Srpen 2003

Politici versus soudy. Jak nevrátit majetek knížeti Kinskému?

Petruška Šustrová

V úterý večer (01.07.2003, pozn. red.) se na výzvu ministra kultury sešli představitelé parlamentních stran a rokovali o rozhodnutí soudu, které stanoví, že František Oldřich Kinský je vlastníkem majetku, kterým mu Československo po válce zabavilo. A budiž rovnou řečeno, že každé takové jednání je zcela nemístné a zpochybňuje podobu české demokracie.

Čeští politici by měli vědět, že s právoplatným rozhodnutí soudu se nedá dělat prostě nic, a že každým jednáním, jako bylo ono úterní, budí oprávněné podezření, že chtějí omezit nezávislost soudů. Úvahy o nějakém zákonu, který by podobným soudním výrokům zabránil, trapně připomíná poválečný „lex Schwarzenberg“, přijatý jen proto, aby bylo možné vzít rozsáhlé majetky rodině Schwarzenbergů. Přijetí tohoto zákona je dodnes ostudou českého právního řádu i české politiky.

Zdravý rozum by napovídal, že se František Oldřich Kinský po smrti svého otce stal dědicem rodinného jmění – a jeho otec zemřel v roce 1938. Napovídal by také, že člověk narozený v roce 1936 nemohl být nacistou, ani kdyby byl stokrát chtěl. A dospěl-li soud k názoru, že majetek byl Kinskému zabaven neprávem, nelze proti tomu v mimosoudní oblasti nic namítat.

Jenže věc má háček – nebo to tak aspoň vidí ministr Dostál a zřejmě i řada dalších politiků. Kinského majetek je totiž obrovský a patří k němu i palác na pražském Staroměstském náměstí, ve kterém sídlí Národní galerie. A tak se v médiích objevuje řada samozvaných expertů, kteří nám sdělují, co si o výroku soudu myslí. Vedle Dostála samotného je to především ředitel Národní galerie Milan Knížák.

Dostál i Knížák jsou vedeni pochopitelnou obavou, co by se stalo se sbírkami z paláce Kinských, kdyby kníže Kinský vyhrál i při, kterou vede o tuto budovu. Ačkoli žádný z nich není právník a nemá právo zasahovat do tohoto ani jiných majetkových sporů, které Kinský vede, vytrvale veřejnost ujišťují, že mají důkazy, které je opravňují rozhodnout, že se Kinskému nic nemá vracet. Úcta k nezávislosti soudů? Ale jděte!

Tento poněkud kocourkovský přístup je v Česku oblíbený: v hospodách se dost často vedou vášnivé diskuse o tom, kdo má či nemá nárok na ten nebo onen majetek. Je ale smutné, že se k němu propůjčili představitelé všech politických stran. A proč si k úterní schůzce přizvali i nově již nejspíš „přijatelné“ komunisty? Zřejmě předpokládají, že mohou přispět cennou radou – s vyvlastňováním mají věru bohaté zkušenosti!

(LN)