Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2003


Kauza Grebeníček končí.

Luděk Navara

Kauza Grebeníček končí. Obávaný vyšetřovatel umřel šest let po obžalobě. Bez soudu

V roce 1997 dostala soudkyně Radomíra Veselá na stůl obsáhlý spis obávaného vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka. Dodnes se nekonalo jediné jednání a ani nebude. Jeho smrtí případ končí.

Uherské Hradiště - Pro soudkyni Veselou z Uherského Hradiště je případ jasný: "Trestní stíhání se tím podle zákona musí zastavit. Ano, znamená to, že se soud už nevysloví o vině," říká. Sama však už neříká, zda na tom má svůj podíl: za šest let Grebeníčka ani jednou nedostala do soudní síně. Vždy se omluvil on nebo jeho advokát. Znamená to, že o Grebeníčkovi nyní můžeme mluvit jako o zločinci, který mučil politické vězně a který budil hrůzu v uherskohradišťském vězení? "O jeho vině naprosto nepochybuji," říká bývalý Grebeníčkův vězeň Petr Vymyslický. On sám měl celu hned vedle vyšetřovací místnosti. Na to, co slyšel přes stěnu, nezapomene do konce svého života. "My jsme věděli, co se s těmi lidmi děje. Tam se mlátilo. Mě vyslýchali dva, jeden z dvojice byl Grebeníček," vzpomíná Vymyslický, který později strávil v komunistických kriminálech jedenáct let. Grebeníček byl tehdy ve skupině vyšetřovatelů, které se říkalo Bicí komando. V té době byla uherskohradišťská věznice jedním z nejobávanějších míst v poúnorovém Československu. Výjimkou nebylo mučení elektrickým proudem. Podle svědků byl Grebeníček mezi těmi, kdo mučení elektřinou využíval. "Když je někdo mrtvý, už se na to člověk dívá jinak. Ale justice ho neustále kryla. Soudkyně vyhověla jeho vytáčkám," říká předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. Ten si na její postup několikrát stěžoval, stejně tak upozorňoval, že soudkyně je bývalou členkou KSČ. Všechno bezvýsledně. Jak by dopadl Grebeníčkův případ, dá se nyní jen odhadovat. Třeba podle toho, že Grebeníčkův komplic z uherskohradišťské vyšetřovačky Vladimír Zavadilík (který na rozdíl od Grebeníčka poctivě chodil k soudu) byl pravomocně odsouzen, neboť jeho vina se prokázala. Přitom jejich případ byl zpočátku veden jako společný, a dokonce byl na něj založen jen jeden spis. Jenže Grebeníček verdiktu unikl. Zatímco Vymyslický nemá o jeho vině pochyby, Veselá se na to dívá jinak: "Faktem je, že odsouzen nebyl. Až do pravomocného odsouzení nejsme oprávněni tvrdit, že spáchal trestný čin," říká. Upozorňuje, že soudce, který zastavuje trestní stíhání, prostě otázku viny neřeší. "Ani mu to podle zákona nepřísluší," připomíná. Pokud by někdo Grebeníčka označoval za zločince, mohl by se teoreticky vystavit nebezpečí, že na něm jeho pozůstalí budou požadovat u soudu omluvu. Musel by tedy své tvrzení doložit. Na druhé straně vyšetřovací spis, který převzal státní zástupce a poté soud, mapuje zločinné praktiky Grebeníčka staršího naprosto jasně, neboť vyšetřovatelé mluvili s desítkami svědků. Mimo jiné přímo s těmi, kteří Grebeníčkovy praktiky poznali na vlastní kůži.

Škoda, že rozsudek nepadne, říká soudce

Brno - Bývalý prezident soudcovské unie a předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra upozorňuje, že případ Grebeníček názorně ukazuje na slabinu české justice. "Hrozí, že ti šikovní se mohou opravdu vyhnout spravedlnosti," říká.

Alois Grebeníček za šest let nepřišel ani jednou k soudu. Vždy se omluvil on nebo advokát a nikdy se nic nestalo. Není to návod pro ostatní?

Díky snaze o preciznost procesních předpisů vzhledem k jejich zneužívání v totalitní éře je tam nyní tolik ochranných práv, že šikovný člověk či advokát toho může zneužívat. Myslím, že už dnes je čas, kdy je třeba zvažovat, zda některá z ustanovení nebrání spravedlnosti.

Můžeme o Grebeníčkovi mluvit jako o zločinci, když nebyl odsouzen?

Jestli to někdo může tvrdit, pak je to státní zástupce, který vypracoval obžalobu. Jinak každý, kdo si to obhájí, tedy ten, kdo má dost informací.

Vy sám považujete za chybu, že proces s Grebeníčkem nebyl?

Vždy je škoda, když rozsudek veřejně nepadne a neproběhne řízení. Už proto, že občané se mohou seznámit s případem. Je tam i morální katarze. Potrestání nějakého starce už nemá pro společnost valný význam. Hlavní je veřejné jednání.

Ani to se však v tomto případě nekonalo...

Samozřejmě, že je to škoda. Ale na druhé straně Grebeníčkova smrt ukazuje, že informace o zdravotním stavu nemusela být takovou výmluvou, jak se zdálo. Je třeba vždy vidět zdravotní posudky. Říkám to s vědomím toho, že jsem patřil ke kritikům toho, že nebylo konáno.

(ptal se Luděk Navara)

(MF DNES)



Zpátky