíli naprostou prioritu.

Poněkud zvláštní postoj však k referendu zaujal český prezident. Václav Klaus je mezi všemi prezidenty zemí, vstupujících do EU, jediný, kdo vlastním občanům neřekl, jak bude hlasovat, a jen je vyzval, aby se v referendu vyjádřili. Všechny ostatní hlavy států šly svým občanům vstříc. Má to i komickou stránku – právě Václav Klaus přece před lety jako předseda vlády přihlášku do unie podával a ani odpůrci českého vstupu do sjednocující Evropy by mu nemohli mít za zlé, kdyby svým hlasem veřejně podpořil politický kurs, kterým se řídil jako předseda vlády.

(ČRo – Regina)