Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2003


Vražda v Tušti v květnu 1945.

Rozhovor s Jánem Mlynárikem

Pane profesore, jak jste se dostal k vraždě v Tušti? (poblíž Suchdola nad Lužnicí, poznámka redakce CS-magazínu)

V době mě poslanecké funkce ve FS ČSFR v roce 1992 mě navštívil v parlamentu pan Ferdinand Korbel z Tuště a žádal mě o pomoc ve věci jeho zavražděného otce. Úřady jeho žádost o potrestání vraha odmítaly, že čin je již promlčen. Obrátil jsem se na generální prokuraturu státu a ta potvrdila promlčení činu.

Šlo o individuální vraždu?

O hromadnou nebo masovou, jak se říká. Bylo zavražděno 14 obyvatel Tuště německé národnosti vrahem Františkem Říhou, který sám pocházel z Tuště. A musím dodat, že dodnes žije v Praze.

Jak k ní došlo?

V protiněmecké hysterii, ku které došlo po skončení druhé světové války, vynikly zejména osoby, které měly "máslo na hlavě", které udávaly nacistickým úřadům své spoluobčany nebo byly vězněny za kriminální činy. Ty se snažily kompenzovat svoji kolaborantskou minulost. V rámci tohoto divokého vyhnání Němců, nebo řekněme nekontrolovatelné zvůle, docházelo až do usnesení postupimské konference v srpnu 1945 k hromadným vraždám sudetských Němců. V rámci těchto hromadných vražd, které šly do tisíců případů, byla i vražda v Tušti.

Ta se odehrála již druhý týden po válce. Proč tak brzy? Ústecký masakr, brněnský pochod smrti nebo vyvraždění v transportu karpatských Němců u Přerova se odehrály přece poměrně později.

To je zvláštnost, nebo lépe řečeno zrůdnost případu v Tušti. Vrahové pospíchali, aby se vymstili na nevinných lidech co nejdříve.

Mluvíte o vrazích a ne o jednotlivci.

Jednotlivec střílel, vrahů, morálních vrahů - soudců bylo víc - a pak byli

partyzáni.

Můžete to objasnit?

Vykonavatelem vraždy byl František Říha, který postřílel z automatů krátkými dávkami do týlu 14 osob, stojících na pokraji vykopané jámy. Poslední, mladou ženu, kolektivně, aby to nezůstalo jenom na jednotlivci, zastřelili ranami do hýždě všichni, skupina asi 20 partyzánů plk. Hobzy, která se potulovala po kraji. Byla to horda lupičů a zabijáků, žádní bojovníci za svobodu.

Mluvil jste také o morálních vrazích.

To byli členové lidového soudu, který se v obcí ad hoc ustavil z hodiny na hodinu. Žádný zákonný podklad ke své existenci neměl, byla to zvůle místních obyvatel, hlásících se k české národnosti. Na celé tribunálu stal místní učitel Václav Maxa. Na protokolu o soudu a výkonu trestu 13 obyvatel (mužů) obce podepsalo správnost rozsudku. Šlo o kolektivní akci, byla to morálka vraždící tlupy, kde za zločin nese každý nedílnou zodpovědnost.

Co bylo odsouzeným vytýkáno, z čeho vycházela obžaloba.

Protokol říká, že byli „usvědčeni všemi českými občany“, že utekli v roce 1938 k německému vojsku a pracovali proti ČSR. Do poslední chvíle byli vzpurní a vyhrožovali Čechům, byli organizovaní nacisté ve vojenských formacích strany.

Ale to je vágní, to by se dalo uplatnit vůči všem Němcům.

Samozřejmě je to výmysl. Nikdo neutekl k německému vojsku. Byli doma a normálně žili jako všichni občané. Měli dost svých hmotných starosti jak žít a přežít.

Byla nějaká individuální výtka?

Ano, strůjce samozvaného soudu učitel Maxa obvinil jednu že žen, že intervenovala ve Vídní a Berlíně o připojení Tuště do Reichu, což je nesmysl, protože Tušť v rámci protektorátu se stal součástí Třetí říše. Další žena byla obviněna, že gestapu udala manželku Maxy pro její ilegální činnost, a po zatčení za 2 měsíce umřela v koncentračním táboře. Nešlo ovšem o udání, ale o fakt, že Maxová manželka byla židovského původu. A na to nebylo nutné udání, úřady registrovaly podle norimberských zákonů občany tohoto původu. Nešlo tedy o žádné udání.

Takže morální vrah učitel Maxa.

Věděl, že spáchal zločin, Měl těžké výčitky svědomí a v roce 1968 se v Táboře oběsil.

A co konkrétní, střílející vrah Říha?

Ten si vesele žije v moderním bytě na Vinohradech, Velehradská ul. 1, píše anonymy synovi zavražděného otce i s výhrůžkami, píše je i mně. Směje se nám na plné kolo, Lidové noviny, vážený deník, otiskly jeho obhajobu, že prý se o vraždě dověděl až po příchodu z koncentráku, ačkoli podpis na rozsudku jej usvědčuje že lži.

Vrah Říha se vrátil z německého vězení, měl snad důvod k odplatě?

Vrátil se z Mauthausenu. Důvod k žádné odplatě neměl. Pracoval za války ve fabrice v Gmündu. Obtěžoval tam ženy. Když ho mistr napomínal, vytáhl na něj nůž. Za to se v každém režimu jde do chládku.

Ale to se už dostáváme mimo okolnosti vraždy. Jak to , že vrah nebyl stíhán a potrestán?

František Říha po vraždě v Tušti vstoupil do služeb vězeňské správy a pak po roce 1948 do služeb StB. Tam nebyl stíhatelný, dokonce se mohl chlubit, jak obhajoval české národní zájmy.

Měl syn zavražděného otce šanci stíhat vraha?

Kdyby to udělal, octl by ve vězení komunistické diktatury sám a ohrozil by tím svoji rodinu. Chápu to jako lidskou situaci. A v té době mu unikl vrah - totiž dvacetileté promlčení vraždy, kterým české soudy dosud argumentují.

Jak to?

Vražda se po jistě době promlčí. Ale zde šlo o genocidium, které je i pro čs. zákony nepromlčitelné. A tak se pan Korbel, syn zavražděného otce, tahá s arogantní českou justici o slovíčka, co je vražda a co genocidium. Paní nejvyšší státní zástupkyně mu na jeho dožadování potrestání vraha odpověděla na začátku roku 2001, aby už přestal otravovat. Pane redaktore, je to na blití!

Ale ČR chce do Evropy, do EU?

S tímhle zločinem vyhnání 3 a půl miliónů lidí se podle slušných lidí nikam nedostane. Jediné, že by se prošvejkovala. Má v tom tradici a mentalitu. Doufám, že se to nepovede.

To jsme dostali daleko. Bylo vůbec dokázáno, že se v Tušti vraždilo?

Všichni občané Tušti věděli, že vražda se stala na mrchovišti na okraji obce. A tam v roce 1993 přišel Rakouský červený kříž a pozůstatky zavražděných exhumoval, jejich lebky a kosti uložil do malých rakviček. Měli být pohřbeni v rodné obcí. Obecní úřad to odmítl, prý by to vzbudilo nevoli obyvatel obce. Nedivím se, vždyť to byli právě oni a jejich předci, kteří s vraždou souhlasili a protokol o ní podepsali.

Kam je teď pohřbili?

V Gmündu, na druhou straně, pár kilometrů odtud.

Nezůstala ani památka?

Syn zavražděného otci žádal obecní úřad v Suchdole nad Lužnicí, aby na místě vraždy byl zřízen památník. Obecní úřad, v němž seděli synové vrahů, to zamítl. Korbel se na to neohlížel a přivezl na hrob tunový kámen, na němž vytesal den a jména. Je tam dosud. Pro jeho váhu jej asi místní mrchožrouti neodstranili. Ve Gmündu mají důstojný pomník s připomenutím tragédie.

Takže konec konců tito obyvatelé hraniční obce do Rakouska patří.

Ano. Jsme děti jedné planety. Zničení velkého státního prostoru, rakouské monarchie, která ochránila národy Evropy před agresí osmanské říše, považuji za katastrofu, která přinesla neštěstí mnoha lidem.

Abychom se vrátili do Tuště. Bude vrah potrestán?

Podle současné praxe české jurisdikce se to nestane. Vrah dostal odměnu od německé republiky, podle zákonů o odčinění. Za každého zavražděného nejméně 30 000 Kč. Takhle vypadá česká justice dnes.

A co syn zavražděného?

Uvedl mi, že se obrátil na Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku. Téhle české ignorance, ačkoli sám je Čech, má už dost.

A vy?

Jsem Slovák, česká arogance proti omluvě vyhnanství mě lidský hluboce uráží. S tímhle švejkováním by bratři Češi už skutečně jednou měli přestat.

(www.freewebs.com/vanek/index.htm)



Zpátky