Říjen 2003

Odložit start? Vyloučeno!

Rozhovor Martina Uhlíře s Antonínem Vítkem

Můžeme startovat? ptali se lidé z NASA soukromých dodavatelů. Naléhavost těchto dotazů v praxi sotva umožňovala říci ne, upozorňuje dr. Antonín Vítek, CSc., odborník na kosmonautiku z AV ČR. Byrokracie, boj s finančními škrty - i to se podle něj podepsalo na havárii Columbie

LN: Co vás ve zprávě nezávislé komise, která vyšetřovala havárii raketoplánu Columbia, zaujalo nejvíc?

Jaký důraz klade na vnitřní organizaci NASA, na zkostnatělost a byrokracii, která tu vládne. Překvapilo mě také, jak hluboce se na problémech podepsala skutečnost, že NASA předala každodenní přípravy ke startu raketoplánu komerčním firmám. Zpráva zároveň věrohodně ukazuje, že celá historie raketoplánu byla historií neustálých kompromisů, změn koncepce a boje o finanční prostředky. Tento boj vedl k tomu, že se řada věcí musela, jak se říká, hodit pod stůl. Nedostatek peněz vedl k tomu, že byl provoz raketoplánů z velké části svěřen firmě United Space Alliance. Kongres totiž NASA neustále předhazoval, že jakožto vládní organizace je méně efektivní než soukromý sektor. Lidé z NASA si pochopitelně ponechali určitou míru kontroly. Jenže se snažili šetřit a každý odklad startu znamená růst nákladů. Proto se řídící pracovníci pokaždé ptali 'lze to udělat?' a 'můžeme startovat?' s jistou naléhavostí, kterou dodavatelé vycítili a zařídili se podle ní. Zkrátka kývli na to, že se startovat bude. To je situace, kterou dobře známe z havárie raketoplánu Challenger.

LN: Letošní katastrofu zavinila také řada konkrétních selhání. Které pokládáte za nejvážnější?

To lze jen těžko říci, vyšetřování ukázalo, že ta nejhorší selhání proběhla už strašně dávno. Během vyhodnocování toho, co se událo při letošním nešťastném startu, samozřejmě docházelo k mnoha chybám, byly to však chyby vyvolané během událostí. Zpráva upozorňuje například na matematické analýzy prováděné pomocí programu Crater. Tento program počítá, jak mohou při startu padající úlomky izolace nebo ledu poškodit tepelnou ochranu křídla či trupu. Program je ale 20 let starý, připravený pro první starty raketoplánu. Vznikal na základě laboratorních dat a ta umožňovala popsat jen poškození, která způsobí malé úlomky. Nikoliv velký kus, jenž odpadl při startu Columbie. A protože došlo k různým organizačním změnám, technici, kteří po startu Columbie analýzy prováděli, byli jiní lidé než ti, kteří program připravovali. Nový tým nebyl zvyklý s programem pracovat. Jeho členové si neuvědomili, že Crater vznikl pro jiné účely a má-li popsat dopad velkého kusu izolace, musí extrapolovat. A extrapolace znamená nespolehlivé výsledky.

LN: Program nicméně ukázal, že může dojít k porušení tepelné ochrany, jenže NASA to nebrala vážně. Bylo to v pořádku?

V pořádku to nebylo, musíme ovšem definovat, co ono porušení tepelné ochrany znamená. Po celou dobu těchto analýz se mluvilo hlavně o keramických ochranných dlaždicích, nikoliv o uhlíkových panelech na náběžné hraně křídla. Zkušenosti ukazovaly, že odpadne-li jedna keramická dlaždice, zase tak moc se nestane. Experti NASA zároveň předpokládali, že uhlíkové panely jsou odolnější než dlaždice. Program Crater navíc vůbec nepočítal s tím, že spodek dlaždic je zesílený, což zvyšovalo jejich odolnost. NASA to věděla a uklidňovala se tím.

LN: Poškozené křídlo mohla vyfotografovat špionážní technika, nikdo ale o snímky nepožádal. Manažeři NASA se hájili tím, že v minulosti podobné fotografie nic neukázaly. Co tomu říkáte?

Zapomněli dodat, že to bylo před dvaceti lety. Při prvních letech raketoplánu.

LN: Nikdo v NASA neměl bezpečnostní prověrku, která by mu umožnila dozvědět se, jaké jsou současné možnosti špionážních satelitů.

Podobné případy známe z minulosti. Proč myslíte, že měl Hubbleův teleskop, když jej vypustili na oběžnou dráhu, špatně vybroušené zrcadlo? Protože firma, která výbrus prováděla, nesměla použít k proměřování zrcadla přístroje, které používala armáda pro optiku špionážních družic.

LN: Mohl posádku Columbie skutečně zachránit raketoplán Atlantis?

Bylo by to "o prsa", spojené s mnohými "kdyby". A navíc, kdo vám zaručí, že analogická závada nepostihne při startu i záchranný raketoplán? Místo sedmi kosmonautů by jich pak nejspíš zahynulo jedenáct, místo jednoho raketoplánu bychom mohli ztratit dva. Bylo by to kruté rozhodování!

LN: Co by se nyní, po zveřejnění zprávy, mělo změnit?

Zpráva uvádí 29 doporučení, z nichž 15 se týká konkrétních technických věcí. Měl by se například zdokonalit systém optické kontroly raketoplánu při startu i na oběžné dráze. Starty budou napříště probíhat pouze ve dne a za dobré viditelnosti, což zkomplikuje lety k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Špionážní technika bude snímkovat raketoplán během každé mise. Změní se technologické postupy při nanášení pěnové izolace, aby už neodpadávala. Posádky budou mít s sebou prostředky, které jim umožní provádět opravy ve vesmíru. Při letech raketoplánu k ISS využijí zázemí této stanice. NASA už všechna tato doporučení akceptovala. Má před sebou těžký úkol a myslím, že obnovit starty v březnu příštího roku, jak se plánuje, je spíše zbožné přání.

LN: A obecná doporučení? Proběhne v NASA zemětřesení?

Už do jisté míry proběhlo, asi šest řídících pracovníků muselo ze svých postů odejít. Někteří ovšem byli "vykopnuti vzhůru" a jiní přešli do jiných středisek, kde nebudou mít s provozem raketoplánu nic společného. Důležité je doporučení, aby se co nejvíce oddělil ekonomicko-plánovací management od managementu technického. Aby se lidé, kteří rozhodují o tom, zda je start bezpečný, vůbec nemuseli starat o plnění termínů a o peníze.

Jak zlepšit bezpečnost raketoplánu

Vyšetřovací komise uvádí řadu doporučení, které NASA hodlá respektovat:

* Použít mezinárodní kosmickou stanici jako "orbitální opravnu" poškozených raketoplánů Fotografovat raketoplán během letu špionážní technikou

* Pořídit snímky s vysokým rozlišením zachycující hlavní palivovou nádrž po odhození; fotografie by ukázaly, zda odpadla pěnová izolace

* Zlepšit kamerový systém, který fotografuje raketoplán při startu, tak aby jej zachycoval ze tří různých pohledů; pořizovat tyto záběry od startu do odhození pomocných motorů

* Prověřit spolehlivost tepelné ochrany

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)