Červenec 2003

Sólo pro Růžka a Kadlece. Šéfové BIS a NBÚ končí jako odstrašující příklady

Marek Švehla

Za normálních okolností by ta zpráva zabírala novinové úvodníky, v konkurenci s pádem ředitele Novy však bylo v hlavních listech nutné otočit až na stranu čtyři. Uprostřed minulého týdne oznámili svůj odchod z funkce šéfové dvou stěžejních tajných služeb - ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek a šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec. Oba jsou spjati s érou opoziční smlouvy, ale nejen tím byli značně problematickými osobami.

Růžek: lhář podnikatelem

V lednu 1995 se vracel zaměstnanec rozvědky Petr Vágner z večírku. Jeho favorit zastavila policejní hlídka. Vágner nafoukal 1,7 promile alkoholu v krvi a policisté mu sebrali řidičák. O měsíc později dostal Vágner průkaz zpět zásluhou protizákonné intervence tehdejšího šéfa Vojenského obranného zpravodajství - Jiřího Růžka. Růžek policistům lhal, že Vágner je jeho podřízený a že se právě vracel z akce, na níž z konspirativních důvodů musel vypít alkohol. Na lež se později přišlo a věc začala šetřit policie, nicméně úřady ji nechaly potichu vyznít do ztracena a zastavit.

Když měl ale Růžek po volbách 1998 povýšit na šéfa BIS, upozornil na celý případ reportér Novy Tomáš Smrček. Jenže jeho informace měly zcela opačný efekt, než je ve slušných zemích zvykem: Růžek funkci získal, zatímco Smrček čelil trestnímu stíhání a pak i soudu za "zveřejnění tajných dokumentů" (ukázal do televizní kamery dopis dokazující Růžkovu lež, který sám Růžek předtím opatřil razítkem "Přísně tajné"). V roce 2001 soud reportéra zprostil viny a Růžek byl veřejně označen za lháře, který přestoupil zákon. Nic se mu ale nestalo.

Loni na jaře se objevil další skandál. Vyšlo totiž najevo, že Růžek několik let podnikal společně s agentem bývalé StB Jaroslavem Buriánkem. Společný byznys rozjel v roce 1995 a přestal s tím až o šest let později. "Podle mého názoru není možné, aby člověk s takovými aktivitami vedl tajnou službu," komentoval Růžkovu minulost předseda komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS). Ani poté se ale nic nedělo. Teprve teď, necelý rok po opoziční smlouvě, tedy Růžek končí a vláda pro něho hledá slušné místo. Podle některých dohadů by měl řídit český zastupitelský úřad v Austrálii.

Kadlec: fackovací pošťák

Vystudovaný zemědělský inženýr Tomáš Kadlec nastoupil v roce 1991 ke kontrarozvědce, o rok později byl jmenován šéfem ekonomického odboru Bezpečnostní a informační služby. Podle bývalého šéfa BIS Stanislava Devátého byl nedisciplinovaným podřízeným, který se dopouštěl profesionálních chyb. Například v roce 1996 se Kadlec zachoval nepochopitelně "velkoryse" ve věci svého podřízeného Petra Soukenky, který šetřil záležitosti kolem Motoinvestu. Poté se zjistilo, že někteří vysocí funkcionáři tohoto finančního impéria patří mezi Soukenkovy přátele. V každé tajné službě musí být takový člověk okamžitě z případu odvolán. Kadlec ovšem Soukenku nechal na případu Motoinvest dělat dál. V roce 1998 se stal ale Kadlec poradcem premiéra Tošovského a v srpnu téhož roku byl jmenován ministrem vnitra Grulichem do čela nové instituce - Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).

Měla to být instituce kardinálního významu. NBÚ prověřuje bezúhonnost všech lidí, kteří mají pracovat s utajovanými informacemi (politici, ministerští úředníci, lidé v justici, úřady NATO či EU), a disponuje tak osobními údaji řady vysoce postavených osob. Bezpodmínečná důvěryhodnost, kterou takový úřad musí mít, se ale hned na začátku byla zpochybněna právě osobou ředitele.

Na jaře 1999 se novopečený ředitel Kadlec zapletl v Hronově do rvačky na diskotéce. Podle svědků v opilosti nafackoval devatenáctileté dívce, která jej odháněla od svého stolu. Tento případ by stačil, aby sám Kadlec neprošel bezpečnostní prověrkou svého úřadu - vzhledem k opomenutí v zákonu ředitel NBÚ prověrku nepotřebuje! A Zemanův kabinet jej neodvolal, i když se to zdálo v naprostém rozporu se zdravým rozumem. Brzy ale vyšlo najevo, že vláda ví, co dělá.

Koncem léta 1999 se provalila aféra Hrubant. Šlo o to, že dva roky předtím dostal agent BIS Roman Hrubant od tehdejšího ředitele kontrarozvědky Karla Vulterina úkol zjistit, kdo z tajné služby vynáší informace pro tehdy opoziční ČSSD. Hrubantovo šetření odhalilo, že jedním ze tří donašečů je právě Kadlec. Po nástupu ČSSD k moci byl Hrubant zatčen a obviněn z těžkých zločinů (podvody, zpronevěry, vydírání). Všichni svědkové pocházeli z galérky a soud jejich výpověď později zcela rozmetal. Hrubant byl zcela očištěn, Kadlec ale dál seděl v ředitelském křesle. Přinejmenším sporné byly i další kroky NBÚ a jeho vedení. Některé prověrky začaly vyvolávat dojem, že probíhají na politickou objednávku a porušují se při tom pravidla hry. Skandál vypukl ve chvíli, kdy pracovnice NBÚ Jitka Šmídová oznámila, že jí ředitel Kadlec přikázal pozitivně prověřit i náměstka ministra vnitra Grosse Václava Jakubíka, který přitom vzhledem ke své minulosti (vedl společnou firmu s bývalým komunistickým špionem) prověrku neměl dostat. Šmídová rozkaz odmítla splnit a dostala vyhazov, prověrku pro Jakubíka pak podepsal sám Kadlec. Schválení od NBÚ dostal i šéf BIS Růžek, který měl stejný škraloup jako Jakubík.

Vedle Růžkovy ambasády se před Kadlecem rýsuje lukrativnější trafika - místo ředitele prosperující České správy letišť.

(Respekt)