Říjen 2003

Poláci, irácká poušť a papež v arabštině

Vojtech Krasnicky

Poláci, irácká poušť a papež v arabštině

Varšava ovládne velkou část Iráku při největší operaci polské armády od konce druhé světové války

Praha, Varšava - Bude to největší polská vojenská operace od konce druhé světové války - přes dva tisíce polských vojáků míří do Iráku, kde budou mít na starost sektor velký jako čtvrtina Polska. Armáda to bere jako velký prubířský kámen své proměny od dob pádu komunismu. Nejde jen o vojáky: vedení země doufá, že to bude skvělá propagace země, v Iráku i na Západě. "Výjezd vojáků do Iráku je ten nejlepší způsob zlepšení obrazu Polska ve světě," prohlásil polský prezident Aleksander Kwaśniewski. "Polsko nehledá snadné zisky ani přístup k ropě. Chceme jen pomoct Iráčanům vytvořit demokratický stát," dodal. Poláci zahájí svoji správu nad sektorem oficiálně 1. září, ale již nyní je v oblasti první stovka vojáků. Tato menší skupina má za úkol prozkoumat terén, navázat kontakt s místním obyvatelstvem a postupně připravit sektor na přijetí hlavních sil. Hlavní část polského mužstva je zatím transportována po částech do Kuvajtu.

Ukážeme Iráku, že Polsko je skvělá země

Varšava se rozhodla neponechat vůbec nic náhodě a spolu s armádou putuje do chaotické země i oficiální "propaganda". Například téměř tři tisíce brožurek s projevem prezidenta Aleksandera Kwaśniewského v polštině, angličtině a také v arabštině, osm tisíc alb o Polsku, deset tisíc prospektů o polské armádě a také filmy, přívěsky, propisky, tužky a trička, které chtějí Poláci rozdávat místním obyvatelům. Největší vojenská operace si zkrátka zaslouží také největší operaci propagační. S vojáky letí do Iráku informační alba o našich severních sousedech, Iráčané si přečtou o Mikuláši Koperníkovi, Fryderiku Chopinovi, Janu Pavlu II. nebo o Lechu Wałęsovi. Album bude obsahovat i obrázky nejkrásnějších turistických míst, jako jsou třeba Mazurská jezera nebo Tatry.

Nejsme okupanti, budou opakovat Poláci

"Připomínáme jim, že jsme za druhé světové války bránili irácká ropná pole a v 70. a 80. létech budovali místní infrastrukturu," citoval polský tisk mluvčího polského ministerstva obrany Eugeniusze Mleczaka. Dalším materiálem je sedm propagačních filmů, jako například Poláci při rozvoji arabských zemí nebo Den islámu v kostele, které mají ukazovat Poláky jako tolerantní národ, který už řadu let spolupracuje s arabskými zeměmi. Varšava hodlá všemi možnými způsoby informovat místní obyvatele o tom, co jsou polští vojáci zač, jasně vysvětlit jejich cíl a snažit se, aby se kontingent nechoval jako okupační armáda. "Pobyt vojáků v Iráku má trvat tak dlouho, dokud si Iráčané nevybudují vlastní vládu a administrativu," uvedl polský prezident Kwaśniewski.

Pod polským velením budou vojáci z 25 zemí

Poláků má nakonec v Iráku působit asi dva a půl tisíce, ale v "jejich sektoru" bude celkem 9000 vojáků z 25 zemí. Pod polským velením bude také 1800 Ukrajinců, 1320 Španělů, 1300 Italů a 886 Thajců. V sektoru leží také ruiny Babylonu, jednoho z center dávných civilizací, a polští vojáci budou mít také za úkol chránit tyto památky a nedovolit jakékoliv rabování a drancování. Na nákladech se budou zásadním způsobem podílet Spojené státy - na operaci dají přibližně 230 milionů dolarů, ale třetinu částky určené na transport zaplatí Varšava. Velení americké armády v Iráku si od Poláků hodně slibuje. V oficiálním prohlášení označuje Polsko za ideální zemi pro tento úkol, neboť má bohaté zkušenosti z mnoha mírových misí. Pro Varšavu to znamená odměnu za podporu USA v poslední irácké válce, ale také za velmi pevnou proamerickou politiku během celých 90. let.

Většina Poláků je proti vyslání vojáků

Zatímco se vláda raduje, sami Poláci jsou k vyslání armády do Iráku čím dál skeptičtější. Podle posledního průzkumu polského institutu pro výzkum veřejného mínění CBOS nesouhlasí s pobytem polských vojsk 55 procent dotázaných. Jsou to hlavně voliči a sympatizanti opozičních stran, kteří se k pobytu polských vojsk v Iráku většinou staví negativně. 36 procent Poláků misi podporuje. Za poslední měsíc také vzrostl počet těch, kteří se obávají toho, že přítomnost armády může vést k teroristickým útokům proti Polsku. Nyní si to myslí 68 procent obyvatel. Veřejnost nechce podle názoru expertů přijmout žádná rizika, která by byla spojena s případnou smrtí jediného polského vojáka. Naproti tomu mnozí komentátoři připomínají, že jde o pomoc bývalé totalitní zemi. A že Polsko bylo před rokem 1989 v podobné situaci.

(MF DNES)