Srpen 2003

Malá vzpomínka na velkou oběť

Milan Hulík

Čas jak známo přináší také zapomnění. Bylo by však nespravedlivé, kdybychom nevzpomněli, že před 15 lety, 26.4., zemřel Pavel Wonka. Byl posledním mučedníkem komunistického režimu a jeho smrt již v době " přestavby" a uvolnění komunistického režimu v posledních letech jeho existence dokázala, že tento režim byl v podstatě stejně nelidský, jako na začátku své existence. Se vzpomínkou na laického právníka a advokáta bezprávných a oponentů režimu, bychom měli vzpomenout ještě jednoho právníka, přesněji právničku JUDr. Marcelu Horváthovou, soudkyni Okresního soudu v Trutnově. Tehdejší i nynější. Vzpomeňme i to, že Pavel Wonka byl odsouzen za projev svého základního demokratického práva, když se přihlásil jako nezávislý kandidát do voleb do Federálního shromáždění ČSSR. Po propuštění z výkon trestu byl dne 5.4.1988 pro nedodržování tzv.ochranného dohledu, který spočíval v tom, že se musel pravidelně hlásit na stanici Veřejné bezpečnosti a nechat se šikanovat a ponižovat, opět stíhán a z příkazu JUDr. Marcely Horváthové vzat do vazby. Před tuto soudkyni jej přivezli dne 21.4.1988 na kolečkové židli v takovém zdravotním stavu, který mu bránil i v komunikaci se soudkyní. Přesto jej JUDr. Marcela Horváthová odsoudila k trestu odnětí svobody a několik dní poté Pavel Wonka dne 26.4.1988 v hradecké věznici zemřel z důvodu neposkytnutí lékařské péče. JUDr.Marcela Horváthová je stále aktivní soudkyní a veškerá snaha Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) o zavedení kárného řízení s ní a její odchod z justice, byla marná. Podobné to bylo i s vězeňským ošetřujícím lékařem. Prvním, kdo zapomněl na tuto tragickou smrt, byl náčelník hradecké věznice, kterého jsem osobně v roce 1990 jako předseda Ústřední prověrkové komise ve Sboru nápravné výchovy prověřoval. Na jméno Pavla Wonky se nemohl upamatovat a komise mu musela celou záležitost důkladně vysvětlit, než si na nějakého Pavla Wonku vzpomněl.

Soudcovské svědomí JUDr. Martiny Horváthové pozitivně prověřil tehdejší ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Novák a postavil se za ni i předseda Nejvyššího soudu ČR JUDr. Otakar Motejl.

Vzpomeňme i na to, co se málo ví. Podle § 70 tehdy platného trestního řádu byla JUDr. Marcela Horváthová povinna o vzetí do vazby vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného. Kdyby to bývala učinila, tak by nepochybně matka obviněného informovala disent a ten prostřednictvím VONSu zahraniční zpravodajské agentury. Následná pozornost zahraničních "ideodiverzních" vysílaček by jistě odradila příslušníky SNV a vězeňského lékaře v hradecké věznici od brutálního zacházení a neposkytnutí pomoci Pavlu Wonkovi. JUDr. Horváthová tak však neučinila a můžeme se jen dohadovat, zda to bylo opomenutím, nebo důsledkem jejích návštěv na jistém a tehdy nejmocnějším úřadě v Hradci Králové.