Listopad 2003

Každý je nenahraditelný

Eliška Bártová

Státu ubylo práce, ale úředníci přibývají

Tabule zakazující státním úředníkům neohlášený vstup do katastru obce Jindřichovice pod Smrkem nejsou ani zdaleka recesí. Starosta Petr Pávek tím zdejší byrokracii vzkázal: obtěžujete nás a škodíte! Přitom uběhlo už devět měsíců od startu velkolepého pokusu převést řadu úředních kroků na samosprávu blíže lidem. Pávkův zákaz nahlas prozradil, co se už nějakou dobu tušilo: v úsilí dodat si důležitosti státní úředníci samosprávu zavalují zbytečnými a hloupými požadavky. A i když po převodu kompetencí na ministerstvech ubylo práce, nepochopitelně tam nabírají nové lidi: oproti loňsku už přibylo dalších čtrnáct set nových úředníků.

Miliony a dotazník

Po boku Jindřichovických se státní byrokracii postavily i další obce, mezi nimi i královské město Slaný. Když se jeho představitelé před rokem rozhodovali, zda město začne od ledna 2003 vyřizovat místo okresních úřadů občanské legitimace, pasy, řidičské průkazy či živnostenskou agendu, vypadalo to jednoduše. Stát sliboval dodat úředníky i s vybavením, peníze na jejich platy a dotace na vznik nových kanceláří. Město tudíž nehne ani prstem a jen mu naroste prestiž. Jenže jak se brzo ukázalo, realita vypadá jinak: státní peníze na pokrytí nákladů zdaleka nestačí a „vybavením“ jsou zastaralé počítače vyhrabané v okresním úřadu ze sklepa. Navíc Slaný musel i s computery přijmout třiasedmdesát dosud státních úředníků, což pro město znamená postavit pro ně budovu, vybavit kanceláře, zaplatit provoz. Na to vše museli v polovině roku najít devadesát milionů z dvousetmilionového rozpočtu (stát potom přispěl 36 miliony). A při dalším počítání se ukázalo, že nestačí ani peníze, které „shora“ dávají na jednoho úředníka – každý z nich přijde město na dalších minimálně dvacet tisíc ročně. Nezbývalo tedy, než zažádat o úvěr, zároveň ale poslal slánský starosta ministerstvu vnitra seznam položek placených městem a zažádal o proplacení částky. Vnitro sice na začátku reformy slibovalo, že fondy pro neočekávané případy budou k dispozici, teď ale do Slaného přišla odpověď, že peníze radnice nedostane, neboť nejsou.

„Podobnou zkušenost má u nás ve Středočeském kraji všech šestadvacet obcí s rozšířenou působností,“ říká hejtman Petr Bendl (ODS). „Na reformu doplácejí v průměru dvaceti miliony ročně.“ Vedle neplánovaných výdajů si lidé z radnic stěžují i na zbytečné pracovní zakázky: stát je prý zahlcuje záplavou formulářů, nad nimiž tráví hodiny času, a přitom není vůbec jasné, k čemu vlastně slouží. „Několikrát jsem se ptal ministerstev, odkud chodí, k čemu jim ty informace – například statistika návštěvnosti škol, nebo počet úspěšných a neúspěšných zkoušek k vystavení řidičských průkazů – vlastně jsou. Nikdy se mi ale nedostalo odpovědi, takže jsem usoudil, že vlastně nejsou vůbec potřeba, a přestali jsme je vyplňovat,“ říká starosta Slaného Ivo Rubík (ODS). „Mělo to jediný výsledek: postupně ty papíry přestaly chodit.“

„Uznávám, že obce se musely vypořádat s jednorázovými náklady – jako je třeba stavba budov pro nové úředníky – a výše dotací neodpovídala potřebám,“ říká náměstek ministra vnitra Josef Postránecký. „Proto jsme sestavili pracovní skupinu, která do konce roku provede analýzu nákladů a navrhne možné změny financování.“

Je to záhada

Jedním ze zásadně kritizovaných faktů je, že letošní změny ve státní správě nevedly ke slibovanému poklesu byrokracie v ministerstvech. Je to opravdová záhada: ačkoli už před devíti měsíci přešla z ministerstev řada pravomocí na kraje a obce, počet úředníků spravujících jednotlivé resorty nejenže neklesl, ale naopak se zvýšil – dohromady o 1425 lidí. (Výjimku z pravidla tvoří ministerstva spravedlnosti, zahraničí a informatiky.) A stejný trend je patrný i na jiných úředních stanovištích, jako jsou berňáky, úřady práce nebo školské úřady. Tady oproti minulému roku přibyly jen v prvním čtvrtletí bezmála čtyři tisíce úředníků.

„Pravda, reforma měla přinést pokles byrokracie, ale pro nás je důležitější míra spokojenosti občanů – a ta není horší než před pěti lety,“ říká náměstek Postránecký. A proč neodešli pracovníci z oborů dopravy či školství, jejichž agenda přešla na samosprávu? „To je jednoduché – spolu s nově přijatými lidmi převzali úkoly spojené s přípravou našeho vstupu do EU,“ dodává.

Pracovníci ministerstva financí jsou v této souvislosti zklamáni hlavně setrvalým početním stavem ve školském resortu: tam byl úbytek pravomocí tak velký, že se hromadné odchody považovaly za samozřejmost. Jenže lidé sedí v židlích pevně dál a podle tiskové mluvčí ministerstva Michaely Lagronové se s úbytkem pracovních sil nedá počítat: „Každý z našich úředníků je nenahraditelný, takže nevím, proč bychom jejich místa měli rušit, když mají svůj význam,“ říká mluvčí. „Ti lidé zůstávají proto, že někdo musí poskytovat jakési zaštítění. Vytvářejí metodiku a koncepci, mají prostě nové kompetence.“

Už příští rok by se však personálnímu zúžení neměl vyhnout žádný státní úřad. Minulý týden totiž vláda schválila rozpočet se zapracovanou rozvahou na nižší stavy zaměstnanců státu. Celkem by během tří let mělo ze státní správy odejít 33 tisíc lidí. Největší exodus mimochodem zažije právě úřad mluvčí Lagronové, ze kterého má odejít už příští rok bezmála pět tisíc kádrů.

(RESPEKT)