Srpen 2003

Disidenti zmizejí z ruských učebnic

Petra Procházková

Ruští intelektuálové jsou zděšeni. V oblasti kultury se totiž prý země vrací zpět do "starých dobrých sovětských časů".

MOSKVA/PRAHA (agentura Epicentrum exkluzivně pro LN) - Ruské děti se ve školách nedozvědí, kdo to byli disidenti. Ze seznamu povinné četby se totiž ministerstvo školství rozhodlo z neznámých důvodů vyškrtnout nejslavnější a ve světě nejuznávanější spisovatele, jejichž jména se v dobách existence Sovětského svazu nesměla nahlas ani vyslovit. Ruská inteligence je zděšena a obrátila se otevřeným dopisem k ministrovi školství Ruské federace Vladimiru Filippovovi. "Jsme znepokojeni plíživou restaurací a konzervatismem, které jsou nebezpečné pro formování demokratického vědomí nových pokolení," píše se v prohlášení, které podepsalo 13 hvězd ruské kultury jako hudebník Andrej Makarevič, i v Čechách známý spisovatel Vladimir Vojnovič, Fazil Iskander nebo Rimma Kazakovová. Podle řady představitelů inteligence ale nejde jen o poslední změnu osnov. V posledních letech ustal chaos let devadesátých a zmírňuje se sociální napětí. V oblasti duchovní kultury se prý ale Rusko vrací do "starých dobrých sovětských časů", kdy moc rozhodovala, co je v vhodné a kvalitní a co naopak zavrženíhodné. Alarmující je i okleštění svobody slova, což se projevilo nedávnou likvidací všech nezávislých televizních kanálů, které si dovolily kritizovat prezidenta Vladimira Putina.

Sovětské priority

V případě změny osnov znepokojuje autory otevřeného dopisu, který vzbudil značný rozruch, především to, že mladí lidé se vůbec nedozvědí pravdu o "represivním totalitním režimu a těžkých důsledcích pro národ, zemi i kulturu". Vyloučeni z povinné literatury byli skutečně světově uznávaní autoři jako Boris Pasternak, Andrej Platonov, Anna Achmatovová či Osip Mandelštam, který byl utýrán k smrti v sovětském trestaneckém táboře. Při tomto negativním výběru se úředníci ministerstva školství řídili podle zástupců ruské inteligence výhradně "sovětskými prioritami". Světově proslulý román Borise Pasternaka "Doktor Živago" byl v Rusku, tehdy ještě SSSR, publikován teprve v roce 1988. Na Západě si ho lidé ale četli už 30 let. Nyní se podle autorů otevřeného dopisu na tyto skvosty světové literatury pomalu zapomene. Děti se pak ve škole ani nedozvědí, proč byl autor v SSSR zakázán, a vrátí se v povinné četbě k osvědčenému a neškodnému "Tichému Donu".

(LN)