Říjen 2003

Příběhy české justice (6)

Příběhy české justice (6)

Příběh šestý: Ano, jedině Václav Havel, autor slavných absurdních dramat, by nejlépe popsal tento případ české justice. Jaký mu ale dát název ? Pan prezident již bude vědět, proto se vzpomínkou na E. E. Kische parafrázuji slavný výrok "Kischi, napiš to !" na

PANE PREZIDENTE, NAPIŠTE TO !

Příběh, který svědčí o mnohém. Mohl se totiž odehrát jen v Česku našich dnů a to ještě v jeho nejposttotalitnějším regionu, kterým je bezesporu severní Morava. Je již skoro zbytečné dodávat, že je to kraj Vladimíra Hučína, jehož hlavním městem je Přerov.

U jeho okresního soudu byl nedávno uzavřen trestní případ Ing.Jaroslava Bezděka, bývalého politického vězně, který v listopadu r. 2000 vyvěsil v pouliční vitrině KANu protestní petici za odvolání JUDr.Jána Murčeka, absolventa vysoké školy SNB a dosavadního vedoucího jedné z kateder Policejní školy v Holešově. Jako důvody tohoto odvolání petice podepsaná 131 bývalými politickými vězni uváděla, že JUDr. Ján Murček byl nomenklaturní kádr a že spolupracoval s StB. Na základě trestního oznámení poškozeného doktora vysoké školy SNB Jána Murčeka bylo Ing. Bezděkovi vzneseno obvinění z trestného činu pomluvy podle § 2O6 tr. z. Tohoto trestného činu se dopustí ten, "kdo o jiné sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů a poškodit jej v zaměstnání."

Přerovská policie, jejímž byl soudruh doktor za komunistického režimu náčelníkem, za takové jednání považovala právě informaci o nomenklaturní minulosti poškozeného a jeho spolupráci s StB. Již nyní konstatujme, že právě tyto jeho aktivity byly tzv. kádrovými předpoklady, pro které se tehdy mohl stát okresním náčelníkem VB. Nyní se ale staly údaji dehonestujícími, protože důstojník policie demokratického státu a navíc policejní pedagog, nemůže být přece spojován s totalitním režimem.

NOMENKLATURNÍ KÁDR BYL, ALE NESPOLUPRACOVAL

Poté, co během výslechu obviněného bylo zjištěno, že " JUDr." Ján Murček byl členem předsednictva městského výboru KSČ, členem ideologické komise téhož výboru v Přerově, členem výboru TJ Rudá Hvězda, členem SČSP ( pro mladší vysvětlení - Svazu čs.-sovětského přátelství, lidově zvaného "Rudý kámoš") a nositelem vyznamenání "Za zásluhy o obranu vlasti", "Za službu vlasti" a "Vzorný pracovník SNB", byla z obvinění vypuštěna nomenklaturní insinuace a zůstalo jen u spolupráce s StB.

To ale udělalo čáru přes rozpočet obhajobě, které se dostal do rukou kádrový spis poškozeného soudruha doktora náčelníka. Obhajoba citáty z tohoto spisu: …"Je uvědomělý až zásadový člen strany, který její politiku prosazuje a obhajuje. Ve funkcích, které zastával, se plně osvědčil…Je členem KSČ od r.1967, po stránce politického profilu byl kpt. Murček hodnocen dobře, jako zkušený člen strany prošel řadou stranických funkcí, ve kterých se osvědčil, ve funkcích pracuje obětavě a odpovědně, pravidelně se zúčastňuje členských a výborových schůzí na pracovišti, za politiku KSČ se nemenší měrou angažuje i v místě svého bydliště, 90 % příslušníků jeho kolektivu je zapojeno do socialistické soutěže o získání čestného titulu "Vzorný kolektiv SNB", v krizových letech se protistranicky neangažoval a členská legitimace mu byla vrácena bez připomínek", chtěla zaskočit obžalobu a prokázat, že poškozený byl "komunistickým nomenklaturním kádrem", neboť náčelník Okresní správy SNB pplk.František Zela dne 16.5.1983 schválil zařazení kpt. Murčeka do kádrových rezerv v nomenklatuře OV KSČ. Vyšetřovatel policie to však prozíravě zmařil a důkazní řízení před soudem zůstalo omezeno jen na to, zda je tvrzení o spolupráci s StB pravdivé.

Obžaloba předložila negativní lustrační osvědčení dnes již pana doktora Murčeka, kterým prokázala, že jmenovaný nebyl vědomým tajným spolupracovníkem StB ve smyslu lustračního zákona. Obhajoba však poukázala na to, že v uveřejněné petici nebylo nic o tom, že učitel policejní školy v Holešově byl tajným spolupracovníkem StB jako její agent či informátor, ale že "spolupracoval" s StB. A to měl jako náčelník VB v popisu práce, neboť taková spolupráce s resortním kolegou - náčelníkem StB, patřila mezi jeho služební povinnosti. Pro mladší čtenáře nutno uvést, že zkratka SNB představovala Sbor národní bezpečnosti tvořený dvěma složkami, Veřejnou bezpečností a Státní bezpečností.

O tom se vedlo důkazní řízení před soudem. Ano, obhajoba musela navrhovat důkazy, kterými by se prokázalo, že tyto dvě složky a jejich představitelé spolu spolupracovali (sic)! Tím však míra absurdity není ještě dovršena. Soudu předsedala soudkyně, která v době totality soudila Vladimíra Hučína jako disidenta. Když jí to Vladimír Hučín obhajobou navržený jako svědek u soudu připomněl, tak paní soudkyně konstatovala, že každý máme máslo na hlavě. Vladimír Hučín a jeho matka pak vypovídali u soudu o tom svém máslu. Jak byl Vladimír Hučín z politických důvodů vězněn, jak byla jeho matka prosit soudruha náčelníka Murčeka, aby mu umožnil z vězení se zúčastnit pohřbu svého otce a jak ji soudruh náčelník Murček vyhodil. Jak Vladimír Hučín potom kvůli němu na pohřbu nebyl. Ten to ovšem popřel, stejně tak tvrdil, že s druhou složkou SNB, tedy se Státní bezpečností žádné kontakty neměl a s jejich náčelníkem se nestýkal. Jeho výpověď byla tak emotivní, že budila dojem, že náčelník Veřejné bezpečnosti o Státní bezpečnosti v Přerově vůbec nevěděl. Vzpomněl si na ni jen v souvislosti s tím, že prý vedení StB si mezi jeho podřízenými vybíralo nové spolupracovníky. Svojí horlivou výpovědí však rozesmál celou soudní síň. Vybírali si prý jen takové, co uměli psát. Tím potvrdil i dávný totalitní vtip, proč chodili esenbáci ve třech. Jeden uměl číst, druhý psát a třetí ty nebezpečné intelektuály hlídal!

Obhajoba však mohla spolupráci náčelníka VB a náčelníka StB prokázat pouhou citací zákona o Sboru národní bezpečnosti č. 40/1974 Sb. V něm je totiž uvedeno, že "Sbor národní bezpečnosti je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem, jehož základním posláním je chránit mimo jiné socialistické společenské a státní zřízení". Spolupráce obou složek byla samozřejmostí, stejně tak spolupráce s bezpečnostními složkami států světové socialistické soustavy. Zajímavé, zejména pro svoji aktuálnost bylo i svědectví V. Hučína, že na přerovské letecké základně byli cvičeni iráčtí piloti, jejichž dopravní přestupky i jiné incidenty, byly právě předmětem četných společných porad vedení VB a StB. V. Z obavy, že tyto důkazy nebudou soudu stačit, vytáhla obhajoba svůj důkaz korunní. "Zprávu o pověsti" na Vladimíra Hučína, kterou pro potřebu Krajské správy SNB, odboru vyšetřování StB v Ostravě, vypracoval dne 4.1.1984 náčelník Okresního oddělení VB v Přerově kpt. JUDr. Murček. Ve zprávě se mimo jiné komunistické drby uvádělo: "…jmenovaný Hučín nezastává žádné veřejné funkce, schůze občanského výboru ignoruje a politické dění sleduje jen pro svou orientaci, která směřuje k prozápadnímu způsobu života. Své pravé politické smýšlení nedává na veřejnosti znát, kde vystupuje velmi obezřetně a opatrnicky, aby neprozradil svou nenávist k dnešnímu zřízení. Podle názoru občanů svůj postoj ke zřízení jen předstíral."

Ani to však podle exsoudruha Murčeka nebyl důkaz o jeho spolupráci s StB. Proč? Protože to sice podepsal, ale nevypracoval."Jako náčelník VB zadával tuto práci svým podřízeným a posudky jenom podepisoval.Takových papírů byly stovky a kdybych je měl všechny číst, musel bych se z toho zbláznit." Na otázku obhájce jak dnes hodnotí pronásledování V. Hučína totalitním režimem, odpověděl, že tehdy nevěděl, že jde o odbojovou činnost. To ví až dnes, kdy vychovává mladé demokratické policisty.

OBĚŤ DEMOKRATICKÉHO TERORU

Ale i Dr. Murček měl své trumfy. Další svědek, jeho právní zástupce zastupující jej v řadě sporů o ochranu osobnosti, ideový souputník JUDr. Věroslav Alan potvrdil, že v důsledku štvavé kampaně vedené proti jeho klientovi od r.1997, tento trpí vážnou zdravotní újmou.

Před přítomnými politickými vězni, kteří strávili řadu let v komunistických kriminálech, stála jako svědek oběť demokratického režimu, která podle lékařské zprávy předložené soudu "trpí nespavostí, vyčerpaností, kolísáním krevního tlaku, zvýšenou únavou, ztrátou pracovní výkonnosti, vyčerpaností, přičemž tyto potíže vznikly v důsledku stresu, který se u něho objevil při verbálních útocích vedených proti jeho osobě." Ve zprávě bylo poukázáno i na možnost trvalých následků, jako je stížená adaptabilita na stresové situace v budoucnu.

Demokratický teror přinesl své ovoce. Pomstychtiví exmuklové přivedli doktora Murčeka až na dno, člověka, který dnes nezištně předává své zkušenosti mladým policistům.

Vzdor těmto důkazům Okresní soud v Přerově vynesl rozsudek, kterým se pro nenaplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu pomluvy, obžalovaný Ing. Jaroslav Bezděk zprošťuje obžaloby.

Nevím, kdo po soudu cítil uspokojení; pocitem nespravedlnosti jistě trpěl poškozený podplukovník JUDr. Murček. Snad proto se stal aktérem následující události.

POŠKOZENÝ STRESEM OPĚT V AKCI

Když obžalovaný Ing. Jaroslav Bezděk se svým obhájcem a veřejnost opouštěli budovu soudu, objevil se v ní s několika policisty znovu svědek Murček, který instruoval policisty, koho mají kamerou natáčet. Teď už nešlo o vzpomínku na absurdní minulost, ale přímo o žhavou absurdní současnost. Dne 8.8.2002 natáčeli příslušníci policie ČR účastníky soudního líčení, obžalovaného a obhájce z návodu bývalého náčelníka VB v Přerově! Situace drasticky připomínala dobu, ve které byli souzeni disidenti. Spletl si podplukovník Murček dobu? Ukázalo se , že ne tak docela. Příslušníci policie zadrželi známého antikomunistu Lumíra Šimečku, který se k soudu dostavil v milicionářské uniformě, jejíž blůzu ozdobenou totalitními vyznamenáními na výzvu předsedkyně v jednací síni svlékl. Choval se pokojně a na výzvu policistů se legitimoval. Přesto byl odveden, několik hodin zadržován v budově policie (kde se v tu dobu zdržoval podplukovník Murček) a posléze obviněn z trestného činu výtržnictví podle § 202 tr.zákona. Trestním příkazem ze dne 29.8.2002 byl uznán vinným uvedeným trestným činem, "neboť dne 8.8. 2002 v 15,30 hod. v budově Okresního soudu Přerov, v době, kdy odcházeli účastníci soudního líčení ve věci Ing. Bezděka vykřikoval na přítomné policisty „jen si to nafilmuj fízle“, označoval přítomné policisty i další osoby vulgárními výrazy, dále osobám přítomným v hale Okresního osudu Přerov ukazoval ceduli s nápisem "zločinného prolhance pplk. StB JUDr. SNB, nomenklatur soudruha Jána Murčeka: 1. Privatizovat. 2. Vychladit za mříže. 3. Odklidit na smetiště dějin", „Česká republika: Fízlstát s demokraturou" a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců.