Srpen 2003

Motejl už začal děsit státní úředníky

Luděk Navara, Jana Blažková

Kancelář ombudsmana už pracuje naplno a její zprávy vyvolávají na úřadech pozdvižení. "Už nás berou trochu jinak než na začátku," říká ombudsman Otakar Motejl na adresu úředníků. V loňském roce jeho kancelář řešila bezmála dva tisíce případů.

Brno - Kdyby mrtví mohli mluvit, tak by minimálně jedna nedávno pochovaná babička hodně hlasitě všem živým doporučila, aby nic ze svého majetku neodkazovali státu. Na ombudsmana se totiž obrátil její prasynovec. Zjistil, že majetek pratety ve výši přibližně jednoho milionu korun připadl státu a on má zaplatit pohřeb a uložení do rodinného hrobu.

Stát: My hrob platit nemůžeme

Prasynovec zemřelé ženy usoudil, že by bylo vhodné, aby mu náklady na pohřeb proplatil dědic, tedy stát, ale úředníci se mu jen vysmáli. Ombudsman poté požádal ministra financí o vysvětlení. "Jak postupuje ministerstvo v situacích, kdy určitá osoba zemře bez dědiců a její majetek připadne státu?" ptal se. Ministerstvo uvedlo, že stát nemůže platit hrob a uspořádat pohřeb, protože to neumožňují předpisy. Ombudsman nyní zvažuje, že podá návrh na změnu předpisů. To je jeden z mnoha případů, které loni řešila kancelář veřejného ochránce práv - ombudsmana. Jen za loňský rok jich vyřídila celkem 1945. "Domnívám se, že ta instituce je skutečně nesmírně užitečná. Některé případy ode mne se tam dostávají a já se pak dozvídám, že se jich ujali a že se o tu věc zasadili," říká vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. O tom, že ombudsman funguje, svědčí i to, jak se k němu najednou začínají chovat úředníci - tedy ti, kterým občas pracovníci kanceláře šlapou na paty. "Vždycky, když nám přijde dopis od zástupkyně ombudsmana Šabatové, je to tu vzhůru nohama. Vedení se o reakci radí několik dní, shání si na to právníky a zuří, když se nepodaří sestavit uspokojivou odpověď," řekla pracovnice školní inspekce. Samozřejmě, že se pod své tvrzení nepodepíše.

Že nás všichni nemají rádi? Nevadí

"Už nás berou trochu jinak než na začátku," poznamenal před časem ombudsman Otakar Motejl. Co se vlastně stalo? Nic jiného než to, že kancelář veřejného ochránce práv začala vloni pracovat naplno. "Máme za sebou vlastně první rok aktivní činnosti. V roce 2001 jsme totiž ještě hledali pravidla pro tuto novou instituci," říká právnička kanceláře Dana Hrabcová. S tím, že ne všichni je mají rádi, si hlavu neláme: "Ombudsman má být štikou v rybníce. No a pokud se chová jako ta štika, budí nevoli. Měníme zaběhané postupy, které fungovaly léta," říká Hrabcová. Kromě toho, že ombudsman za loňský rok vyřídil téměř dva tisíce stížností, sepsal taky desítky návrhů na úpravy zákonů a nejdůležitější případy shrnul do zprávy, kterou předložil poslancům. Zákonodárci se například dozvěděli, že některá zdravotnická zařízení odmítají informovat příbuzné o příčinách úmrtí jejich blízkého a že způsob, jakým se zemědělská družstva vypořádávají s oprávněnými nároky soukromých zemědělců, je časovanou bombou. Pracovníci ombudsmana vloni začali častěji navštěvovat problematické instituce. Pátrají přímo na místě, a když se jim něco nelíbí, stačí, když pronesou jednu jedinou větu: "Není to v souladu s principem dobré správy." Úředníci pak musí situaci sami napravit.

(MfD)