Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2003


Kriminalita

Ota Ulč

V oblasti New Yorku se v průměrný den uskuteční aspoň půl tuctu vražd. Takové množství ovšem otupuje zájem veřejnosti. Sdělovací prostředky se zajímají jen o případy, na nichž je něco unikátního. Například: Před obědem o Velikonoční neděli, policista ve státě New Jersey postřehl na parkovišti muže při podezřelé práci. Z kufru auta vynášel černé plastické pytle na odpadky a házel je do řeky Passaic, kde děti rády rybaří. Byl to Vladimír Zelenin, věk 40, zaměstnáním computer technician. Krev měl na rukavicích, kalhotech a botách. Oněch pytlů přivezl jedenáct, obsahovaly tělo jeho příbuzného Jakova Gluzmana, předchozí večer na Bílou sobotu rozporcovaného na 66 kusů.

Gluzman byl ruský židovský emigrant, molekulární biolog, specialista v rakovinném výzkumu a poslední dobou ředitel firmy Wyeth-Ayerst Research. V roce 1969, když mu bylo 22 let, se oženil s o rok mladší Ruth Šapírovou, chemičkou. Krátce po svatbě dostala její rodina povolení se odstěhovat do Izraele. Novomanželka rovněž odjela a venku zahájila velkou kampaň, aby Brežněv rovněž vypustil jejího manžela. Držela hladovku před budovou OSN v New Yorku, svědčila v americkém kongresu ve Washingtonu. Úsilí se podařilo, v r.1972 směl Gluzman rovněž emigrovat. Z Izraele, kde získal doktorát v biologii, se v r.1977 dál stěhoval do USA. Napřed pracoval v laboratořích, vedených Jamesem Watsonem, laureátem Nobelovy ceny; posléze se osamostatnil a měl vlastní firmu. Spolu s manželkou jejich roční plat se pohyboval kolem půl milionu dolarů. Jenže Gluzman byl oddán vědě, peníze ho nezajímaly, na rozdíl od jeho po neustálém nabývání pozemských statků bažící choti. Byla dokonce přistižena v obchodě při krádeži nádobí a žárovek. Jemu stačily jedny šaty, jedno auto, jí nestačilo nic. Svědci z etnické enklávy jménem Eldorado Village (z 90 bytů jich 60 patří Rusům) komentovali, že paní Ruth měla permanentně vzteklý výraz ve tváři. Z tehdejšího Sovětského svazu přivážela další příbuzné. Mezi nimi se z Kazachstánu dostavil i její bratranec Zelenin, jehož Gluzman zaměstnal a ten se mu pak nedobře revanšoval.

Po 26 letech manželství, Gluzman podal žádost o rozvod na základě údajně surového počínání a rozmařilosti paní odpůrkyně. Společný majetek byl ohodnocen částkou 1,3 milionu a k tomu životní pojistka ve výši téměř půl milionu dolarů.

V porovnání s eventualitou rozvedené paničky, představa role vdovy měla víc přitažlivosti a tak večer o oné Bílé sobotě spolu s bratrancem Zeleninem se pustili do díla. Vybaveni sekyrou a nožem si na manžela Guzmana počkali, ubodali a v koupelně rozkrájeli. Paní Ruth si počínala tak energicky, že při jednom rozmáchnutí se strefila do spoluvraha, jehož pak bylo třeba ošetřit. Po jeho zatčení trvalo pár dní, než se podařilo vdovu vypátrat. Černovláska již měla jiný přeliv a před sebou informace o možnostech přesunu jednak do Švýcarska, jednak do Austrálie.

V šedesátých letech se značné přízni amerických diváků těšil satirický film Russians Are Coming (Rusové přicházejí) o posádce sovětské ponorky, neúmyslně uvíznuvší u americkému břehu, s dopadem, že některé z domorodců posedala panika v představě zamoření komunistickým morem. Pokud teď Rusové přicházejí, jejich výlučným zájmem je prosazování kapitalismu za jakoukoliv cenu. Peníze, profit, obohacování - toť jediný leitmotiv.

Média nás informují o čilém počínání slovanských bratří v České republice. Organizované gangy si vzájemně ubližují, pochází k přestřelkám, v motorestu uvíznou kule v hyždích pistolníků. Počet trestu unikajících či již pykajících provinilců jde do tisíců. Co je novinkou v českých zemích, je věc dlouholeté solidní tradice v Americe. Takový přísun ze Sojuzu se pak podobá úsilí vozit sovy do Athén. Mluvčí F.B.I. informují, že hlavním působištěm ruských gangsterů je New York a sousední New Jersey. Pověst centra mafiánské činnosti získala brooklynská čtvrť Brighton Beach, známá teď jako Malá Oděsa. Došlo k zřízení řady filiálek v městech jako Los Angeles, San Francisco, Seattle, Phoenix, Chicago, Cleveland a Miami. Poslední dobou přibyly báze v Bostonu, Filadelfii a na jižní Floridě.

Tento trend započal v sedmdesátých letech, když Brežněv pootevřel klec a různí ptáčci z ní začali vylétat. Věnují se činnosti jak násilné, tak nekrvavé. Rozšiřují svůj sortiment služeb, například vraždami na objednávku. Něco takového má ovšem v Americe také značnou tradici, ale nabízený slovanský servis má nepopíratelné výhody: jeho láce (2 000 až 3 000 dolarů - čili pakatel na místní poměry), jeho spolehlivost bez nebezpečí pozdějšího vydírání. Profesionální zabiják přijede z někdejší první země socialismu (ne tedy emigrant), odvede svou práci, po zaplacení odjede a je po starosti. Ale i mezi těmito odborníky se občas vyskytují neopatrní žabaři. V kalifornské čtvrti West Hollywood policie šla obhlédnout nesprávně zaparkovaný automobil a ejhle, uvnitř dva ruští návštěvníci parcelovali oběť, krev měli až za ušima.

Hodně vynáší vydírání ekonomicky úspěšných krajanů. Odhaduje se, že většina ruských obchodníků mlčky platí tzv. protection money. Například Marat Balakula, jeden z oděských bossů, vymámil 15 tisíc dolarů pod hrozbou, že krajanovi zabije dceru o jejím svatebním dni. Kdo by s platbou váhal či dokonce kontaktoval policii se vystavuje nebezpečí vraždy ve zvlášť surovém provedení, poskytnout hodně odstrašující příklad v sousedství. Koluje věrohodné podezření, že gangsteři se poslední dobou soustřeďují na sportovce, angažované v té které americké profesionální lize a vydělávající velké peníze. Jsou vydíráni pod hrozbou újmy jejich rodinným příslušníkům ve vlasti. Dočetl jsem se ale jen o jednom, že by se lapený zločinec přiznal - z pokusu vymámit 150 000 dolarů od hokejisty jménem Alexander Mogilny z klubu Buffalo Sabres.

Daleko výnosnější je tzv.kriminalita bílých límečků, počínání nenásilné, kde krev neteče. Podvody s kreditními kartami, burzovními papíry, transakcemi všemožného druhu. Populární jsou fingované přepady a pojišťovací podvody. Exulant Michal Šuškevič s několika příbuznými a kamarády vymyslel novinku s pojízdnou klinikou (mobile clinic) a z pojišťoven se mu podařilo podvodně získat MILIARDU dolarů, jeden z nejznamenitějších švindlů v americké historii.

Ruští mafiáni si rovněž velmi zdařile počínají v obchodování s narkotiky, praním špinavých peněz a s daňovými podvody u pohonných hmot - čili činnosti nikoliv neznámé v českých zemích. Na rozdíl ale od letargie českých soudů, Rusové, takto získavší 140 milionů dolarů, se stali příjemci prokurátorského obvinění o 39 bodech s trestem odnětí svobody na přemnoho let.

V těchto aktivitách Rusové spolupracují s italskými gangsterskými organizacemi - "rodinami" - Colombo, Gambino, Lucchece. Neříkají si La Cosa Nostra, nýbrž Organizácija. Nepotrpí si na sebevědomá sebeoznačení typu Bull (Býk) a dávají přednost něčemu mírnějšímu jako například Kapusta. Na rozdíl od zločinců místního původu, Rusové jsou vzdělanější a vynalézavější. "Rusové dodávají mozek, mafie dodává zabijáky," shrnul vyšetřovatel (New York Times, 15. května 1996). O této spolupráci se už dost ví zásluhou přeběhlíků z italských řad. Vypovídají v kongresu před výborem senátu a svědčí i u soudu, odměnou za mírnější trest a za slib nové identity (tzv. Witness Protection Program), že je nikdo už nenajde. Hodně se tak veřejnost dozvěděla od zločince jménem Anthony S. Casso, bývalého šéfa rodiny Lucchese, lapeného po téměř třech rocích skrývání a s hrozícím trestem doživotního pobytu za mřížemi. Poté došlo na výpověď Michaela Franzese, kapitána z rodiny Colombo, který vypovídal o mnohamilionových daňových únicích v obchodování s pohonnými hmotami ve spolupráci se Slovany bystrého ducha.

Zásluhou pozměněných priorit po 11. září 2001, se prozatím nepočítá s legislativní iniciativou, zaměřenou speciálně na tyto ruské výtečníky. Zdárně se ale zatím rozvíjí spolupráce mezi ruským ministerstvem vnitra a FBI. Moskva už dobrovolně dodává důkazy o činnosti svých někdejších či dosud nynějších občanů, působících škodu v obou zemích. Policejní důstojníci létají přes Atlantik a američtí kolegové si libují, kolik s nimi mají společného - stejné ambice, stejné frustrace. Když je pozvou do restaurací na večeři, Rusové jsou prý prima společníci, ochutnají všelicos, ale vyhýbají se krmi na Brighton Beach, oné Malé Oděse.

O úspěšných gangsterech českých či slovenských se toho mnoho neslyší. Třeba jen proto, že si počínají příliš obratně. V New Yorku jsem znal příjemného našince, který kvůli nepravostem uvízl na několik let za mřížemi, na rozdíl od svého partnera, jehož svázané tělo svrhla konkurence z helikoptéry do jezera. Šlo o pašování zbraní, konexe brazilská.



Zpátky