Říjen 2003

Kráska, zvíře a miliony

Jaroslav Pašmik

Pražské Národní divadlo dotují daňoví poplatníci zhruba 350 miliony korun ročně. Jeho ředitel Daniel Dvořák rád připomíná, že i tato suma, na zdejší poměry obrovská, je z jeho pohledu nedostatečná. Minulý týden se ukázalo proč. Na tiskové konferenci, svolané k uvedení nové nákladné opery Kráska a zvíře, ředitele Dvořáka zaskočila otázka, na kolik vlastně celý projekt přijde: "Je příliš komplikované to spočítat. Budou to řádově miliony." A proč zůstane jen u sedmi představení v Praze? Divadelníci Matěj a Petr Formanové, kteří operu připravili, podle ředitele "nejsou známí, takže by byl problém přesvědčit případné zahraniční partnery, aby uvedli jejich nové představení".

Tak nonšalantní vztah k ekonomické návratnosti už mají snad jen České dráhy, které si nedávno koupily drahý rychlovlak a nemají s ním kde jezdit. Teď už tedy rozumíme. Bodejť by Danielu Dvořákovi stačily stamiliony, když nejprve osobně zadá k nastudování dílo, na kterém stráví velký tým více než půl roku práce a kde pouhé zakoupení autorských práv stojí statisíce, a pak se ani nesnaží toto dílo prodat. Národní divadlo hřeší na to, že mu stát stejně zase nasype. Proč se pak starat, jestli těch sedm představení bude stát tři nebo osm milionů? V Dvořákově přístupu se kromě přezíravosti vůči daňovým poplatníkům zračí také neúcta k práci zpěváků a celého týmu Formanových: inscenaci zkoušejí dvě obsazení, takže jedna řada zpěváků zopakuje představení před diváky pouze třikrát (!). Přitom by stačilo málo - pokusit se o koprodukci s dalšími operními domy v Evropě. Že by jiné opery nezabraly na jméno Národního divadla a dvou "neznámých" divadelníků, jejichž otcem je filmový režisér Miloš Forman?

(Respekt)