Říjen 2003

O invazi Svoboda i Dubček předem věděli

Luděk Navara, Jan Gazdík

Okupace Československa armádami Varšavské smlouvy před 35 lety ohromila většinu národa. Nikoli vedení státu a armády. Tam se o plánech Sovětů dobře vědělo.

Praha - Kolem Československa se v roce 1968 stahovaly již měsíce spojenecké armády. Část československé generality věděla, o co jde. Političtí lídři naopak nevěřili, na co se Sověti připravují. "S tehdejším šéfem generálního štábu Karlem Rusovem jsem mluvil v listopadu osmašedesát," vzpomíná člověk, jenž tehdy sloužil u vojsk ministerstva vnitra, ale nechce zveřejnit své jméno. "Rusov řekl, že několik týdnů před jedenadvacátým srpnem předal prezidentu Svobodovi, prvnímu tajemníku KSČ Dubčekovi a předsedovi vlády Černíkovi informace armádní rozvědky o soustřeďování jednotek Varšavské smlouvy na hranicích s Československem a tedy i o jeho možné okupaci. Vážně to podle Rusova vzal jen Svoboda. Říkal, že je nutné něco podniknout. A Dubček s Černíkem? Ti prý nebrali varování armády vážně."

Čeští špioni na Ukrajinu?

Jak je možné, že Dubček těsně před invazí tvrdil, že suverenita země není ohrožena? "Dubček i Svoboda věděli, že kolem Československa je pohyb vojsk. Ale nikdo nevěděl, zda se Sověti toho šílenství dopustí," vysvětluje historik Antonín Benčík. Možná Dubček a jeho lidé nebrali varování vážně i proto, že jim nic jiného nezbývalo. Na obranu nebylo ani pomyšlení za situace, kdy československá a sovětská armáda byly úzce propojeny. Přesto se odehrála schůzka, na níž se o obraně hovořilo. V červenci se na ministerstvu zahraničí sešlo několik ministrů a generálů. Shodli se, že šance na obranu jsou minimální. Schůzku organizoval ministr zahraničí Jiří Hájek. Neuskutečnily se ani plány armády k vyslání špionů na Ukrajinu, kde měli prověřit informace o shromažďování vojsk. "Bylo to příliš riskantní. Akce by se neutajila," říká historik Daniel Povolný. Jestliže se Sovětům nepodařilo zatajit pohyb vojsk, termín útoku utajili dobře. Intervence překvapila i západní zpravodajské služby. Velitel NATO si vzal dovolenou krátce před invazí. Informace vojenské rozvědky o obsazení Československa nicméně nezapadly. Historik Zdeněk Vališ tvrdí, že ještě více urychlily svolání mimořádného vysočanského sjezdu KSČ na 22. srpna.

Zpravodajská hra Sovětů

Aktivita československé rozvědky pak přiměla Sověty, aby po invazi odvolali šéfa této služby Oldřicha Burdu. Naopak Rusov udělal za normalizace kariéru. Vališ připomíná, že Sověti hráli dlouho před srpnem dezinformační hru. "Nezapomínejme, že v té době končily na území Československa manévry Varšavské smlouvy Šumava a odchod spojeneckých jednotek Moskva donekonečna prodlužovala. Dubček s Černíkem naléhali, aby armády z Československa co nejdříve odjely, současně si ale koncentraci vojáků na našich hranicích vysvětlovali jako důsledek přesunů těchto jednotek," míní Vališ. NATO, ale i československé vedení podcenily odhodlání sovětského vůdce Leonida Brežněva. Kvůli záchraně socialismu v Československu byl ochoten rozpoutat i válku. "A riskovat konflikt NATO nechtělo. Respektovalo poválečné rozdělení Evropy," dodává historik Vališ.

Co hlásili českoslovenští diplomaté v době od 28. července do 1. srpna 1968

- z Berlína

Dnes, 28. července odpoledne, při návratu z besedy s čs. montéry, kteří pracují na Hohen Warte poblíž naší západní hranice, byl náhodně zjištěn pohyb tankových a motostřeleckých jednotek armády NDR k západní hranici ČSSR - v bojové připravenosti, ač není zastupitelskému úřadu známo, že by v této době byla ohlášena vojenská cvičení. Může být, že na přesunu není nic zvláštního, ale protože se tak děje v neděli a v mimořádné době, považuji za nutné vás informovat.

- z Varšavy

Korespondent New York Times Randall sdělil v pondělí Neumannovi, že PAP vydal na neurčito embargovanou zprávu o přítomnosti významných sovětských jednotek v PLR s tím, že se vyzývá polské obyvatelstvo, aby je vítalo. Dále, že v neděli viděl v Olsztynském vojvodství velké soustředění sovětských tanků na přesunu. Zasílám, přestože tuto zprávu považuji za nevěrohodnou.

- z Budapešti

Již dva dny jsou pozorovány pohyby maďarských a sovětských vojsk směrem na sever k našim hranicím. Hlásí naši pracovníci, automobilisté, turisté i jiné prameny. Sovětské letiště u Budapešti má plnou pohotovost. Žádné cvičení hlášeno nebylo. Snažím se tyto zprávy prověřit.

Zdroj: Antonín Benčík, Jaromír Navrátil, Jan Paulík - sborník dokumentů k dějinám československé krize, Ústav pro soudobé dějiny

(MF DNES)