Srpen 2003

Edvard Beneš se zasloužil o stát

Petruška Šustrová

Poslaneckou sněmovnou prošel v prvním čtení zákon, který by měl mít jedinou větu: Edvard Beneš se zasloužil o stát. To znamená, že nyní budou návrh tohoto zákona projednávat jednotlivé výbory sněmovny. Musím přiznat, že jsem z toho v rozpacích.

Nejde jen o to, že Edvard Beneš byl postava rozporná a že se různí názory na jeho působení v roli hlavy předválečného i poválečného Československa. Hlavně mi na tom návrhu a na skutečnosti, že s ním poslanci vyslovili první souhlas, vadí dvě věci.

Ta první je politická: je přece docela zřejmé, že jde o zákon, který má českým občanům i světu sdělit něco trochu jiného, než říká jeho obsah. Jde vlastně o jakési navázání na zákon, který říká, že Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu. Cítí-li zákonodárný orgán potřebu vyslovit něco tak banálního, jako že je nějaký zákon, který nebyl zrušen, součástí právního řádu, pak cosi není v pořádku. A potřebují-li poslanci nějak zdůraznit zásluhy tvůrce oněch zákonů, potřebují-li se k němu přihlásit, pak mají zřejmě pocit, že jsou nějak ohroženy. Myslím, že se mýlí.

Ještě víc mi však vadí, že se ve sněmovně nenašel nikdo, kdo by poukázal na skutečnost, že zákon nemluví o tom, o který stát jde. Česká republika je jiný stát než byl ten, kterému stál Edvard Beneš v čele, je sice jedním ze dvou nástupnických států bývalého Československa, ale není to Československo. Zdá se, jako by čeští poslanci tento rozdíl nevnímali.

Český stát má velmi hluboké historické kořeny, které sahají do raného středověku. A bylo by asi velmi překvapivé, kdyby někteří poslanci přišli s návrhem, že se o stát zasloužil dejme tomu Karel IV. nebo Jiří z Poděbrad. Přitom by ovšem byl takový návrh asi tak stejně oprávněný, jako je návrh na vyzdvižení zásluh Edvarda Beneše. Karel IV. i Jiří z Poděbrad jsou zajisté osobnosti důležité, jejichž zásluhy o český stát nelze popírat ani snižovat. Jenže patří do historie a myšlenka na to, že by měli dostat nějaké státní vyznamenání nebo být vyzdvihováni zákonem, nejspíš nikoho nenapadne, každému by to připadalo absurdní.

Opravdu nevím, proč si poslanci neuvědomují, že o Benešovi platí totéž. Státní vyznamenání dostat nemůže, protože je už dostal. Od jeho smrti uplynulo už víc než padesát let, víc než dvě generace. I on tedy patří už do dějin, a je na historicích, aby jeho zásluhy i omyly a chyby posoudili. Poslancům nic takového nepřísluší. Pokud se k tomu přesto rozhodli, vede je k tomu jejich politické vidění současnosti, nikoli skutečná dějinná role Edvarda Beneše.

(Čro – Regina)