Srpen 2003

Právník: Romové se bojí svědčit proti policistům

Jaroslav Čuřík

Brno - Má pro policisty život každého člověka stejnou hodnotu? Má pro ně život Roma stejnou hodnotu, jako život "bílého"? Právník Ligy lidských práv Jiří Kopal tvrdí, že policisté jsou někdy proti Romům silně zaujatí.

Proč si to myslíte?

Romové jsou etnikem, u něhož je oproti většinové české populaci míra sebevražednosti mizivá až nulová. A přesto někdy páchají nesmyslné a nedůvěryhodně vysvětlené pokusy o sebevraždy na policejních stanicích. Proč při jejich vyšetřování dochází k tolika do očí bijícím pochybením? A proč není nikdo v těchto případech potrestán?

Můžete být konkrétnější?

Například v roce 1994 na policejní stanici v Klášterci nad Ohří umírá Rom pan Červeňák. Důvod? Sebevražda. Vytrhl prý policistovi zbraň z pouzdra a sám se s ní střelil do hlavy. Balistická expertiza prokázala, že rána prošla takovým způsobem, že bylo nemožné, aby si smrt způsobil sám. Případ přesto zůstal nevyšetřen. Loni 19. června v brněnské nemocnici umírá několik hodin po vypadnutí z okna policejní stanice Rom Vladimír Pecha. Ani jeho případ není dodnes vyšetřen.

Je v pořádku, že trestné činy policistů vyšetřují vlastně také policisté z Inspekce ministra vnitra?

Když menší porušování zákona policisty vyšetřují vnitřní policejní orgány a trestné činy policistů "policejní" inspekce, která se vydává za nezávislý orgán, je to stejně jako způsob bratrské spolupráce a netransparentního přehazování si případů porušování práv občanů policisty naprosto neudržitelné.

Od ledna 2002 mají státní zástupci při vyšetřování trestných činů policistů větší pravomoci. Není to krok k lepšímu?

Kosmetická změna v postavení státního zástupce ve vyšetřování trestných činů policistů je jednou z typických Potěmkinových vesnic, které český stát staví ve snaze otupit kritiku institucí na ochranu lidských práv. To samé může hrozit i připravovanému antidiskriminačnímu zákonu, o jehož efektivitu v praxi mám velkou obavu. V současné době se situace z hlediska vyšetřování zásahů do osobní integrity osob ze strany policie, včetně eventuálních smrtelných následků, změnila k horšímu, neboť ombudsman už oproti dřívějšku nemůže vyšetřovat pochybení inspekce.

Můžete to blíže vysvětlit?

Inspekce má stále pravomoc odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, a zjišťovat pachatele. Tedy celou počáteční fázi před započetím fáze "vyšetřování" podle trestního řádu. To zejména znamená, že inspekce, když raději případ zrovna raději nepřenechá ještě méně kompetentnějšímu orgánu vnitřní kontroly, zjišťuje všechny nejdůležitější okolnosti, které je třeba vždy nalézt v první fázi vyšetřování. Jde o zajišťování důkazů, stop, ohledání místa a podobně. Tato šetření, která by měla být při zásazích do osobních integrit osob na policejních stanicích prováděna, nejsou, jak známo, činěna pořádně, někdy spíše způsobem vedoucím k podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. To je také případ pana Pechy.

Je případů špatného zacházení policistů s Romy mnoho?

Samozřejmě. Většinou však Romové naštěstí nezemřou. Bojí se však se svými problémy vyjít na světlo. Proti policistům nemají většinou žádné svědky. Znám i případy, kdy se Romové bez jakéhokoli předešlého prohřešku proti zákonu jako oběti rasistického útoku bojí o těchto událostech z pozice oprávněně poškozených svědčit. Nebojí se jen pomsty útočníků, ale i výslechu na policii. Liga lidských práv zastupuje například Karla Billého, kterého policisté v lese zbili a pak pomočili, či romskou rodinu, do jejíhož bytu v květnu bezdůvodně vnikli policisté.

(MfD)