Srpen 2003

Za současné počasí může také člověk říká profesor vídeňské a Jihočeské univerzity, půdní biolog a ekolog

Josef Rusek (rozhovor)

"Vliv činnosti člověka na globální změny klimatu už je prokázaný a nedá se o něm pochybovat," řekl světově uznávaný půdní biolog a ekolog Josef Rusek, který je jako jeden z mála Čechů uvedený i v prestižní encyklopedii "Who is who". V Česku do budoucna předpokládá extrémně teplé léto a sucha, ale i prudké přívalové deště s možností dalších záplav.

LN: Když se dnes člověk podívá na teploměr nebo se jde projít do extrémně suchého lesa, případně mu náhlý přívalový déšť vyplaví sklep, musí si vzpomenout na vaši loňskou předpověď. Skutečně jste předvídal, že nás čeká takové léto?

Nejsem prorok. Těžko mohu předpovídat počasí na rok dopředu. Na základě dlouhodobého pozorování přírody, chování půdních organismů a změn ekosystémů jsem ale přesvědčen, že nás skutečně čekají i nadále extrémní výkyvy počasí, charakteristické na jedné straně katastrofálním suchem a na druhé straně prudkými srážkami s hrozbou povodní. Tohle léto mohlo být náhodou třeba deštivé, a vůbec ne horké a suché. Kdyby ale takové počasí nepřišlo letos, přišlo by za dva nebo tři roky. Změně klimatu se nevyhneme.

LN: Na rozdíl od některých klimatologů tvrdíte, že za současné klimatické změny může člověk, který tak sám na sebe přivolává katastrofu. Proč by ale v případě nynějších rozmarů počasí nemohlo jít o náhodu nebo přirozený vývoj?

Protože ta změna je příliš náhlá a nepřirozená. Už dříve jsem uvedl, že například stěhování bukového lesa z jižních Karpat do středu Evropy trvalo tři tisíce let. Dnes podobné změny ekosystému trvají jen několik desetiletí. Poušť z jižního Španělska rychle postupuje na sever. Ve Švédsku nedávno během pěti let odumřel stopadesátikilometrový pás severského lesa a zbyla jenom tundra. Náhle a rychle. To nemůže být přirozený, postupný vývoj. Co se týče mého oboru, tedy půdní biologie, v Česku prokazatelně během několika let vymírají půdní organismy, které tady přetrvaly třeba od doby ledové. Jiní půdní živočichové se z nížin stěhují do hor. Zatímco se dnes u nás objevují druhy motýlů dříve známé ze Středomoří, jiní motýli z Česka naopak mizí.

LN: A co mají tyto změny společného například s letošním suchým létem, případně povodněmi?

Nejde ani tak o celkové zvýšení teploty vlivem skleníkového efektu, ale zejména jde o nepředvídatelné a extrémní výkyvy počasí. A na nich se zcela jistě podílí činnost člověka, emise ze spalovacích motorů, znečištěné ovzduší, dusíkaté srážky, chemické hnojení. Příroda prostě zažívá šok. Když postříkáte určitý pás země herbicidy nebo insekticidy, můžete způsobit na jedné straně naprosté vymření některých organismů a na druhé straně přemnožení jiných. Podobně je to i s globálním klimatem. Příroda se, s nadsázkou řečeno, dostává do stresu a reaguje extrémními změnami.

LN: Jestliže může za globální změny klimatu člověk, je možné třeba v případě Česka ještě takový budoucí vývoj počasí na našem území zastavit?

V odpovědi na tuto otázku jsem pesimista. Nejen u nás, ale na celém světě by se musel zásadním způsobem změnit přístup ke krajině, k omezení dopravy, závislé na spalovacích motorech, k zemědělské činnosti. Místo půdy, plné živých organismů, u nás začíná vznikat mrtvá země, která není schopná zadržovat vodu, a proto i krátké přívalové deště mohou způsobit povodně. Po suché a vyprahlé zemi voda rychle odtéká, neodpařuje se a žádné betonové hráze ji nezastaví. Politici většinou tvrdí, že na zásadní změnu v přístupu ke krajině a vůbec k životnímu prostředí nejsou peníze. I když si to samozřejmě nepřeji, časem ale všichni zjistíme, že možné přírodní katastrofy, vyvolané změnami klimatu, nás nakonec budou stát mnohem víc.

(ptal se Marek Kerles)

(Lidové noviny)